Je to jen pár dní, co kvůli ptačí chřipce musel být zlikvidován chov ve Slepoticích na Pardubicku (více ve článku zde). Postihla chov se sedmi tisíci krůtami, na farmě bylo ale také 130 tisíc brojlerových kuřat, která už měla zamířit na jatka. I ona musela být utracena.
Výskyt HPAI u volně žijících ptáků v roce 2020 byl potvrzen v Polsku a v Německu. Poslední případ dne 19. 1. 2020 v Německu (oblast Spree-Neisse) u lysky černé (subtyp H5N8).
Ptačí chřipkaPtačí chřipka je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A. Většinou nákaza propukne u domácí drůbeže po kontaktu s infikovaným vodním ptactvem. Infikovaní ptáci vylučují virus ve vysokých koncentracích trusem a také nosním a očním sekretem. Nejvýznamnější způsob šíření mezi farmami je mechanický přenos kontaminovanými osobami, automobily, nářadím apod. Významnou roli hraje kontakt drůbeže na trzích a aukcích. |
Dne 24. 1. 2020 bylo nahlášeno první ohnisko HPAI subtypu H5N8 u ptáků držených v zajetí ze Slovenska v ZOO Bojnice. Mimo Evropu byla HPAI v chovech drůbeže potvrzena v Afghánistánu, Číně, Egyptě, Indii, Indonésii, Koreji, Nigérii, Saudské Arábii, Jižní Africe a ve Vietnamu (zdroj: OIE).
Štěstí je, že ptačí chřipka se nepřenáší na člověka. Ale je nepříjemné, když se kvůli jejímu rozšíření musíme zbavit celého chovu. Sice to zaplatí pojišťovna, ale tím nezmizí starosti s tím, jak vše nahradit, pokud nechceme přijít o vlastní domácí vajíčka.
„Není nic snazšího, než vzít fanku vápna a rozhodit ho před vstupem do kurníku, a tím zajistit desinfekci,“ říká chovatel Josef Dvořák. „To je nejsnazší minimum, které pro dezinfekci každý může udělat,“ radí.
Pro zvětšení a zobrazení dalších pokynů klikněte
Přidává i další praktické rady. „Pravidlo číslo jedna: krmení a napájení mějte uvnitř kurníku. Musíte dbát na to, abyste slepice měli na noc vždy zavřené tak, aby se do kurníku nemohli dostat divocí ptáci,“ radí chovatel.
Když už to přijde, má chovatel k dispozici první symptomy. „Hlavním ukazatelem jsou úhyny drůbeže, jeho netečnost, průjem, těžké dýchání, případně otok kolem hřebínků a kolem očí,“ popisuje mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
Pokud podobné příznaky zpozorujete, je to prvním impulsem zkontaktovat místní veterinární správu. Pokud po vyšetření hejna dojde k potvrzení nemoci, bohužel musí dojít ke zlikvidování celého chovu.
Podle Vojtěcha Bílého, mluvčího Ministerstva zemědělství České republiky, by měli být chovatelé odškodněni. „Ta kompenzace je nejen náhrada za samotnou utracenou drůbež, ale i za náklady spojené s dezinfekcí celého chovu a další opatření, která veterináři nařídí,“ říká.
Nárok je třeba poslat nejdéle do šesti týdnů po usmrcení chovu. Veškeré formuláře lze nají na stránkách ministerstva zemědělství nebo přímo na stránce Státní veterinární správy.
