Data platformy Vetstor ukazují, že řada zdravotních problémů se u našich psů a koček opakuje s železnou pravidelností – od plemenných predispozic až po vyložené sezonní trendy, kdy v určitých měsících roku praskají čekárny ve švech. Přinášíme vám žebříček deseti zdravotních komplikací, na které veterináři naráží nejčastěji, spolu s radami, jak jim předcházet a začít je řešit včas.
1. Když žaludek stávkuje – akutní zvracení
Akutní potíže se žaludkem a trávicím traktem jsou vůbec nejčastějším důvodem, proč lidé vyhledávají pomoc veterináře. Tyto trable se objevují zhruba u jednoho ze třinácti psů a přibližně u jedné z dvaceti koček.
Zatímco u psů postihuje zvracení všechny bez rozdílu, mezi kočkami vykazuje o něco citlivější zažívání mainská mývalí. Příčinou bývají nejčastěji dietní chyby.
Typicky se to stává o Vánocích, kdy lidé mazlíčkům přilepšují zbytky od svátečního stolu. U koček situaci komplikují také spolykané smotky srsti.
Zvracení je u koček normální, ale jen tak dvakrát do měsíce |
Základem prevence je proto naprostá důslednost v krmení, zákaz lidského jídla a u koček podávání speciálních past, které usnadňují odchod chlupů. Při jednorázové epizodě obvykle pomůže krátká hladovka a lehká strava. Pokud ale zvíře zvrací opakovaně, odmítá pít nebo máte podezření, že spolklo cizí předmět, na nic nečekejte a vyhledejte lékaře.
2. Trable v zažívacím traktu – průjem
V těsném závěsu za zvracením se drží průjmy, které trápí zhruba jednoho ze čtrnácti psů a přibližně každou třicátou kočku.
Data ukazují, že jde spíše o záležitost mladších a aktivnějších psů. Mezi kočkami mají k tomuto problému opět vyšší sklony mainské mývalí kočky. Viníkem bývá náhlá změna krmiva, stres nebo parazitární nákaza.
„Vnitřní paraziti jsou celoroční záležitost. Riziko nákazy však stoupá zejména na jaře, kdy s probouzející se přírodou tráví zvířata více času venku, což je láká ke zkoumání a olizování všeho možného“, komentuje veterinářka Lucia Široká.
Pět nemocí psů, které vznikají ze špatné stravy. Potrápí a mohou zabíjet |
Chraňte proto zvířata pravidelným odčervováním, na které lidé často zapomínají – odčervená je totiž jen polovina psů a koček. Nové krmivo pak nasazujte vždy pozvolna v průběhu jednoho týdne. Pokud se v trusu objeví krev nebo průjem trvá déle než dva dny, zamiřte na veterinu.
3. Nekonečné drbání uší – zánět zvukovodu
Záněty uší trápí v ordinacích zhruba jednoho z patnácti psů a přibližně každou třicátou kočku. „Většina majitelů řeší zanícené ucho jako lokální problém, který stačí prokapat. Jenže opakované záněty zvukovodu bývají v drtivé většině případů jen viditelnou špičkou ledovce a odrazem skrytých alergií. Bez sledování dlouhodobé zdravotní historie zvířete bychom tyto skryté příčiny odhalili jen velmi těžko“, vysvětluje Široká.
Extrémně na tyto potíže trpí plemena s plochým čumákem, přičemž zánět zvukovodu postihne skoro každého sedmého mopse, což představuje více než dvojnásobek psího průměru. Náchylní jsou i francouzští buldočci.
U koček trápí uši hlavně koťata do jednoho roku, která tvoří více než třetinu případů, zatímco ragdollové mají naopak uši nejzdravější. Jako prevenci zvířeti sušte jemně uši po každém koupání a v létě je pravidelně kontrolujte.
Neignorujte psí třepání hlavou. Zanedbání péče o uši může být fatální |
Pokud pes třepe hlavou nebo z ucha vychází zápach, nechte ho vyšetřit otoskopem a nikdy nekapejte žádné přípravky naslepo, abyste nepoškodili ušní bubínek.
4. Začervenalá a bolavá kůže – dermatitida
Kožní záněty postihují přibližně jednoho ze sedmnácti psů a zhruba každou třiatřicátou kočku. Problémy se objevují hlavně u psů s hlubokými kožními záhyby a u alergiků.
Za potížemi stojí pyly, roztoči, vlhko, ale i blechy. Tyto potíže vrcholí v červenci a s příchodem chladnějšího podzimu postupně klesají až na listopadové minimum.
Nejlepší prevencí je celoroční užívání antiparazitik proti blechám a klíšťatům a důsledná péče v deštivém počasí. Po návratu domů psa opláchněte čistou vodou a vysušte mu záhyby na tlapkách i těle.
Když se zvíře cítí pod psa, škrábe se nebo sípá, klidně může mít alergii |
Mírné zarudnutí zklidníte specializovanými antiseptickými šampony, ale pokud si zvíře kůži vytrvale líže nebo škrábe do krve, lékař musí nasadit cílenou medicínskou léčbu.
5. Slzící a oteklé oči – zánět spojivek
Zánět spojivek postihuje přibližně jednoho z jednadvaceti psů a jednu ze dvaadvaceti koček. Často postihuje mláďata do jednoho roku, u koček tvoří dokonce třetinu případů.
Mezi psy jednoznačně vede shih-tzu, kde potíže postihují skoro každého osmého psa, což je více než dvaapůlkrát častější než u průměru. Hned za nimi jsou francouzští buldočci.
Důvod je anatomický: jejich velké, vypouklé oči snáze utrpí poškození a vysychají. U koček jsou nejčastějšími pacienty kříženci s přístupem ven, kde výskyt dosahuje zhruba jedné z dvanácti koček.
U psů k potížím často přispívá průvan. Ten sám o sobě sice zánět přímo nezpůsobí, ale vysušuje rohovku, na které pak snáze ulpívá prach.
Deset nejčastějších nemocí psů: spojivky, zuby, artróza i žaludek |
U koček zánět téměř vždy signalizuje infekční kočičí rýmu. U psů proto hlídejte hygienu očí a nenechte je koukat z oken jedoucího auta, u koček je základem očkování, které zásadně zmírňuje příznaky. V případě žlutozeleného výtoku nebo bolestivého přivírání oka vyhledejte lékaře pro nasazení léčby.
6. Zánět močového měchýře
Cystitida neboli zánět močového měchýře se objevuje přibližně u každého třicátého psa a zhruba u jedné ze sedmatřiceti koček. Křivka těchto onemocnění zažívá obrovský vrchol v říjnu, zatímco v červnu je na svém minimu.
Pokud se zaměříme na čistokrevná kočičí plemena, silnou genetickou predispozici mají zejména perské, siamské, barmské nebo himalájské kočky. Zažitý chovatelský mýtus, že zvířata onemocní kvůli prochladnutí od studené země, však moderní medicína vyvrací.
„Prochladnutí z podzimního počasí u koček záněty močových cest nezpůsobuje, protože zvířata žijící uvnitř mají stabilní teplotu po celý rok. Hlavním spouštěčem je u nich stres, který vyvolává takzvanou sterilní idiopatickou cystitidu. V ordinacích se s tím často setkáváme u britských koček. Je to kvůli vrozené genetické náchylnosti, ale jednoduše i proto, že jde o nejrozšířenější plemeno u nás“, upřesňuje Lucia Široká.
Když se začne počurávat pes, netrestejte ho, možná za to nemůže |
Prevence na domácí frontě spočívá v zajištění psychické pohody zvířete a v důsledné podpoře pitného režimu, s čímž ideálně pomáhají kočičí fontány. Pokud zvíře chodí na toaletu podezřele často, naříká u toho, nebo se v moči objeví krev, veterinář bude pro správnou diagnózu potřebovat její vzorek k vyloučení močových krystalů a nasazení léků či urinární diety.
7. Skrytá bolest seniorů – artróza a klouby
V oficiálních tabulkách lékaři artrózu nacházejí přibližně u jednoho ze sedmadvaceti psů, ale jen u jedné ze stopětadvaceti koček. Jenže kočičí artróza je obrovským způsobem podhlášená.
Kočky na rozdíl od psů málokdy začnou viditelně kulhat, bolest skrývají a pouze omezí skákání do výšek, takže si majitelé problému často nevšimnou.
U psů jsou typickými pacienty velká plemena, zejména labradorský retriever. Jde o typickou nemoc stáří, kdy se první diagnóza objevuje kolem osmého roku života psa i kočky.
Hlavní příčinou je opotřebení kloubů, genetika a především nadváha, kterou podle odhadů trpí přibližně každý třetí český pes. Nejlepší prevencí je proto udržování štíhlé linie mazlíčka a včasné podávání kvalitní kloubní výživy u velkých plemen.
Labradoři mívají artrózu, jorkšíři zubní kámen a šarpejové alergii |
Pokud si všimnete, že pes po odpočinku těžce vstává nebo kočka přestala vyskakovat na skříně, poraďte se s lékařem – základem řešení je úprava pohybového režimu a přísná kontrola hmotnosti, aby se kloubům ulevilo.
8. Alergie ukrytá v genech – atopická alergie
Chronická kožní alergie postihuje zhruba každého padesátého psa, u koček je kvůli složitější diagnostice hlášena jen u jedné ze tří stovek koček. Projevuje se už u mladých dospělých psů, nejčastěji mezi čtvrtým a pátým rokem života.
Absolutním šampionem tohoto problému je francouzský buldoček: kožní atopie se objevuje skoro u každého desátého buldočka, což je skoro čtyřiapůlkrát častěji než u jakéhokoliv jiného psa.
V těsném závěsu jsou pak navzdory své silné image plemena typu bull, jako je americký stafordšírský teriér a stafordšírský bulteriér. Příčinou je přehnaná reakce imunitního systému na pyly, roztoče či plísně.
Co nejvíce trápí vaše psy a kočky? Deset nejběžnějších onemocnění |
Vzhledem ke genetické podstatě je nejlepší prevencí opatrnost při výběru štěněte z prověřených chovů a včasné řešení prvních příznaků svědění. Atopii sice nelze zcela vyléčit, ale její projevy se dají velmi úspěšně držet na uzdě pomocí moderních léků, koupelí či desenzibilizace na míru.
9. Mýty kolem misek – potravinová alergie
Potravinová alergie se v Česku potvrdí přibližně u jednoho ze sedmašedesáti psů a u jedné ze dvou set koček. I v tomto žebříčku vedou francouzští buldočci, kteří mají riziko více než trojnásobné.
V chovatelských dotaznících majitelé jako jednoznačného viníka číslo jedna uvádějí kuřecí bílkovinu, na kterou svádějí vinu ve více než polovině případů. Veterináři však krotí emoce: toto číslo odráží spíše subjektivní pocit lidí než stoprocentní lékařskou realitu. Kuřecí maso je totiž v krmivech nejběžnější, takže když má zvíře zažívací potíže, majitelé jako první ukážou prstem na kuře, aniž by se provedly řádné testy.
Alergie na trávu rozbolaví psí tlapky do krve. Bez bot se neobejdou |
Prevencí je krmit zvíře kvalitní stravou s jasně definovaným složením a bezdůvodně nestřídat různé druhy granulí. Jediným spolehlivým způsobem, jak potravinovou alergii skutečně prokázat, je takzvaná eliminační dieta pod vedením veterináře trvající šest až osm týdnů, kdy zvíře dostává výhradně nový zdroj bílkoviny nebo hydrolyzované krmivo.
10. Tikající bomba v tlamě – zanedbané zuby
Zatímco v dotaznících téměř třetina majitelů přiznává, že jejich pes či kočka má potíže se zuby, zápach z tlamy nebo zubní kámen, realita na klinikách je alarmující. Na profesionální dentální ošetření totiž dorazí pouhý každý dvanáctý pes a každá dvacátá kočka.
„Data odhalují, jak moc podceňujeme to, co se skrývá v tlamách našich mazlíčků. Na profesionální péči o chrup často úplně zapomínáme, přitom zubní kámen není jen estetický problém, ale tikající bomba“, komentuje veterinářka Lucie Brabcová.
Tento problém přitom graduje u malých společenských a trpasličích plemen psů, kde zuby velmi těsně přiléhají k sobě. Absolutně nejhůře jsou na tom yorkšírští teriéři, kde dentální zákrok v ordinaci potřebuje téměř každý pátý z nich.
Jak se zbavit zápachu z tlamy u psa? Tipy na čištění a prevenci |
Lékaři zuby čistí nejčastěji kolem osmého roku života, kdy už dásně postihuje pokročilé stádium chronického zánětu. Jedinou účinnou prevencí je pravidelné mechanické čištění zubů kartáčkem a pastou pro zvířata již od štěněcího věku.
Pokud už ale zuby pokrývá hnědý kámen a dásně krvácejí, pomůže jedině objednání na veterinární dentální hygienu ultrazvukem v bezpečné inhalační anestezii.
