náhledy
Dlask tlustozubý. Takto malé ptáče by ještě mělo být 3 až 4 dny v hnízdě, ale to neznamená, že pod dohledem rodičů mimo hnízdo nepřežije.
Autor: Shutterstock
Mámy coby zdroj mastnoty? Kachny, husy i labutě musejí mít peří pokryté tenkou vrstvou tuku. K jejich maštění slouží speciální žláza nad ocasem. Mláďata těchto ptáků však mají první dny tuto žlázu nefunkční, takže mají jako zdroj mastnoty svou mámu. Mláďata těchto druhů, která o mámu přijdou, proto nemohou na vodě dlouho přežít, bez ohledu na to, že už si dokážou obstarat potravu. Peří se jim totiž promáčí a ona se utopí. Mokré peří vodních ptáků proto vždy signalizuje nějaký problém.
Autor: Shutterstock
Poštolka obecná. Naleznete-li malou poštolku, pak pro její záchranu většinou postačí posaditjí na vyvýšené místo – na balkon, parapet, střechu či strom. Rodiče si ji totiž skoro vždy najdou.
Autor: Shutterstock
Sýkora koňadra. Hnízda v dutinách jsou před predátory dobře chráněná. Malé sýkorky tak mohou zůstávat na hnízdě déle, než je tomu u ptáčat v otevřených hnízdech.
Autor: Shutterstock
Čáp bílý. Pokud se malý čáp ocitne mimo hnízdo, je to většinou proto, že ho rodiče z neznámých důvodů úmyslně z hnízda vyhodili.
Autor: Shutterstock
Jiřička obecná. Pokud to jen trochu jde, je lepší takto vzrostlá mláďata vrátit do hnízda, než je piplat v záchranných stanicích.
Autor: Shutterstock
Lyska černá. Lysčata se svým rodičům vůbec nepodobají.
Autor: Shutterstock
V přírodě někdy kachny zahnízdí vysoko na stromech, některé druhy ani jinak než na stromech nehnízdí. Káčata po vylíhnutí prostě seskočí na zem, třeba i z desetimetrové výšky. Jsou měkká, lehoučká, nic se jim nestane a máma si je pak odvede k vodě.
Autor: Shutterstock
Kalous ušatý. Mladí kalousci se do kontaktu s lidmi dostávají často. Při rozhodování, zda je ponechat na místě či odvézt do stanice, pomůže zaslání fotografie.
Autor: Shutterstock
Zachráním jedno, aby zahynulo jiné? Z hlediska ochrany celé populace je úplně jedno, zda zachráním jedno ptáče nebo nezachráním. Ve výsledku to v přírodě funguje tak, že bez ohledu na to, kolik mají rodiče za svůj život mláďat (u sýkor či kachen to může být třeba stovka), do dospělosti v průměru přežijí jen dvě. Jen dvě se rozmnoží a budou mít zase stovku mláďat, je-li populace daného druhu stabilní. Ovšem vysvětlujte to konkrétnímu ptáčeti v nouzi.
Autor: Shutterstock
Pražská zvířecí záchranka v roce 2012 přijala do péče kosí mládě už 18. ledna. Vzhledem k tomu, že bylo staré asi 15 dnů, šlo nejspíš o první ptačí mládě vylíhlé toho roku v Praze. Přitom se kosí mláďata obvykle líhnou až 3 měsíce později. Ptáče však na rozdíl od lidských občánků dárek od magistrátu neobdrželo.
Autor: Shutterstock