V České Republice je toto plemeno prozatím „v plenkách“, jelikož jej málokdo zná. Bucovina ihned zaujme svým vzhledem, povahou a nenáročností, čímž se rozhodně řadí k adeptům vhodným do dnešní uspěchané doby.
Bucovina je pastevecký pes, které se po staletí přirozeně vyvíjel v karpatských horách na severovýchodě Rumunska, přesněji ve stejnojmenné oblasti zvané Bukovina.
Zde se dodnes úspěšně používá k ochraně stád ovcí (i jiných hospodářských zvířat) a majetku. První standard plemene byl zapsán v roce 1982.
Je to převážně plemeno pracovní, které je skvěle přizpůsobené tvrdším klimatickým podmínkám. V dnešní době však začíná být bucovina oblíbená i jako rodinný pes k domku se zahradou.
Pro bucovinu je typický pohlavní dimorfizmus
Bucovina je velký a dobře stavěný pes. Jeho tělo s mírně delším formátem pokrývá dlouhá hustá srst, která je v obličeji a na končetinách kratší. Zbarvení srsti je bílé s nejčastěji černými skvrnami rozmístěnými různě po těle.
Vyskytují se i čistě bílí jedinci. U bucoviny se vyskytuje takzvaný pohlavní dimorfizmus, což znamená, že pes se výrazně liší od feny výškou a silnější stavbou těla.
| Původ plemene: | Rumunsko |
|---|---|
| Účel plemene: | Pastevecký a strážní pes, společník |
| Další názvy: | Jihovýchodoevropský ovčák, CiobanescRomanesc de Bucovina, RomanianBucovinaShepherd |
| Uznání: | FCI 2 |
| Velikost: | U psů 68-78 cm, u fen 64-72cm |
| Průměrný věk: | 14 až 15 let |
| Pořizovací cena: | 300-700 eur, v Česku asi 20 000 korun |
Ač se so Česka dovezlo pár jedinců tohoto plemene již dříve, první vrh byl odchován až v roce 2018 Alenou Bezdíčkovou, která vlastní chovatelskou stanici s názvem „Z Budislavských lesů“. K tomuto plemeni se dostala spíše náhodou.
„Před několika lety si dcera našla přítele z rumunské Constanty a přes něj jsme se dostali ke krásám Rumunska. Když jsem na internetu procházela obrázky, zjistila jsem, že u každého stáda ovcí jsou podobní pastevečtí psi. Pomocí budoucího zetě jsem zjistila, že jde o čtyři rumunská národní plemena, která jsou ve světě neznámá, ale Rumuni jsou na ně hrdí jako na své národní bohatství,“ vzpomíná Alena Bezdíčková.
„Prozkoumali jsme povahy a rok jsme si dopisovali s mnoha chovateli. Nakonec padl los na plemeno bucovina a v roce 2016 jsme si z Rumunska dovezli fenku Nessie de Hummor přímo od zakladatele chovu tohoto plemene a ničeho nelitujeme.“
Rodinu nadevše miluje, ke zvířatům je přátelská
Bucovina je povahově typický „pastevec“. Co se týká hospodářských zvířat či domácích mazlíčků, chová se k nim tolerantně a ochranitelsky. „S domácími zvířaty je kamarádka. Od ostatních psů vyžaduje respekt. Pak je vše v pořádku a není žádný konflikt,“ doplňuje chovatelka
Všichni pastevci, tedy i bucovina, jsou typičtí také tím, že mají „svou hlavu“ a při různých situacích se umí rozhodnout sami a vyhodnotit, co je pro ně nejvýhodnější. Tato vlastnost je v nich zakódována od doby, kdy museli sami hlídat a starat se o rozsáhlá stáda dobytku.
S tím je spojena vysoká inteligence, která se projevuje například tím, že nechápe, proč by měla skákat, jak vy pískáte. Nikdy z ní nebudete mít psa s povahou border kolie či německého ovčáka, kteří naprosto dychtí po rozdávání povelů.
Bucovinu samozřejmě lze naučit základní poslušnosti a i mnohem víc, ale bude to plnit spíše kvůli vám a ještě vám u toho uštědří pohled typu „Proč to musím dělat? K čemu mi to je?“.
Klíčem ke štěstí je důslednost
U tohoto plemene je také nutná včasná socializace, pokud chcete s pejskem chodit do společnosti a mezi další psy. Dále je důležitá důsledná a neústupná výchova založená na pozitivní motivaci.
Zajímavosti Dřevěný kolík používaný k výchově pracovních jedinců V Rumunsku můžete často spatřit u mladších psů dřevěný či plastový kolík zavěšený na obojku, nacházející se v místech hrudi psa. Tyto kolíky slouží ke zpomalování běhu u psa, kdyby chtěl náhodou utéct. Funguje tak, že při rozběhnutí konce kolíku střídavě bouchají psa do plecí, což je mu značně nepříjemné. Pes se tak odnaučí utíkat i skákat. |
„Kde se s jiným plemenem domluvíte napoprvé, u bucoviny musíte vytrvat a důrazně trvat na svém. Vše by mělo proběhnout po dobrém, ale zato důsledně,“ radí Bezdíčková. Zároveň zdůrazňuje, aby se při výchově nikdy neaplikovaly fyzické tresty. Bucovina je velmi citlivá a bití od milovaného člověka ji nesmírně ublíží.
Dalším typickým rysem pro toto plemeno je jeho smysl pro ochranu jak stáda, tak majetku. „Naše Ness je neúplatný hlídač, který zbytečně neštěká. Vyhovuje jí ležet na vyvýšeném místě a sledovat okolí. Občas projde celý pozemek a zkontroluje, zda je vše v pořádku a zase zalehne,“ vypráví chovatelka.
S bucovinou na zahradě se už nikdy nebudete bát, že k vám přijde nevítaný host. „Bez doprovodu někoho z rodiny nemá nikdo šanci vejít na naši zahradu. Kdo jde s námi, je vítán, v horším případě ignorován,“ doplňuje upřímně chovatelka.
Nepotřebuje každodenní procházky
Bucovina bude nejšťastnější, když bude moct hlídat na zahrádce a být v každodenním kontaktu se svojí rodinnou. Rozhodně vám promine, že s ní nestihnete jít na vycházku. Nepatří mezi psy, kteří potřebují denně zaměstnat a vyběhat se.
„Ness jde ráda za procházku, ale na běh, například vedle kola, není stavěná. Je neskutečně silná a rychlá, ale jen na krátkou dobu. Vyhovuje jí hlídání s občasným protažením kostry,“ vysvětluje Bezdíčková.
Péče o srst není tak náročná, jak by se mohlo zdát. Přesto, že má hustou hřívu a dlouhou srst na zádi, není potřeba ji nijak zvlášť česat. Stačí srst občas prohrábnout hřebenem.
Navíc má samočistící srst, díky které je naprosto zablácený pes během několika hodin zcela čistý. Bucovina líná dvakrát do roka, kdy je potřeba srst intenzivně vyčesávat a zbavovat tak kožich odumřelé srsti.
Jelikož je plemeno bucovina zcela přírodní a moderním chovem nezničené, má větší předpoklady po pevné zdraví. „Netrpí selháním ledvin ani rakovinou. Jediné minus je fakt, že chovatelé v Rumunsku nemají povinné vyšetření na dysplazii kyčelního a loketního kloubu u chovných jedinců, takže člověk neví, co může od některých štěňat z domoviny čekat,“ přiznává chovatelka.
