Zoo Praha slavnostně otevře dlouho očekávaný Rákosův pavilon s ojedinělou kolekcí vzácného exotického ptactva v den svých 88. narozenin. Otevření se zúčastní i paní Ludmila Rákosová, vdova po mecenáši, celoživotním chovateli ptactva a příznivci pražské zoo Stanislavu Rákosovi, jenž na vznik pavilonu (jehož zastavěný prostor činí více než 2,5 tisíce m³) přispěl 10 miliony korun.
Papoušci Rákosova pavilonu |
Právě po něm je nový pavilon pojmenován. „Když jsme si s panem Rákosem povídali o tom, jak bychom nabyté prostředky mohli využít, zmínil jsem i jednu z našich úvah: vybudovat na místě stísněných voliér z počátku 30. let zbrusu nový pavilon určený zejména pro papoušky,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
„Pana Rákose tato idea nadchla do té míry, že mi ještě během naší schůzky položil otázku, jakou částku bychom pro tento účel asi potřebovali – a vzápětí nám ji poukázal,“ vzpomínal na odpolední středeční tiskové konferenci k otevření pavilonu Bobek.
Po letech nadšených plánů a komplikované výstavby, kdy bylo například nutné nejprve nákladně zpevnit zvětralý skalnatý svah, v Rákosově pavilonu konečně našlo domov 42 ptačích druhů, většinou papoušků. Ti jsou doplněni dalšími ptačími druhy daného biotopu. Unikátní je, že konkrétní oblasti odpovídají i rostliny a další materiál použitý v jednotlivých expozicích.
Jednotlivé expozice skýtají takové pohledy na soužití ptačích druhů, za nimiž by jinak museli návštěvníci cestovat hodně daleko. Řadu druhů navíc pražská zoo chová jako jediná v republice, jiné jako jediná v Evropě a například kakadu palmové množí jako jediná na světě.
Rákosův pavilonu, ve kterém budou od soboty 28. 9. 2019 k vidění nejvzácnější papoušci světa.
V návštěvnický úspěch pavilonu věří vedení Zoo Praha i pražský magistrát, který se jako zřizovatel na realizaci pavilonu také finančně podílel. Především je o tom přesvědčen Antonín Vaidl, kurátor chovu ptáků Zoo Praha a otec myšlenky ukázat návštěvníkům, jak žijí papoušci v přirozeném prostředí. „Ani džungle na různých kontinentech a ostrovech nevypadá stejně, navíc papoušci zdaleka nežijí jen v tropickém prostředí,“ vysvětloval kurátor.
Náklady na výstavbu RP:Celkový rozpočet na Rákosův pavilon, včetně interiéru, okolních úprav a sanace svahu, činí 30,5 milionu korun bez DPH. Z toho sedm milionů bylo hrazeno z dotací Evropské unie, deset milionů korun daroval zasloužilý chovatel Stanislav Rákos. |
Například Rosemary Lowová, britská odbornice na papoušky a bývalá kurátorka chovu papoušků v Loro Parque na Tenerife a Palmitos Park na Gran Canaria po prohlídce Rákosova pavilonu prohlásila: „Expozice tohoto pavilonu papoušků jsou ty nejrealističtější a nejpříjemnější, jaké jsem kdy v kterékoli zoo viděla, a že jsem jich viděla mnoho. Jsem si jistá, že návštěvníci Zoo Praha budou ohromeni a okouzleni!“
V místech, kde nový pavilon stojí, byli papoušci vystavováni téměř od počátku historie Zoo Praha. Mnoho desítek let obývali dnes již neexistující Štěpničkův pavilon a řadu dvojvoliér zvanou „Lineárka“.
Kdo byl Stanislav RákosČlenové KPEP (Klubu přátel exotického ptactva) na Stanislava Rákose vzpomínají nejen jako na aktivního chovatele, funkcionáře, organizátora společenské činnosti, sponzora a osobnost, která nás výrazně reprezentovala v zahraničí a navazovala přínosné zahraniční styky. Krátce před smrtí se Stanislav Rákos rozhodl odkázat podstatnou část svého majetku Zoo Praha. „Jeho přáním bylo, aby se zde s podporou jeho peněz postavil pavilon pro milované ptáky. Asi si ani nedovedl představit, že by se ten dům mohl jmenovat po něm – Rákosův pavilon. Jsem strašně šťastná, že se to všechno nakonec podařilo. Standa na to shora určitě kouká a má taky radost. Snad se bude ten nový ptačí palác návštěvníkům zoo líbit,“ uvedla Ludmila Rákosová, manželka Stanislava Rákose. |
Ty však neposkytovaly vhodný prostor pro chov velkých druhů, proto padlo rozhodnutí nahradit je moderním pavilonem. Přípravy na výstavbu nejnovějšího pavilonu začaly v den, kdy se pan Stanislav Rákos před lety setkal s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem.
S výsadbou se v novém pavilonu začalo už před dvěma lety, aby rostliny měly šanci pořádně se uchytit, rozrůst a odolat soužití s ptačími obyvateli jednotlivých expozic. A zahradník Eduard Chvosta věří, že vzrostlá zeleň vůči drápům, zobákům a inteligenci papoušků obstojí. Většina rostlin pochází z tuzemských botanických zahrad (podstatná část z botanické zahrady v Malešicích), vzácnější druhy pak dorazily přímo z oblastí přirozeného výskytu.
Jak složitá výstavba Rákosova pavilonu byla, co všechno obnášela a jak vznikaly jednotlivé expozice, se dozvíte z krátkého filmu Zoo Praha:
Děti mají neděle roku 2019 v Zoo Praha za třetinuV neděli nabídne Zoo Praha možnost zakoupit ke každé dospělé vstupence dvě vstupenky dětské za třetinu ceny. Malé fanoušky papoušků i všech ostatních zvířat tedy bude vstup do zoo stát namísto 150 Kč jen 50 Kč. Nabídka platí pro všechny neděle až do konce roku 2019. |