Živoucí konzervy
Pět kilometrů v hodině a dvě stě kilo. To nejsou parametry nějakého pozemního bojového dronu z ukrajinského bojiště, jsou to úctyhodné míry živoucího obrněnce z ostrova Rodrigues.
Tento asi čtyřicet kilometrů dlouhý kousek souše leží přes tisíc kilometrů východně od Madagaskaru a před třemi staletími tu žilo tolik obřích želv, že člověk mohl ujít skoro kilometr, aniž se nohou dotkl země. Stačilo přeskakovat z jednoho metr dlouhého krunýře na druhý.
Stačilo sotva století zámořských objevů a z původních tří set tisíc želv nezbyla ani jediná. Mořeplavci je po tisících házeli do podpalubí svých lodí, aby jim sloužily jako živé konzervy. Nebozí plazi totiž vydrželi bez vody a potravy dlouhé mučivé měsíce a námořníci trpící kurdějemi tak měli zásobu čerstvého masa.
VIDEO: Obří želvák Elvi je mazel, který filmaře dostal na kolena |
Zámořské objevy jsou pryč a smýšlení tehdejších lidí naštěstí taky. Dnes na Rodriguesu funguje rezervace, která želvy obrovské rozmnožuje. Bohužel ne ty původní, ale podobný druh z blízkého atolu Aldabra.
Rodrigueští ochranáři jimi chtějí nahradit vyhubené želvy a obnovit zdejší ekosystém. A daří se jim to. Už odchovali přes dva tisíce mláďat a postupně vypouštějí želvy do volné přírody ostrova.
