Velemlok z přírody vymizel, ale čínské farmy ho chovají na maso

Čtyřletý terénní průzkum čínských vědců potvrdil, že velemlok čínský, největší obojživelník světa, ze svého přirozeného prostředí téměř vymizel. Figuruje tak na seznamu kriticky ohrožených zvířat. Miliony těchto obojživelníků přitom chovají nelegální farmy. Na maso do luxusních restaurací.

Velemlok čínský je jakousi živou fosílií, jejímž biotopem jsou sladkovodní řeky a která už přežila leccos. Od éry dinosaurů, tedy za 170 milionů let, se totiž nijak podstatně nezměnil. Přesto pro něj posledních pár let bylo kritických a z volné přírody zmizel, přestože býval v Číně běžným druhem.

Zpravodajský server BBC nicméně uvedl, že se miliony těchto zvířat chovají na farmách, které je prodávají do luxusních restaurací. Jeho pojídání sice bylo v minulosti tabu, ale nyní je velemlok považován za delikatesu.

„Nadměrné užívání těchto úžasných živočichů jako lidské potravy se za překvapivě krátkou dobu katastrofálním způsobem odrazilo na jejich počtu ve volné přírodě,“ konstatoval Samuel Turvey z londýnského zoologického ústavu při Londýnské zoologické společnosti (ZSL). A třebaže je chov velemloků nelegální, farmy s velemloky zažívají boom. Největší kusy vzácného obojživelníka se prodávají až za 10 tisíc jüanů, tedy zhruba 35 tisíc korun. 

Ve volné přírodě jen na čtyřech lokalitách

Během čtyřletého terénního průzkumu na 97 lokalitách ve 23 čínských provinciích vědci velemloky objevili pouze na čtyřech z nich. Z jejich genetické analýzy vyplynulo, že z daného prostředí nepochází a na místě nálezu se nevylíhli. Patrně tam tedy byli uměle vysazeni z farem.

Zoo Praha a velemloci

Imitovat velemlokům jejich přirozené prostředí není snadné. Velemlokárium Zoo Praha tyto obojživelníky představuje ve dvou světelných režimech „den“ a „noc“. Vždy od devíti hodin ráno je ve velemlokáriu denní světelný režim. V poledne se přejde na noční režim. V modrém „nočním“ světle velemloci trochu ožijí. Po návštěvní době se v pavilonu zapne „fyto“ režim, který je příznačný fialovou barvou. Reflektory ze svítivých diod umožňují život rostlin. Fotografie v galerii.

To může podle vědců způsobit více škody než užitku. Zjistili totiž, že existuje pět až osm vývojových linií velemloka. Jestliže se zvířata vypouští zpět do přírody bez přihlédnutí ke genetickým rozdílům mezi jednotlivými liniemi, může to budoucnost velemloka čínského dále ohrozit, uvedla BBC.

Na velemloky láká již čtyři roky pražská zoo, v jejíž spodní části najdete unikátní Velemlokárium (v sousedství Pavilonu goril, Pavilonu šelem a plazů a výběhu gepardů s pěti nádhernými ročními mláďaty).

A velemloky tu nemají jen tak ledajaké. Pražské zoo se do moderní expozice věrně imitující ideální přírodní podmínky čínských řek podařilo získat patrně nejdelšího žijícího velemloka na světě. V prosinci 2015 měřil pražský velemlok Karlo 158 centimetrů a vážil 35 kilogramů. Od té doby ho chovatelé neměřili.

Vedle Karla žijí ve Velemlokáriu také Andy a Šmíca nebo samička jménem Boleslav Jablonský a několik odrůstajících mláďat. Prohlédněte si je: 

27. května 2014

„Velemloci jsou velmi citliví a fyzická manipulace jim vadí, takže se snažíme ji omezit na minimum,“ řekl ČTK Petr Velenský, který je kurátorem obojživelníků a plazů Zoo Praha. Příští kontrolu zdravotního stavu a kondice chovatelé nicméně plánují na letošní léto, takže bude Karlo opět zvážen i změřen.

Děti mohou v pátek na Den dětí na velemloky za 1 Kč

Zoo Praha připravila ve spolupráci s pražskou městskou policií k MDD v pátek 1. června bohatý program. Děti do 15 let navíc mají vstup do zoo za symbolickou 1 Kč.

„Mimochodem, Karlův nárůst ze 155 na 158 centimetrů za necelé dva roky od jeho příchodu nás velmi překvapil. Již v té době to byl nejen zcela dospělý, ale se svými zhruba 40 lety věku také spíše starší velemlok a takovou míru růstu jsme rozhodně nepředpokládali. Jeho další vývoj tedy bude velmi zajímavý,“ dodal Velenský.