Téměř sedm let jste působil v bankovnictví. Co vás přimělo opustit tuto profesi a začít se věnovat psům?
Zbytky písečné bouře mi při práci v zahraničí způsobily zánět očí, který se postupně přetavil do syndromu suchého oka. I když jsem se snažil všemožně vyléčit, ani po deseti letech boje se stav očí nezlepšil. Postupně jsem pochopil, že pokud neudělám změnu, celodenní sezení pod zářivkami mě brzy zničí. Chtěl jsem tedy takovou práci, která by mě nejen naplňovala, ale zároveň by byla šetrnější k očím. Právě tehdy jsem si pořídil psa a zjistil, že mě hrozně baví s ním trénovat, a zároveň jsem hltal všechnu literaturu o psech a jejich výcviku.
„Fyzickými tresty si často zaděláme na ještě víc problémů. Mnoho pejskařů ale nezná jinou alternativu, i když by se třeba trestům raději vyhnuli.“
