Přikrmujete? Je čas na sčítání návštěvníků krmítek, pomozte ornitologům

Milujete přírodu a těší vás přítomnost čehokoliv živého na vaší zahradě? Máte ideální příležitost přidat se ke sčítačům ptactva na krmítkách, které potrvá až do neděle 12. ledna – v rámci VII. ročníku akce Ptačí hodinka. Pomůžete tak zjistit více o chování zimujících ptáků a můžete se zapojit do soutěže o zajímavé ceny.

V projektu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně sčítají ptáky – samozřejmě nejen ty na krmítku – desítky tisíc lidí. Například do loňského ročníku se zapojilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Zlatou příčku v počtu pozorování zatím vždy obsadila sýkora koňadra, která nechává v závěsu další druhy sýkorek, vrabce, kosy či zvonky.

Nicméně kromě těchto běžných, u nás zimujících druhů se lidé stále častěji setkávají například s rehky domácími či špačky, kteří běžně tráví zimu ve Středomoří. Změna klimatu totiž způsobuje, že stále více jedinců dříve tažných druhů přečkává zimu u nás.

Jak jste na tom s poznáváním našeho ptactva?

I když si nejste úplně jistí tím, zda všechny návštěvníky v zahradě či v parku poznáte, neměl by být problém, abyste se do pozorování zapojili. Můžete potrénovat v našem poznávacím kvízu, pozorovaných druhů zase není tolik.

Jinak je princip jednoduchý, jak vysvětluje Filip Tuháček z České společnosti ornitologické (ČSO), koordinátor Ptačí hodinky: „Zúčastnit se může opravdu každý. Stačí, když si kdykoli od pátku 10. do neděle 12. ledna vyhradíme hodinu času na pozorování. Druhy, které vidíme, pak zaznamenáme do online formuláře na webu ptacihodinka.cz.“ Klidně ovšem můžete použít i papírový formulář (k vytištění zde) a výsledky zaznamenat do online formuláře kdykoliv poté – a to až do uzávěrky 19. ledna 2025. Navíc se může každý účastník zapojit do soutěže o věcné ceny, zájezd či předplatné časopisů – stačí na konci sčítacího formuláře zaškrtnout, že se chce zúčastnit soutěže.

Nenápadný rehek domácí zvaný kominíček ptákem roku 2024. Mapujte ho

Ornitologové dodávají, že při sčítání je důležité započítat vždy nejvyšší prokazatelný počet jedinců daného druhu, který se objeví ve vašem zorném poli. „Vidíme například nejprve dva vrabce polní, za chvíli je jich tam pět a po chvíli už jen jeden? Zapišme si u vrabce pětku jako nejvyšší počet pozorovaný v jeden okamžik. Tím se vyhneme tomu, že bychom nějakého ptáka započítali dvakrát,“ popisuje Tuháček.

Ptáky přikrmujte rozumně, slunečnice jsou pro ně jako koblihy, říká ornitolog

I nula je pro ornitology výsledek

Chcete na krmítko přilákat co nejvíc druhů? Podle Dity Hořákové z ČSO platí jednoduchá poučka. „Čím pestřejší stravu ptákům nabídneme, tím více druhů se nám podaří přilákat. Nejvíce osvědčeným typem potravy pro ptáky na krmítku jsou semena slunečnice. Přivítají také vlašské ořechy či jablka.“

Přesto se může stát, že se během 60 minut, které jste si vyhradili pro sčítání, v dohledu neobjeví žádný pták. Ani takováto pozorování lidé se neostýchejte odeslat. „Tato data jsou pro nás velmi cenná. Ptačí hodinka není soutěž, kdo zaznamená nejvíce druhů, ale vědecký výzkum, a tak je důležité vědět třeba i tom, že se někde v určitý čas žádní ptáci nevyskytují,“ vysvětluje ornitolog.

Pěnkava obecná

Strnad obecný

Pěnkava jikavec

Správné určení pozorovaných druhů si ověřte ideálně podle fotografií, určitě se do toho dostanete. V některých případech je to ovšem složitější. „Některé druhy dokážou rozeznat pouze zdatní ornitologové. Jedná se například o šoupálka dlouhoprstého a krátkoprstého, kteří jsou od sebe téměř k nerozeznání a nejsnáze se poznají podle zpěvu. Navštíví-li nás šoupálek na krmítku, nejlepším řešením je zapsat jej jako šoupálek sp. (sp. z latinského species, tedy druh). Podobně je to u sýkory babky a sýkory lužní. V tomto případě zadáváme do formuláře sýkora babka/lužní,“ radí Tuháček.

Krmítko udržujte v čistotě, ať ptákům neublížíte

Občas se stane, že lidé zaznamenají na krmítku nezvykle načepýřeného, malátného či jinak nemocně vypadajícího ptáka. „Pokud se na krmítku objeví takovýto jedinec, je velice pravděpodobné, že trpí trichomonózou, které se také přezdívá krmítková nákaza. Na člověka není přenosná, ale pro drobné ptactvo bývá smrtelná,“ varuje Hořáková. Pokud tedy pozorujete na krmítku a v okolí viditelně nemocné, nebo dokonce uhynulé ptáky, je třeba okamžitě krmení přerušit, toto krmivo vyhodit a krmítko vydezinfikovat a nechat řádně vyschnout nebo vymrznout. „Znovu můžeme krmit nejdříve po 14 dnech. Je rozhodně lepší nutit ptáky hledat si přirozenou potravu na větším území, než je vystavovat smrtelnému nebezpečí na plném krmítku,“ vysvětluje Dita Hořáková.

Po uzávěrce sčítání je potřeba nechat ornitologům nějaký čas na zpracování výsledků, každý ročník každopádně přinese něco zajímavého. „Například loni jsme zaznamenali významný nárůst početnosti červenky obecné nebo kosa černého. Kromě toho se objevilo i pár jedinců výjimečně zimujících druhů, jejichž většinová populace odlétá zimovat do Středomoří. Zaznamenali jsme například 139 rehků domácích, ale i holuby hřivnáče, konipasy bílé či pěnice černohlavé,“ vyjmenovává ornitolog druhy, u kterých čím dál častěji mírnější zimy ovlivňují jejich rozhodnutí, zda se vydat na dlouhou cestu do Středomoří, nebo zariskovat a strávit zimu v Česku.

KVÍZ: Poznáte, kdo k vám přilétá na krmítko?