Kdepak, toto zvíře u někoho na vodítku jen tak neuvidíte. Třeba proto, že ve volné přírodě žije jen několik stovek jedinců, nebo proto, že se vyskytuje na opačné straně světa, konkrétně na chilském ostrově Chiloé.
Fakta a zajímavosti
|
Hornatý kus země omývaný vodami Tichého oceánu měří na délku zhruba 200 kilometrů, na šířku přibližně 70 kilometrů a charakter jeho krajiny je nejčastěji přirovnáván k Irsku. A právě tam se po tisíce let vyvíjela menší psovitá šelma, které se říká pes Darwinův nebo liška Darwinova. Z jejího pojmenování není těžké uhodnout, kdo se zasloužil o její objevení.
Slavný anglický přírodovědec a autor evoluční teorie šelmu spatřil během své cesty kolem světa v roce 1834. O ulovení vzácného exempláře si napsal podrobný záznam.
„Když jsme se plavili kolem mysu, vystoupili na břeh dva důstojníci, aby provedli sérii měření. Na skalách seděla psovitá šelma, která se prý vyskytuje jen na tomto ostrově, a to ještě velmi vzácně, a je dosud nepopsaným druhem,“ líčil Charles Darwin, který se hned vydal na lov:
První pozorování lochnesky v roce 2025. Tmavá masa u hladiny vyvolala rozruch |
„Šelma pozorovala počínání důstojníků s takovým zaujetím, že jsem se k ní mohl potichu zezadu přikrást a udeřit ji do hlavy geologickým kladívkem.“ Těžko říct, zda se Darwin skutečně uměl plížit tak neslyšně, že by mu i Vinnetou záviděl, nebo jen pes nebyl zvyklý na lidskou přítomnost a netušil, co všechno mu od pána tvorstva hrozí.
Zabitý tvor posléze zamířil k dalšímu zkoumání do Evropy, což Darwin komentoval slovy: „Tato šelma, zvědavější a vědou zaujatější, avšak méně moudrá, než jsou obecně její příbuzní, je nyní vystavena v muzeu Zoologické společnosti v Londýně.“
Tvoří stálý pár
Pes Darwinův je dodnes tak trochu stranou zájmu a pro vědu zůstává v mnohém záhadou. Stále třeba není jasné, zda se jedná o svébytný druh, či poddruh jiné šelmy.
Vědci netuší, zda dodržuje monogamii, nebo každý rok tvoří nové páry. Stejně tak není známo, jak se během 20. století vytvořila další populace v jednom pevninském národním parku, který leží zhruba 600 kilometrů od ostrova Chiloé.
Sysli nemilosrdně loví a zakusují hraboše. Proměnili se v predátory |
Naopak se ví, že psi Darwinovi žijí většinou samotářsky a setkávají se pouze v době rozmnožování. Že si samice vytvářejí doupata, v nichž přivádějí na svět dvě až tři mláďata.
Nebo že se psi živí různorodou potravou, například malými savci, plazy a ptáky, ale také brouky, ovocem a semeny. Když můžou, zakousnou se rovněž do mršiny. A protože lidská civilizace pokročila i do jejich bohem zapomenuté domoviny, rádi čenichají na skládkách a „loví“ zbytky z kuchyní.
Tento druh byl dříve považovaný za kriticky ohrožený, ale v roce 2016 jej vědci přeřadili do kategorie „ohrožený“, protože jeho výskyty jsou zjevně větší, než se původně předpokládalo. Vyhráno ale zdaleka není.
Chtějí znovuoživit mamuta. Začali myšími „angoráky“ schopnými přežít v chladu |
Odhady celkové populace jsou stále nízké. Na ostrově Chiloé pobíhá zhruba 450 exemplářů a na pevnině asi polovina tohoto počtu.
