Větší skupiny mravenců si pravidelně vedly lépe než menší, když měly protáhnout předměty stále složitějšími transportními hlavolamy. Rozdíl ve výkonu se přitom zvětšoval s rostoucí obtížností úkolu. Zjištění pocházejí od izraelských vědců z Weizmannova institutu věd a vyšla v časopise Journal of the Royal Society Interface.
Aby vědci prozkoumali, jak kolektivní řešení problémů souvisí s velikostí skupiny, navrhli sérii hlavolamů typu „stěhování piana“. Jde o úlohy, kde je potřeba protáhnout předmět úzkými průchody. Podle serveru Popular Science tým vytiskl objekty na 3D tiskárně, nechal je přes noc v kočičím krmivu, aby mravence přilákaly, a navoněná břemena poté umístil do bludišť vyřezaných laserem.
Experiment měl prověřit čmeláky. A ukázal, jak chytře obejdou pravidla |
Hmotnost každého předmětu vědci přizpůsobili počtu zapojených mravenců tak, aby experimenty testovaly koordinaci, ne fyzickou sílu. Arény s hlavolamy pak rozmístili poblíž mravenišť a zaznamenávali, jak si s úkoly poradí různě velké skupiny.
Základem se staly předměty ve tvaru písmen I, T a H. V základním bludišti museli mravenci předmět dostat skrz jednu mezeru. Aby vědci viděli jejich chování i při řešení komplexnějších problémů, přidali u T a H i další bludiště, kde mravenci museli předměty dostat skrz dvě mezery.
Složitější bludiště zvládaly lépe větší skupiny
Nejjednodušší hlavolam zvládly téměř všechny velikosti skupin podobně úspěšně. S rostoucí složitostí bludišť se však začaly objevovat rozdíly. U hlavolamu T začaly středně velké skupiny překonávat ty menší, zatímco u hlavolamu H měly podstatnou výhodu už jen skupiny největší.
Oba hlavolamy se dvěma štěrbinami mravenci nakonec vyřešili, často však volili dráhy mnohem delší, než jaká byla teoreticky nejkratší možná. Větší skupiny si ovšem vedly výrazně lépe než menší, a to především u nejnáročnějšího hlavolamu H2.
Mravenci fungují jako počítačový čip. Vědí přesně, co mají dělat, říká biolog |
Výkon mravenců vědci porovnali také s počítačovými simulacemi založenými na gravitaci a náhodném pohybu. Tyto jednoduché modely si s lehčími hlavolamy poradily, se složitějším uspořádáním však měly potíže.
„Simulace ukázaly, že jednoduché hlavolamy lze vyřešit jednoduchými modely založenými na gravitaci,“ řekl serveru Popular Science behaviorální ekolog z Weizmannova institutu věd Ofer Feinerman. Doplnil, že jednoduššími konfiguracemi lze předmět nakonec protáhnout i pouhým nakláněním a třesením bludiště.
Vědci zároveň zjistili, že žádná jediná sada parametrů simulace neodpovídala výkonu mravenců napříč všemi hlavolamy. Mravenci naproti tomu ve všech pěti úlohách zjevně uplatňovali stejná pravidla kolektivního chování, aniž by je bylo potřeba zvenčí upravovat.
