Lidé často zbytečně nervózně reagují, když mají se svým psem někoho potkat. „Už dopředu mají obavy, aby se něco nestalo. Zastaví, a tím nevědomky pustí svého psa před sebe. Aniž si to uvědomují, vlastně ho vybízí, aby je chránil a přebral za situaci zodpovědnost,“ vysvětluje František Šusta na úvodním videu. A radí, jak nedorozumění zabránit.
Stačí dodržet naprosto triviální zásady komunikace se svým čtyřnohým mazlíčkem, aby se nerozvinul zbytečný konflikt mezi psy, případně i jejich majiteli.
„Nervozita a obavy, které na svého psa nevědomky přenášíte, pro něj mohou být dostatečným důvodem k tomu, aby vás bránil. Naváže pak s druhým psem oční kontakt a je připraven za vás bojovat. Když už se ta chyba stane, v tu chvíli ho zadrží jen předem nacvičené zastavení na povel,“ vysvětluje odborník na chování zvířat.
Proto by také zastavení na místě mělo být jednou z nejzákladnějších věcí, co svého psa naučíte. František Šusta to radí jako zkušený trenér, který deset let úspěšně trénoval nejrůznější zvířata v zoo metodou pozitivní motivace, nicméně právě psa považuje za zvíře naprosto nesrovnatelné s jiným.
Pes pro vás udělá mnohem víc a záleží mu na tom, co si myslíte. Važte si toho, žádné jiné zvíře to tak nastavené nemá. Šusta nám to před pár lety názorně vysvětlil při tréninku prasete, jež se také stává domácím mazlíčkem:
31. ledna 2014 |
Tisíce let trvající unikátní vztah člověka a psa je důvodem, proč je mezi vámi a vaším čtyřnohým parťákem správná a jasná komunikace vůbec možná a tak důležitá. Stačí si uvědomit, že pes nereaguje jen na vaše slova, citlivě vnímá i momentální rozpoložení a emoce.
Samotné povely nestačí, pes reaguje i na vaše chování
Přemýšleli jste někdy o tom, jak vlastně reagujete vy sami na situaci, kdy jde proti vám jiný pes? Často ještě dříve, než váš pes toho druhého zaregistruje?
RNDr. František Šusta, PhD.Etolog a dlouholetý trenér zvířat (42), který je přesvědčen, že „trénink je rozhovor, ve kterém má i váš pes co říct“. Proto tak před lety nazval i svoji první knižní příručku. Se svými dvěma fenkami stafordšírského bulteriéra se věnuje canisterapii pro děti, poskytuje konzultace kynologům a pořádá semináře pro pejskaře, na nichž často spolupracuje s koučkou osobního rozvoje Petrou Jaškówovou. Ta se věnuje mentálnímu a emočnímu nastavení člověka během komunikace se zvířaty. |
Pro lepší představu nabízí koučka Petra Jaškówová srovnání s komunikací mezi lidmi. „Půjdu- li s partnerem za ruku a jako hrozbu vyhodnotím člověka, který jde proti nám, moje tělo také podvědomě zareaguje leknutím na potenciální nebezpečí. Pod vlivem stresu tak svému partnerovi - nebo psovi na vodítku - podvědomě předám tyto informace. A on pak podle toho zareaguje,“ popisuje schéma, jak může zbytečný konflikt vzniknout a vygradovat.
Jak tomu předejít? Podle jejích zkušeností mnohdy stačí pro uklidnění vědomá práce s dechem. „Můžeme udělat minimálně to, že se zhluboka nadechneme a vydechneme. Je to jedna z nejúčinnějších metod, jak stres alespoň rychle zmírnit a dostat se víc do klidu,“ radí Petra. S tím, že je dobré se na podobné situace připravit dopředu.
Jako pejskaři jednoduše počítejte s tím, že se při venčení můžete dostat do různých situací. „Předvídejte. Představujte si dopředu, jak byste takové situace řešili, kdyby nastaly. Nebudete pak překvapeni,“ dodává Jaškówová.
Nejvíc pro to uděláte, když začnete u sebe a svého psa. Umí správně chodit na vodítku, zvládá základní povely? Jste schopni ho zastavit na místě či přivolat? Vždyť zbytečné nepříjemnosti často vyvolají i majitelé, kteří mají psa na volno, přestože je neposlouchá a chová se jako neřízená střela. Povely „stůj“ nebo „ke mně“ jsou přitom tím nejzákladnějším, na co má pes slyšet.
