Samec Mekong, který se ke stádu pražských slonic připojil loni v srpnu a hned se do jedné z mladých samic zakoukal (více zde), je sice skutečně krásný, ale jeho reprodukční schopnosti jsou prachbídné. „U nás se Mekong setrvale věnoval pouze jedné slonici ze stáda, a to ještě bez ohledu na její reprodukční cyklus,“ konstatuje s určitou trpkostí a ironií v hlase Pavel Brandl, kurátor savců Zoo Praha.
Faktem je, že Mekong svého zatím jediného potomka zplodil v Lipsku. Ovšem i tam fungoval v podobném módu a aktivně se věnoval pouze jedné samici. Kam z Prahy odcestuje, to pražská zoo řeší ve spolupráci s evropským koordinátorem chovu; pravděpodobně půjde do nově budovaného zařízení pro nechovné samce.
O tunu „drobnější“, zato úspěšný otec
Ankhor, který do pražské zoo přicestoval v srpnu (čtěte v předchozím článku zde), je původem z Barmy. A že je úspěšným plemeníkem chovu asijských slonů v Evropě, o tom není pochyb.
„V Tierparku Berlin, odkud jsme ho získali, se stal otcem více než deseti slůňat. A další se ještě narodí, protože jednu z jejich samic stihl oplodnit ještě před svým odjezdem,“ představuje Brandl samce, do něhož teď v Praze vkládají naději.
Převoz Ankhora proběhl hladce, i první dny po převozu zvládl skvěle, jako by na změnu ani nereagoval. „Sloní samci se vůbec aklimatizují obdivuhodně jednoduše,“ popisuje Brandl, podle kterého je to zřejmě dáno tím, že i v přírodě migrují na velké vzdálenosti a změna prostředí pro ně není nijak těžká. „Jen když odjel jeho německý chovatel, který ho do Prahy doprovázel, byl z toho několik dní zaražený, ale už se zase chová pozitivně.“
Ankhor se také velice rychle naučil přecházet do expozičních výběhů, takže ho návštěvníci mohou vidět venku. Od stáda samic je zatím sice oddělený, v průběhu září by se ale s nimi měl seznámit. „Se spojením v podstatě čekáme na okamžik, kdy by měla přijít jedna z mladých samic do říje. A pokud by všechno probíhalo vzorově, prvního Ankhorova potomka bychom se mohli dočkat na podzim roku 2016,“ vyřkl Pavel Brandl nejbližší možný termín porodu, který je daný zhruba dvouletou březostí u slonů.
To je ovšem ta nejoptimističtější vize. Pravděpodobnější je, že Ankhorovi bude přece jen chvíli trvat, než se v Praze otrká a se samicemi se seznámí. „Je otázka, jak na něj budou samice reagovat, přece jen teď byly zvyklé vedle sebe vídat fyzicky většího samce,“ říká Brandl. Osobně vidí termín narození třináctého Ankhorova potomka spíše na přelom let 2016 a 2017.
S bonbony je konec, pěticípé hvězdy na hýždích jsou napořád
Kyselé bonbony, které v Německu sloužily jako pobídka v krajní nouzi, kdy Ankhor například nechtěl někam přejít, v Praze nahradila zdravější varianta v podobě velkého papírového pytle naplněného senem a sušeným pečivem nebo jablky. „Zamiloval si ho, ale v posledních dnech už jsme ho nemuseli použít, samec totiž krásně reaguje na svoje nové české chovatele,“ má radost kurátor.
Pěticípé hvězdy na pozadíTetování v podobě dvou pěticípých hvězd nelze na Ankhorově sloní zadnici přehlédnout. Chovatelé z Berlína se domnívají, že jde o známku toho, že Ankhor pochází z barmských královských stájí, ale podle Brandla je to spíš spekulace. Protože původ tetování na sloních hýždích budí vášnivé diskuze na sociálních sítích, zapátral po něm i ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Jak uvedl na svém facebookovém profilu, zjistil, že dvěma hvězdami byli od roku 1952 značeni sloni v pracovním výcviku. Nejde ovšem o tetování vypálené žhavým železem, nýbrž pastou obsahující kaolin, bentonit a hydroxid sodný ve směsi s glycerínem a metylalkoholem. |
Ankhor už se také viděl i s Mekongem, samozřejmě ale byli odděleni. Reaguje na něj velmi obezřetně a vydrží ho sledovat dlouhé minuty. „Upřímně by mě zajímalo, co se těm dvěma sloním velikánům v tu chvíli honí v hlavě a jak by na sebe reagovali, kdyby mezi nimi nebyla žádná bariéra,“ prozradil Brandl s pohledem na dva dospělé třicetileté samce: 3,8 tuny vážícího Ankhora a vedle na 4,8 tuny vážícího Mekonga.
Dlouhodobě ovšem vedle sebe dva samci v jedné skupině fungovat nemohou. Důvod je prostý. „Jakmile vedle sebe žijí v jednom zařízení dva samci, uvádí se, že místo samicím věnují energii vzájemnému samčímu poměřování a nezbývá jim energie k reprodukci. To je něco, co bychom samozřejmě nechtěli,“ usmívá se kurátor.
