Díky Jůlince mám pro co žít
Soňa Szwajnochová bývala zdravotní sestrou, závodila na kole, dálkově studovala a starala se o malého Honzíka (8 let) a Kačenku (6 let). Když se rozešla s tátou dětí a soud je svěřil do jeho péče, propadla hluboké depresi a bála se chodit ven.
„Nakonec jsem se rozhodla, že takhle to dál nejde a potřebuji parťáka, který mě donutí vstát z postele,“ říká mladá žena. Pořídila si štěně zlatého retrívra Jůlinku, ale kvůli depresi i pokusům o sebevraždu se musela léčit.
Otec se s dětmi odstěhoval před dvěma lety daleko na Moravu a Soňa je nechce vytrhávat z prostředí, kde si zvykly. Vídá je tak jednou za dva týdny. „Chci se vrátit zpátky na vysokou školu, aby jednou děti mohly být na mámu pyšné, i v tom mi pomáhá Jůlinka.“
„Loni jsem s ní složila canisterapeutickou zkoušku. Je to takový můj anděl strážný a já teď díky ní mám pro co žít. Vím, že na to nejsem sama,“ říká Soňa. Jůlinka za tyto služby získala jedno z hlavních ocenění psích hrdinů za rok 2017.