Tasmánský čert možná nevyhyne. Umí se zbavit rakoviny

aktualizováno 
Budoucnost proslulého tasmánského čerta čili ďábla medvědovitého možná nebude tak chmurná. Tento vačnatec, jemuž hrozilo vyhynutí v souvislosti s nakažlivou formou rakoviny, vykazuje známky adaptace, které dávají naději, že unikátní tvor nevymizí.

Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), známý též jako tasmánský čert | foto: Profimedia.cz

Evoluce se obvykle měří na tisíciletí. Avšak u těchto čertů žijících v horách na ostrově Tasmánie při jižním pobřeží Austrálie byly pozorovány zásadní změny, které neodpovídají normálnímu tempu evoluce.

Nočního masožravého vačnatce s černou srstí, který ve stresové reakci vydává silný pach, od roku 1996 postihuje přenosný obličejový nádor. Je v téměř sto procentech případů smrtelný a podle agentury AFP už zdecimoval 85 procent populace zmíněného živočicha. O chorobě čtěte zde.

Rakovina sice není běžně nakažlivá, ale ďáblové medvědovití (Sarcophilus harrisii) ji dokážou mezi sebou přenášet, když se perou nebo se páří. 

Vačnatci jsou velmi agresívní a mají mohutné čelisti. Zvíře s rakovinou tváře nakonec uhyne hladem, protože kvůli nádoru nedokáže přijímat potravu.

Pomáhá čertům příroda?

Vědci však nyní zjistili, že se vačnatec, jehož současná populace dosahuje 15–18 tisíc kusů, začíná bránit, neboť u něj rozpoznali první známky imunitní reakce.

Tasmánský čert

Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), známý též jako tasmánský čert je původními obyvateli Tasmánie nazýván purinina. Od vyhubení vakovlka roku 1936 je i největším žijícím dravým vačnatcem. 

Vzhledem připomíná malého, ale nadměrně svalnatého a zavalitého psa. V současné době již žije pouze v Tasmánii, jeho kosterní pozůstatky však lze nalézt prakticky po celé Austrálii (na australské pevnině vyhynul zhruba 400 let před příchodem prvních evropských osadníků v roce 1788). 

Charakteristickými znaky jsou černá srst, velmi hlasitý hlasový projev a dravý způsob příjmu potravy. Je to zpravidla samotářské zvíře, ačkoli u potravy se jich potkává více. Má dosti neoprávněnou pověst zákeřného a extrémně zuřivého zvířete, nicméně faktem je, že ve stresujících podmínkách či zahnáno do kouta dokáže, jako každé zvíře, opravdu zuřivě a nesmiřitelně bojovat. 

V Tasmánii, kde na ně lidé pohlíželi jako na škůdce domácích zvířat, byli hubeni až do roku 1941, kdy je vláda začala chránit. Na konci 90. let 20. století se mezi nimi rozšířila rakovina tváře, která velmi snížila a nadále snižuje jejich populaci; proto je od května 2008 považován za ohrožený druh a vláda začala s programy na snížení dopadu této nemoci.

Zdroj: Wikipedie

Nemoc zůstává stále skoro vždy smrtelná, ale poprvé u těchto zvířat byla zjištěna přítomnost protilátek. A více než dva tucty tasmánských čertů, u nichž se rakovina vyvinula, přežily.

„Pozorovali jsme, že zvířata, která nemoc dostala, mnohem déle přežívala. U malého počtu zvířat nádor ustupuje, jinak řečeno, čert se dokáže z rakoviny uzdravit,“ říká Rodrigo Hamede z tasmánské univerzity.

Experti rovněž konstatovali, že se díky změně chování vačnatců populace stabilizuje. „Předtím populace silně klesala a bylo tu riziko, že zvíře vyhyne,“ uvádí Chris Coupland z rezervace Devils@Cradle v národním parku Cradle Mountain. 

Má být jakousi Noemovou archou, jejímž úkolem by bylo chránit populaci tasmánských čertů před rizikem nákazy. Umožňuje návštěvníkům pozorovat velmi plaché zvíře, které v přírodě jinak neuvidí.

Více se rozmnožují

„Riziko vyhynutí tu je stále,“ říká Chris Coupland a hraje si se dvěma malými čertíky, které sám odchoval. Uvádí však mnoho příznivých okolností, například to, že čerti začínají plodit mláďata v mladším věku a že samičky hárají často více než jednou za rok. „To je velmi povzbudivé,“ dodává.

Pohlavní zralost čertů tedy podle něho nastupuje rychleji než dříve. To možná souvisí s tím, že s poklesem populace mají vačnatci více potravy, a to umožňuje mladým dosáhnout rychleji hmotnosti nezbytné k plození. 

Zdá se, že se nyní páří v jednom roce, zatímco dříve to bylo spíše ve dvou letech. Tyto tendence pomáhají stabilizovat populaci.

Pomáhá i genetická banka

Také člověk přispívá k ochraně druhu. Vzorky DNA čertů se ukládají do banky, což umožňuje některým specializovaným centrům vybírat jedince pro reprodukci a přispívat ke genetické rozmanitosti.

Riziko vyhynutí by se stalo reálným, kdyby populace klesla pod hranici 10 000 jedinců. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tasmánské čerty za ohrožený druh.

Smutný osud, jenž byl jejich údělem v kontinentální Austrálii, slouží jako odstrašující příklad. Čerty odsud vyhnalo původní obyvatelstvo a psi dingo. Podobně jako v případě vakovlka tasmánského známého jako tasmánský tygr ve třicátých letech minulého století.

Podle Rodriga Hamedeho je však překvapivá rychlost adaptace čertů důvodem k optimismu. Mohlo by to podle něj také přispět ke studiu léčby rakoviny u člověka.

Autoři: ,

Nejčtenější

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve velikonočních tradicích

Kraslice Jaroslavy Vaňousové z Chebu zdobené drátkováním

Velikonoční svátky výrazně provázejí tradice. Mnohé z nich se ale udržují pouze lokálně a některé zvyky dokonce už...

I do té nejmenší zahrady ve městě lze dostat hloubku. A pořádnou terasu

Jakmile trvalkový podrost a keře zesílí a rozrostou se, jednotlivá místa v...

Co bych za takovou zahradu dal, napadne asi téměř každého obyvatele velkoměsta, jež po zahradě marně touží, nad obrázky...

Máte větší pozemek a nechce se vám sekat tráva? Pořiďte si lamu

Lama má přední zuby pouze na dolní čelisti.

Lama krotká a lama alpaka jsou stále oblíbenější díky svojí nenáročnosti a všestrannosti. Jejich chov je poměrně...

Mikroplasty už nejsou jen ve vodě, vědci je našli i v alpském ledu

Mikroplasty jsou přítomné prakticky všude - zde v podobě polyesterových...

Vědci studující čistotu vzduchu v pyrenejských Alpách zažili šok, když našli vzorky mikroplastů v horských oblastech...

Další z rubriky

Jedovaté ropuchy ohrožují Floridu. Sežerou a otráví, na co přijdou

Ropucha obrovská dorůstá až 30 centimetrů a váhy dvou kilogramů.

Tisíce jedovatých ropuch zaplavily město Palm Beach Gardens, které leží severně od Miami na Floridě. Město s 55 tisíci...

Sledujte své klíště. Čím je nacucanější, tím je nebezpečnější

Úplně vlevo samec klíštěte, urpostřed nenasátá samice, vpravo nasátá

Pokud je klíště nakažené encefalitidou nebo boreliózou, trvá nějakou dobu, než infekci dokáže přenést na svého...

VIDEO: Pomoc s péčí o srst vaše kočka ocení. Při línání dvojnásob

Na pravidelné vyčesávání kočku zvykejte už od koťátka. Bere to pak jako...

Kočky sice patří k nejčistotnějším mazlíčkům, přesto to neznamená, že se domácnost s kočkou vyhne boji s vypadanými...

Najdete na iDNES.cz