Sršeň čínská (neboli asijská) hodující na ulovené včele. Ty tvoří 75 procent jídelníčku tohoto predátora. | foto: Profimedia.cz

Do Česka se blíží požíračky včel. Sršeň čínská už je v Bavorsku

  • 130
Blíží se k nám invazní druh, který potrápí hlavně včelaře. „Pokud bude sršeň čínská postupovat ze západní Evropy naším směrem takovou rychlostí, jako dosud, do dvou tří let ji tady máme,“ konstatuje entomolog Jakub Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Panika ale podle něj není na místě.

Oproti loňskému roku se situace moc nezměnila, jen jsou sršně čínské pravděpodobně opět o trochu blíž, zhruba v oblasti Bavorska. Už loni totiž odborníci odhadovali, že se u nás objeví do čtyř let, pokud je něco nezastaví.

„Úplně přesně chování a přizpůsobivost tohoto druhu neznáme, ale myslím, že mu nic nebrání se k nám dostat. Obecně totiž platí, že druhy, které se šíří rychle, obvykle dokážou víc, než by se od nich očekávalo,“ konstatuje entomolog.

Je tedy třeba s příchodem tohoto invazního a agresivního druhu na naše území prostě počítat. Podle odborníka jde především o psychické nastavení. „Například včelaři se musí připravit na to, že bude nutné sršně asijské likvidovat, pokud se objeví u jejich včelstev. Kdo to neudělá, sršně mu je mohou naprosto zdecimovat,“ konstatuje přírodovědec. 

Tři čtvrtiny jídelníčku sršně čínské totiž tvoří právě včely medonosné. A divoce žijící samotářské včely pro ně nejsou zdaleka tak zajímavé, jako velké kolonie včel chovaných v úlech. „Tam si je berou přímo s česna a dokážou tedy s počtem dělnic v úlu opravdu zahýbat. Udává se, že je to druh specializovaný přímo na lov včel. A v úlu je mají jako na talíři,“ uvádí entomolog Straka.

Pozor, sršeň čínská není sršeň mandarínská!

Sršeň čínská (Vespa velutica) neboli asijská (jak zní její název v překladu z angličtiny) je úplně jiný druh, než je mnohem větší a ještě agresivnější sršeň mandarínská (Vespa mandarinia japonica). Ta se v Evropě vůbec nevyskytuje. „Skutečně tu o ní není jediný záznam,“ ujišťuje entomolog Jakub Straka.) 

Včelaři ve Francii s těmito predátory bojují už patnáct let, naši včelaři by tedy podle něj měli vycházet především z jejich zkušeností. „Lze předpokládat, že lokálně to bude problém. Lze očekávat oslabená včelstva, která přijdou o řadu dělnic a budou hůře odolávat dalším nástrahám a hůře přezimovat. Může tedy být i méně medu. Nicméně včelaři jsou zvyklí bojovat s problémy, které s sebou včelaření nese. Toto bude jen další z nich, to je realita. Včelaři ve Francii také nevymřeli,“ konstatuje entomolog, který tímto nechce jejich potíže zlehčovat.

Větší problém ovšem podle něj může být s tím, že jde sice o menší, ale mnohem agresivnější druh, než jakým je naše sršeň obecná. „Na rozdíl od naší hodné sršně, která je klidná a tolerantní a snaží se případně člověka zabzučením jen varovat, protože si je své síly vědoma, je sršeň čínská útočná, povahově srovnatelná s naší vosou,“ popisuje invazní druh sršně odborník. Velikostně se sršeň čínská vejde přesně mezi naši vosu a sršeň obecnou.

Podívejte se, jak hnízda sršně čínské likvidují ve Francii: