Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea tak přinesla jedinečný objev, který byl zveřejněn v odborném časopise Savci (Mammalia): Vejmělka, F. (2025). First scientific observation of the largest Sahulian rodent, Mallomys istapantap, in the wild. Mammalia.
Velekrysa Mallomys istapantap – opravdu tajemný noční tvor a jeden z největších myšovitých hlodavců – obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů. Pro vědu byl dosud znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách. František Vejmělka však jako první na světě získal přímo v horském terénu videozáběry a fotografie tohoto zvířete v jeho přirozeném prostředí.
Mapování savců na Mount Wilhelmu (4509 m n. m.) |
Snímky i terénní data mladého českého vědce tak představují mimořádný příspěvek k poznání tohoto vzácného druhu a celkově málo známé savčí fauny Nové Guineje. „Je neuvěřitelné, že takto velké a pozoruhodné zvíře zůstávalo pro vědu tak málo poznané. Kolik toho ještě o biodiverzitě tropických hor nevíme?“ uvedl Vejmělka, který kromě fotek a videozáběrů pořídil i první měření samců a přinesl informace o potravě, parazitech, aktivitě, pohybu a další poznatky o způsobu života tohoto hlodavce.
„Nebýt domorodých lovců, kteří mě provázeli v horách a pomáhali mi zvířata najít, bych nikdy taková data nezískal,“ konstatuje Vejmělka.
V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech, zjistili čeští vědci |
Na své půlroční expedici, při níž úzce spolupracoval s několika místními kmeny, mapoval druhovou bohatost savců na nejvyšší hoře Papuy Nové Guineje, Mount Wilhelmu (4509 m n. m.), od jejího úpatí až na vrchol. Při svém výzkumu zaznamenal a posléze geneticky určil 61 druhů nelétavých savců – hlodavců a vačnatců – kteří se na hoře vyskytují.
Oblast, kde výskyt savců Vejmělka mapoval.
Velekrysa zachycená fotopastí
Novoguinejské velekrysy představují spolu s filipínskými velemyšmi největší myšovité hlodavce světa. Vyskytují se pouze ve strmých velehorách Nové Guineje pokrytých panenskými pralesy, kde se díky nepřítomnosti šelem a jiných konkurenčních savců mohli za 5 milionů let svého vývoje rozrůznit do úžasné druhové a tvarové pestrosti.
Huňaté velekrysy Mallomys istapantap žijí skrytým způsobem života v těžko přístupných oblastech, v noci šplhají po stromech, přes den se ukrývají v norách v zemi či v korunách stromů a živí se výhradně býložravě. Mají ostré hlodáky, hustou srst a tlapky dlouhé až 8 cm, tělo se silným ocasem měří 85 centimetrů a váží až 2 kilogramy. Vzhledem k odlehlosti a obtížné dostupnosti lokality, kde se vyskytují, a jejich noční aktivitě jsou však extrémně obtížně sledovatelné.
Neznámé myši, raci a breberky. Takto se naši vědci zapisují do historie |
Výzkum přispívá k lepšímu pochopení mimořádné biodiverzity málo poznaných tropických hor Nové Guineje. Zatímco americké, africké, i orientální tropy už byly takto probádány, australská oblast zůstávala z tohoto pohledu nepoznaná, natož geneticky analyzovaná.
Mladý český vědec s místními asistenty a nosiči
Vejmělka s domorodci během děkovacího rituálu
Klíčový je i význam spolupráce s místními komunitami, které se díky vědcům dozvídají o jedinečnosti přírodních hodnot svého území a potřebě je chránit, například před stále rostoucí hrozbou těžby.
