Nenápadní zabijáci v našem okolí – prosklené a zrcadlící se pláště budov, zastávky veřejné dopravy, výlohy obchodů nebo zimní zahrady – připraví každoročně o život až milion ptáků po celém Česku. „Jde o závažný problém, který však snadno uniká lidské pozornosti, protože uhynulé ptáky pravidelně odklízejí úklidové čety nebo je odnesou predátoři. Nárazy do skleněných ploch přitom patří k vůbec nejčastějším příčinám úhynu ptáků způsobeného lidskou činností,“ upozorňuje Lukáš Viktora, který se v České společnosti ornitologické (ČSO) zabývá ochranou ptáků ve městech.
Nebezpečí představují zejména průhledy skrz sklo do okolní krajiny nebo zrcadlící se plochy. „Průhledné sklo vytváří v ptácích iluzi nepřerušeného prostoru. Ptáci ho tak nevnímají jako překážku a snaží se jím proletět. Místo toho je však čeká tvrdý náraz, který ve většině případů nemají šanci přežít. Zrcadlící se pláště budov zase odrážejí okolí, a pro ptáky se tak stávají prakticky neviditelnými. Riziko ještě více zvyšuje umístění skleněných ploch v blízkosti zeleně, vodních ploch nebo ptačích krmítek, kde se ptáci vyskytují ve větší koncentraci,“ vysvětluje Viktora.
Skleněné plochy zabijí v ČR až milion ptáků ročně |
V rámci Týdne skleněného zabijáka, který je součástí mezinárodní iniciativy Global Bird Rescue organizace Fatal Light Awareness Program (FLAP) Canada, vyzývá ČSO veřejnost, aby kontrolovala riziková místa.
„Zapojit se může úplně každý. Stačí vyrazit ke skleněným plochám ve svém okolí a pátrat v jejich blízkosti po uhynulých nebo zraněných ptácích. Nález pak stačí vyfotit a zaznamenat místo, čas a ptačí druh prostřednictvím jednoduchého anonymního formuláře nebo databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka.
Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku![]() |
Co dělat, když najdete zraněného ptáka?
„Pokud v blízkosti skleněné plochy narazíte na ptáka, který je omráčený, schoulený, přivírá oči, nereaguje a nedokáže sám odletět, pak potřebuje vaši pomoc. Umístěte ho ideálně do suché krabice bez vody a potravy, kde bude v bezpečí, a kontaktujte příslušnou záchrannou stanici. Pro tyto případy je dobré mít její kontakt předem uložený v telefonu,“ radí Dobruská. Kontakty na záchranné stanice jsou k dispozici na stránkách zvirevnouzi.cz nebo ve stejnojmenné mobilní aplikaci.
Údaje nasbírané nejen během Týdne skleněného zabijáka, ale i průběžně po celý rok, pomáhají ornitologům zjistit, které objekty představují pro ptáky největší riziko. Poskytují také důležité podklady pro jednání s jejich majiteli a provozovateli. „Letos se nám například podařilo dosáhnout zabezpečení nedávno otevřeného nádraží Praha-Bubny v pražských Holešovicích, které bylo nedostatečně chráněné před střety s ptáky. Po jednání s autory projektu a Správou železnic se polepem zabezpečilo prosklené zábradlí i další rizikové části nádraží,“ říká Viktora.
KVÍZ: Poznáte, kdo k vám přilétá na krmítko?![]() |
ČSO pořádá také školení, semináře a webináře pro architekty, projektanty, stavební odborníky, úředníky i pedagogy. „Spolupracujeme také na vývoji zabezpečovacích prvků a posuzování rizikových staveb a podíleli jsme se i na tvorbě standardu, který slouží jako praktický návod, jak stavby zabezpečit už ve fázi projektování. Zejména u velkých kancelářských budov či obchodních center může být dodatečné řešení technicky náročnější, a proto je nejvýhodnější myslet na bezpečnost ptáků už při plánování stavby,“ vysvětluje Viktora.
Menší skleněné plochy, jako jsou okna, výlohy nebo skleníky, zvládnou lidé zabezpečit sami. „Nejjednodušší cestou jsou speciální polepy či samolepky na sklo. Dají se pořídit v různých tvarech a barvách a mohou být i zajímavým designovým prvkem. Nemusí mít přitom vůbec tvar dravčí siluety, jak se někdy lidé mylně domnívají. Naopak mohou být estetické a nenápadné, například ve formě bodových polepů,“ říká Dobruská, s tím, že je lze zakoupit i v e-shopu České společnosti ornitologické.
Nejdůležitějším faktorem při použití samolepek není jejich tvar ani barva, ale hustota polepu. „Je důležité dodržet, aby mezery mezi jednotlivými prvky nebyly větší než 10 centimetrů – jinak polep ztrácí účinnost. Jedna samolepka na celé okno opravdu nestačí.“ Řešením mohou být i improvizované závěsy z provázků zavěšených na vodorovném lanku – opět zhruba v deseticentimetrových rozestupech.
Týdnem skleněného zabijáka pátrání po nebezpečných sklech nekončí. „Budeme rádi, když lidé budou nálezy uhynulých a zraněných ptáků hlásit celoročně. Velmi cenná jsou pro nás i opakovaná hlášení z konkrétních míst, protože ukazují, kde k nárazům dochází dlouhodobě. Na webu Ptačí pasti navíc sbíráme údaje i o dalších úhynech a zraněních ptáků zapříčiněných člověkem, například po srážkách s dopravními prostředky, kolizích s elektrickým vedením nebo predaci kočkou domácí,“ dodává Dobruská.
Migrující zvířata a ptáci nemusí podle vědců zvládnout změnu klimatu![]() |
























