Je možné, aby fungoval realitní byznys společně s ochranou přírody? Na první pohled by nezúčastněný laik nejspíš okamžitě řekl, že není. Ale když se chce, překvapivě to jde všechno krásně skloubit dohromady.
„Prostřednictvím své společnosti PT Sustainable Development Solution se snažíme ukázat, že velký byznys a ochrana přírody nejsou protiklady, ale naopak mohou fungovat v naprosté symbióze. Komerční zisk je pro nás jen nástroj pro realizaci neziskových aktivit, ať už jde o spolufinancování protipašeráckých hlídek na moři, nebo obnovu korálových útesů na ostrově Tailana. Ty zase obdivují potápěči z celého světa, kteří díky tomu přijíždějí do našeho resortu,“ řekl k tomu Rytmu života Tomáš Ouhel, člověk s mnohaletou zkušeností s ochranou přírody, který společně s kolegy vzbudil před časem pozornost českých médií, když pomohl indonéským úřadům dopadnout pašeráky ohrožených druhů zvířat.
Tomáš Ouhel umí skloubit dovolenou, byznys i vědu |
„Tři měsíce jsme ho intenzivně sledovali a shromažďovali důkazy, účastnili jsme se i samotného zásahu, který byl jako z akčního filmu, protože Greed (šéf pašerácké mafie – pozn. red.) na poslední chvíli změnil místo setkání, a my tudíž museli měnit pozice i celý plán akce. Ale indonéská policie odvedla skvělou práci, překupník byl zatčen, dostal dva roky natvrdo,“ pochlubil se Ouhel před dvěma lety v rozhovoru pro iDNES.cz.
Něco pro turisty
Boj proti pašerákům není ovšem zdaleka jedinou stránkou sympaťáka s širokými rameny. Jednou z jeho činností je zmiňovaná práce v realitách a péče o turistické resorty v exotické Indonésii, konkrétně v provincii Aceh, které nejenom poskytují turistům a nadšencům do potápění perfektní místo pro dovolenou, ale také vydělávají peníze, jež se tolik hodí v podfinancované oblasti ochrany přírody.
„Biodiverzita na ostrovech je pro nás prioritou, proto se komerčně podílíme na financování projektů, které mají reálný dopad. Konkrétně to znamená, že spolufinancujeme ranger stanici na ostrově Bangkaru, který je klíčovým kladištěm pro ohrožené karety obrovské a kožatky,“ říká k tomu ochranář.
Pracovníci z liberecké zoo dopadli gang pytláků želvích vajec |
Dovolená, byznys i věda
Podstatnou součástí takové činnosti je i nezpochybnitelná spolupráce s vědci, bez daru vědění by šlo bohužel jenom o plácnutí do vody.
KDO JE TOMÁŠ OUHEL?Český developer a podnikatel v realitách, který dlouhodobě pronajímá a provozuje resorty na ostrovech Pinang a Tailana v indonéské provincii Aceh. Je odborný poradce Zoo Liberec, spoluzakladatel a člen správní rady České koalice pro ochranu biodioverzity a místopředseda Klimatické komise ASIP (Asian Society for Innovation and Policy). Vedle vědecké a pedagogické zkušenosti pracuje i v terénu, mnohokrát byl účasten zadržení pašeráků zvířat. Vede rozsáhlý holding zahrnující realitní firmu s dalšími ostrovy. Také rozvíjí projekty v rámci iniciativy Resilient Islands (komunitní ovocné parky a rozvoj malého domácího pěstování), provozuje udržitelný chov humrů a vyrábí biouhlí z kokosových slupek. |
„Naše podnikání stojí na třech pilířích: komerční úspěch, ochrana přírody a vědecká kredibilita. Není to jen o byznysu, ale také o aktivním zapojení do výzkumu a neziskového sektoru. Proto vedle holdingové struktury s investory provozujeme také neziskovou organizaci Fiafian Foundation, která školí lokální rybáře v námořní bezpečnosti, a rozvíjíme projekty na permakulturní pěstování zeleniny a ovoce nebo udržitelný chov humrů. Je to komplexní přístup,“ vysvětluje Rytmu života Ouhel.
Někdo říká, že Češi ve světě nic nedokázali. Na příkladu Tomáše Ouhela je ovšem vidět, že je to nesmysl. Někomu by snad mohlo přijít, že ochrana přírody na druhém konci planety se nás netýká, ale opak je pravdou. Všechno souvisí se vším a vyhynulý druh v Indonésii může velmi vážně ohrozit v kontextu i nás ve střední Evropě. Aby se problémům předešlo, je potřeba plánovat dlouho dopředu.
„Máme dlouhodobou vizi, která přesahuje pouhý pronájem ostrovů. Naše mateřská společnost drží realitní holding a spravuje skupinám investorů více než 100 hektarů pozemků s desítkami místních zaměstnanců. Všechno je ale provázané s principy cirkulární ekonomiky, jako je sklizeň kokosů pro výrobu panenského oleje. To je náš model, ukázat, že je možné provozovat velký, úspěšný a globálně propojený byznys, který je zároveň silně ukotvený v udržitelném přístupu a ochraně přírody,“ vysvětluje na závěr povídání s Rytmem života Tomáš Ouhel. Muž, který – ač nenápadný – je velmi důležitý i pro budoucí život v Evropě, potažmo České republice.
Pytláci jsou schopni rozsekat živou želvu kvůli vajíčkům, řekl v Rozstřelu lovec pašeráků |
