Například výzkum v Kamerunu byl podle něj cenný pro další záchranářskou práci. "Jde o etnozoologický výzkum, jehož výsledky by měly umožnit lépe zacílit naše aktivity a také pomoci při vyhodnocení jejich úspěšnosti. Pro obyvatele vesnic kolem Dja je maso divokých zvířat důležitým zdrojem bílkovin. Jestliže chceme, aby lovili jen vybrané druhy zvířat, je klíčové znát jejich odpovědi na otázky spojené s oblibou a chutností jednotlivých druhů," vysvětlil Miroslav Bobek.
Předběžné výsledky výzkumu, který realizoval tým vedený doc. Danielem Fryntou z Přírodovědecké fakulty UK, přinesly mimo jiné zjištění, že všem obyvatelům se nejvíce líbí luskouni, levhart a ženetka s cibetkou. Tradičním lovcům Baka se líbí i gorily, dobře je znají a na rozdíl od zemědělců Bantu je neloví. Je u nich velmi nápadná souvislost krásy s chutností lovené zvěře. Výjimku tvoří gorila a šimpanz, kteří nejsou považováni za příliš chutné, zato jsou však velmi krásní.
"Naopak zemědělci Bantu považují gorilu za docela chutnou a zároveň nepříliš krásnou. To je pro další osud goril nebezpečná kombinace," doložil ředitel Zoo Praha, že výzkum přinesl praktické výsledky, na kterých lze dále na místě stavět.
Přečtěte si odpovědi ředitele Zoo Praha Miroslava BobkaZDE najdete odpovědi Miroslava Bobka, ředitele pražské zoo, na další otázky čtenářů iDNES.cz ohledně záchranářských projektů i Zoo Praha. Dozvíte se více i o podobě nového pavilonu goril a financování záchranářských projektů Zoo Praha. |
V zoo už dávno nejde jen o rodinné výlety za zvířaty, spojené s obědem a focením. Moderní zoo mají vzdělávat a aktivně se snažit o zachování rozmanitosti živočišných druhů, ideálně ve spolupráci se svými návštěvníky. Zoo Praha z prostředků získaných od dárců a ze vstupného financuje hned několik in situ projektů, tedy záchranných akcí realizovaných v místě přirozeného výskytu daného druhu zvířete, především v Kamerunu, Mongolsku, Indii nebo na vrcholcích Alp. Na konferencích Světové asociace zoologických zahrad a akvárií ocenili před dvěma lety jejich projekt Návrat divokých koní, letos Toulavý autobus.
Minulý týden je pražská zoo všechny představila na tiskové konferenci včetně přehledu čerpání prostředků ze sbírkového konta Pomáháme jim přežít (podrobnosti zde), které bylo letos v dubnu ukončeno. Na jeho účtu se sešly více než 4 miliony korun z prodeje reklamních předmětů v areálu Zoo Praha, z darů, z DMS či ze speciálních akcí, jako je sběr mobilních telefonů či Běh pro gorily.
In situ projekty realizované v současnosti ve světě pražskou zoologickou zahradou
Toto sbírkové konto v dubnu vystřídala dvě konta nová (najdete je zde): Toulavý autobus na ochranu goril ve střední Africe (více zde) a Návrat divokých koní na reintrodukci koní Převalského a další projekty v Mongolsku (čtěte zde). Na každé z nich se zhruba za půl roku sešlo kolem půl milionu korun. Oba projekty vstoupily do mezinárodního povědomí a jsou odbornou veřejností vnímány velmi pozitivně.
In situ projekty Zoo Praha |
Další in situ projekty pražské zoo se věnují ochraně gavilálů v Indii, supa mrchožravého na Balkáně a dalších druhů ptáků v Evropě a v Indonésii. Prostředky zoo získává od České rozvojové agentury, z účelových dotací a díky pochopení zřizovatele, tedy hlavního města Prahy, putují ve prospěch ochranářských projektů také dvě koruny z každého vstupu do zoo. Tedy i z každé návštěvy s permanentkou.
"Těmito dvěma a také dalšími našimi projekty nejenže plníme úkol přispívat k ochraně biodiverzity, ale také pokračujeme v tom, co započali naši předchůdci, kteří pražskou zoo proslavili rozhodujícím podílem na záchraně koně Převalského. Nic z toho by ovšem nebylo myslitelné bez přízně, již pražské zoo projevuje jak její zřizovatel, tak nejširší veřejnost. Právě z prostředků, které nám poskytují návštěvníci, financujeme naše aktivity směřující k naplňování hesla United for Conservation," poděkoval veřejnosti za pomoc a spolupráci ředitel pražské zoo.
