Vědci při pozorování psí mozkové aktivity odhalili, že pohled na usmívajícího se člověka aktivuje ve zbystřeném psím mozku zcela unikátní oblast. Tato konkrétní část mozku přitom na negativní nebo neutrální mimické výrazy vůbec nereaguje.
Schopnost empatie a napojení na člověka navíc přesahuje jen zrakové vnímání, protože předchozí studie už dřív potvrdily, že psi dokážou lidský stres doslova ucítit, a to i z pouhých stop v našem potu nebo dechu.
Jemné detaily v mikromimice a neverbální komunikaci přitom hrají klíčovou roli v celé zvířecí říši. Typickým příkladem jsou kočky, u kterých má zásadní sociální význam pomalé mrkání.
Pokud kočka na svého majitele pomalu zamrká, vyjadřuje mu tím hlubokou náklonnost, a pokud člověk toto gesto opětuje, kočka k němu získává větší důvěru a spíš k němu sama přistoupí.
Nejsou jen roztomilí. Těchto 12 psů dokáže zlepšit náladu celé rodině |
Jak se však ukazuje, podobně jemná a na první pohled nenápadná pravidla platí také v lidsko-psím světě, kde mrkání funguje jako signál s hlubším významem než jen jako prostý reflex.
Odborníci se proto zaměřili na to, jak psi reagují na mrkání u různých lidí, a výsledky ukázaly jasný rozdíl v chování podle toho, kdo před psem stojí. Studie zjistila, že psi používají mrkání jako „jemný signál přidružení“, když se dívají na lidi, kteří jsou jim blízcí. To znamená, že třepotáním řas by se mohl snažit vyjádřit přátelskost nebo si s vámi vybudovat užší sociální pouto.
„Skutečnost, že psi upravovali své mrkání podle toho, zda před nimi stál jejich majitel, naznačuje, že jejich reakce nejsou pouze automatickou odpovědí na lidskou tvář nebo pohyb, ale mohou být ovlivněny společenským významem dané osoby,“ vysvětluje Chiara Canori ve studii zveřejněné v Royal Society Open Science.
Kamarád člověka a deprese. Zlatí retrívři a lidé sdílejí geny pro úzkost |
Celý vztah se tak utváří na mnohem jemnějších základech, než jsme si dosud mysleli. „Pouto mezi člověkem a psem se tak staví nejen prostřednictvím zřejmých signálů, jako jsou zvuky či gesta, ale také skrze tyto mnohem jemnější, dynamické projevy chování,“ dodává vědkyně.
