Začal další Návrat divokých koní, odlet klisen z Kbel se zkomplikoval

  12:30aktualizováno  16:45
Pražská zoo, která je pro koně Převalského jakousi Noemovou archou, v úterý ráno zahájila již devátý transport divokých koní do Mongolska. Ve středu by měly být klisny na místě. „Nemůžeme tak zachraňovat všechny ohrožené druhy,“ řekl její šéf už během příprav transportu v rozhovoru pro MF DNES.

V úterý ráno na statku v Dolním Dobřejově na Benešovsku naložili čtyři klisny koně Převalského, aby je převezli na letiště do pražských Kbel. Tam dorazily všechny v pořádku, nicméně přesto se jejich odlet do země, která kdysi bývala jejich domovem, nečekaně zkomplikoval.

Jak uvedl po druhé hodině odpoledne na svém facebookovém profilu Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, klisna Tania si v přepravním boxu sedla. „Nyní ji vykládáme, abychom ji zvedli. Necháme ji však v ČR, protože její transport by byl riskantní. Poletí tedy tři klisny a nabíráme zpoždění.“ 

V úterý 18. června brzy ráno začalo v Dolním Dobřejově nakládání klisen, které...
Kolem druhé hodiny odpolední sice proběhlo naložení všech čtyř klisen na palubu...
Tři klisny koně Převalského - Tara, Tarik a Spina - odcestovaly do Mongolska až...

Vlevo nakládání čtyř klisen ráno v Dolním Dobřejově, uprostřed naložení klisen do letounu CASA na letišti v Kbelích. Nicméně tři klisny koně Převalského - Tara, Tarik a Spina - odcestovaly do Mongolska až v půl čtvrté odpoledne. Odlet se zkomplikoval, protože Tania si na palubě letounu CASA v přepravní bedně před startem sedla. Bylo nutné ji zvednout, vyložit a zůstala doma.

Odlet letounu CASA byl kvůli tomu odložen o dvě hodiny. Teprve o půl čtvrté odpoledne mohl Miroslav Bobek na svůj facebook uvést, že letoun CASA z kbelského letiště konečně startuje směrem na Bulgan sum. Se třemi klisnami koní Převalského, kterými nakonec jsou: Tara, Tarika a Spina. 

Klisny čeká zhruba dvacetihodinový let s mezipřistáními v Kazani a Novosibirsku, přistání v Bulgan sumu by se měly dočkat ve středu ve 12:45 místního času, tedy v 07:45 letního středoevropského času. Po přistání v Mongolsku klisny čeká cesta nákladními vozy do oblasti Tachin Talu, kde zhruba rok zůstanou v aklimatizační ohradě.

Klisna Tania, která zůstala v Praze, je v pořádku. Vrátila se do pražské zoo v Troji a před pátou hodinou tu byla vypuštěna do odstavného výběhu.

Vše o Návratu divokých koní 2019 s těmi nejpovolanějšími

Na přelomu 60. a 70. let minulého století byl kůň Převalského ve volné přírodě vyhuben a přežil jen díky zoologickým zahradám. Letos pražská zoo pořádá už devátý transport koní do jejich domoviny. Dohlíží na něj ředitel zahrady Miroslav Bobek a jeho zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Cesta z Dolního Dobřejova do oblasti Tachin tal v mongolské poušti Gobi trvá přes třicet hodin. Vydrží to koně?
Miroslav Bobek: Naštěstí nám vždy vydrželi, byť to při transportech tohoto typu nebývá pravidlem. Když jsme s nimi v 90. letech začínali, nějaké úhyny byly. Musím zaklepat, že my žádné neměli. Patří za to dík chovatelům a veterinářům. Koně sledují a během cesty je dokážou udržet v kondici. K tomu máme spoustu opatření. 

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek (vpravo) a jeho zoologický náměstek Jaroslav...

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek (vpravo) a jeho zoologický náměstek Jaroslav Šimek

CASA (armádní letoun, který koně přepravuje – pozn. red.) je hodně vychlazená, aby se v boxech nepřehřívali. Do beden dále fouká chladný vzduch z větráků. Po Mongolsku se zvířata vezou v náklaďácích překrytých namočenou houní. V Česku máme policejní doprovod, abychom nezůstali v koloně. Není to jen kvůli času odletu, ale také proto, aby se opět nepřehřívali, kdyby bylo velké teplo. I když máme také chladicí auto.
Jaroslav Šimek: Zároveň máme k transportu připraveno více záložních koní a vybereme z nich čtyři nejlepší. Součástí výběrových kritérií je i to, jak reagují na stres a na anestezii. Neznamená to, že jsou během cesty uspaní, ale jsou uklidnění. Pokud reagují špatně, jsou z přepravy vyloučeni.

Fotogalerie

Co se stane se zbytkem koní, kteří neodletí?
Šimek: Čekají do příštího roku na další transport.

Přeprava musí být náročná i pro lidi, kteří koně do Mongolska doprovázejí. Zvlášť jestli letíte v letadle klimatizovaném ani ne na deset stupňů.
Bobek: Je třeba si uvědomit, že přípravy trvají měsíce a odehrávají se v různých oblastech. Jde o získávání koní z jiných zoo, jejich transport do Česka. Jde o péči o koně v Dobřejově, papírovou práci, získávání nejrůznějších povolení. A pak o samotnou přepravu, které se účastním spolu s osvědčeným týmem veterinářů a chovatelů. Náročné to je a čím víc transportů máme za sebou, tím větší mám obavy. Můžou nastat nejrůznější zádrhele.

Transporty organizujete od roku 2011. Měli jste za tu dobu nějaký velký zádrhel?
Bobek: Při prvním to bylo na hraně. Zdrželi jsme se při mezipřistání v ruské Kazani. Chtěli, abychom koně vyhnali z boxů na kontrolu jejich veterinářem. Jedna z klisen se začala přehřívat. Naštěstí velitel letu zapnul motor, aby chladil vnitřek letadla. To byl největší problém.

Proč přepravujete jen klisny?
Šimek: Jednou jsme přepravovali hřebce, ale od té doby jen klisny. Koně mají speciální způsob života, žijí v harémech. To znamená jeden hřebec a větší množství klisen. Když přivezeme hřebce, je možné, že ani nedostane příležitost k reprodukci.

Ředitel Zoo
Miroslav Bobek vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1993 až 2009 působil v Českém rozhlase, kde se věnoval vědě a stal se šéfredaktorem divize Český rozhlas Online. Od roku 2010 je ředitelem Zoo Praha.

Zoologický náměstek
Jaroslav Šimek vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V pražské zoo působí od roku 2004. Než se stal v roce 2010 zoologickým náměstkem, pracoval na pozici kurátora chovu kopytníků a současně je vedoucím pracoviště karantény.

Kolik koňů Převalského nyní v Mongolsku žije?
Bobek: V Gobi B počet koní, včetně letošních mláďat, převyšuje 250 jedinců. Směřovalo tam sedm z osmi našich dosavadních transportů. Ta oblast je pro nás zásadní, protože jde o přirozené prostředí „převaláků“. Tam žili poslední jedinci, než byli v přírodě vyhubeni. 

Vedle našich transportů je ještě důležité, že v květnu odhlasoval mongolský parlament významné rozšíření tohoto přísně chráněného území. Pochopitelně jsou v Mongolsku i další místa, kde „převaláci“ žijí. Třeba v Khustainu u Ulánbátaru, ale to není jejich země v pravém slova smyslu. Potom žijí v oblasti Chomiin talu, kde teď zvažujeme spolupráci. Jinak jsou ještě v Číně.

Noemovou archou je pro klisny Dolní Dobřejov

Koně Převalského ve výběhu chovné stanice pražské zoo v Dolním Dobřejově na...
koně Převalského, transport, Mongolsko, Zoo Praha
Koně Převalského ve výběhu chovné stanice pražské Zoo v Dolním Dobřejově na...
Koně Převalského ve výběhu chovné stanice pražské Zoo v Dolním Dobřejově na...

Nebo v okolí Černobylu.
Bobek: Volně nebo polovolně jsou leckde, ale to není pravý návrat do jejich vlasti. Dovolím si přihřát polívčičku. Panel OSN nedávno zveřejnil studii o tom, že až milion druhů rostlin a živočichů je v ohrožení. Je v ní jen málo pozitivních věcí. Jedna z nich mluví o návratu koně Převalského. 

To se podařilo a jsem na to pyšný. Letošní devátý transport není kulatý, ale jinak „převaláci“ slaví tři kulatá výročí. 180 let od narození generála Prževalského, který je objevil. 120 let od prvního transportu koní do Evropy a 60 let od chvíle, kdy jsme začali vést mezinárodní plemennou knihu koně Převalského.

Existují podobné projekty na záchranu jiných zvířat?
Šimek: Řada. Podobnou historii má zubr. Až na jediné místo byl v přírodě vyhuben a dnes díky lidským chovům jeho počty začaly stoupat. Jde o velmi úspěšný příběh.
Bobek: V mezinárodním srovnávání se často uvádějí kondoři kalifornští v Americe. Z malého počtu jedinců v lidské péči se podařilo rekonstruovat populaci ve volné přírodě. Dnes je však spíše snaha zachraňovat zvířata ještě v místě přirozeného výskytu. „Převaláci“ se nám sice povedli, zoologické zahrady byly Noemovou archou, která umožnila jejich přežití, jenže ohrožených druhů je strašně moc a my takové množství zachraňovat nemůžeme. Proto se klade důraz na ochranu zvířat v místech, kde žijí.

Odkud koně, které teď máte v Dobřejově, pocházejí?
Šimek: Asi čtyři jsou od nás, několik ze Švýcarska a Německa. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií má desetiletý koordinovaný program. Koordinátor díky plemenné knize disponuje údaji, kde jsou koně k dispozici, a my následně s chovateli určíme, jestli jsou vhodní pro převoz sem.

Jsou koně z některých zemí pro převoz do Mongolska vhodnější?
Šimek: Je to individuální. Nemůžeme říct, že koně ze Švýcarska jsou lepší než z Německa. Zvířata navíc cestují napříč Evropou po zoo, takže jejich původ je smíšený z různých zemí.

Oblasti kolem Dolního Dobřejova se říká Česká Sibiř, protože je tam o něco drsnější podnebí. Přesto, daří se koňům z Česka adaptovat v Mongolsku? Zvlášť na jejich kruté zimy?
Bobek: Řeknu svou mantru o aklimatizačních ohradách. V Mongolsku klisny vypouštíme do velké ohrady, kde jsou téměř rok. Žijí tam pod kontrolou a mají přístřešek. Můžou tam být v podmínkách daleko příznivějších, než jaké je čekají potom, a můžou si tam přivyknout.
Šimek: Přesun zvířat je vždy spojen s riziky. Ale v tomto případě je přizpůsobivost velice dobrá. Mají to v genech. Stačí se podívat na koně, který se narodí v Praze, stráví v ní dva roky a pak ho převezeme do Dobřejova. Tam ve větší zimě mu rostou delší chlupy, má hustší srst. Takže koně jsou schopní se vyrovnat s drsnějším prostředím Mongolska. 

Nicméně první aklimatizační rok je velice podstatný. Zvířata se poté vypouštějí v doprovodu jednoho z místních koní. Je to jejich průvodce, který je nasměruje, případně se o ně trochu postará. Taky po zkušenosti z prvního transportu v 90. letech jsou koně po první zimě v předjaří ošetřeni proti infekčním nemocem, kvůli nimž tehdy byly největší ztráty.

V 90. letech se pražská zoo na návratu koní do Mongolska taky podílela? Bobek: S transporty v 90. letech začal německý obchodník Christian Oswald. Naši pracovníci mu byli nápomocní. Koně však pocházeli z Ukrajiny. Až později jsme začali přepravovat i koně od nás, transporty byly v režii Holanďanů a Oswalda. Pak ustaly. V roce 2010 jsem nastoupil do funkce. Byl jsem se podívat v Dobřejově. 

Koně na sněhu vypadali tak krásně a položil jsem si otázku, proč už je nepřepravujeme? Zejména v kontextu předchozí mongolské zimy, kdy polovina koní v Gobi B padla v důsledku velmi krutých mrazů. Bylo jich tam najednou málo, populace byla ohrožena. A my měli koně v Dobřejově. Tak vznikl nápad organizovat vlastní transporty.

Kolik transportů ještě chystáte?
Bobek: Uvažovali jsme, že jich bude deset. Tedy příští rok poslední. Avšak růst populace v Mongolsku není tak rychlý, jak jsme se domnívali. Navíc v Chomiin talu jsou koně taky potřeba a uvažujeme, jestli je nezačneme vozit tam.

Jak to, že se nerozmnožují tak, jak jste si představovali?
Bobek: Rozmnožují se dobře. Nechci, aby to vyznělo negativně. Prostě náš odhad byl optimističtější než realita.

Při jak velkém počtu si řeknete, že už vás není potřeba?
Bobek: Optimální by bylo 400. Tolik jich tam ještě není a příští rok nebude.

Autoři: ,

Nejčtenější

Jižní Morava může za 50 let vypadat jako spálené vnitrozemí Středomoří

Jak bude vypadat Jižní Morava v roce 2069? Odborníci se shodují, že se oteplí...

Také jste četli, že u nás kvůli globálnímu oteplování vznikne step, či dokonce další Sahara? Tak zle nebude. Magazín...

Chtěl bydlet v lese. Tak postavil dům na kraji města a kolem vysázel stromy

Jezírko má plochu zhruba 1 000 metrů čtverečních, lesní porost okolo vznikl...

Takový malý soukromý les si pro sebe a svou rodinu založil na okraji Pardubic pan Milan. Takzvaně na zelené louce,...

Spěch je pro přípravu steaků smrtící, míní šéfkuchař Volšička

Jan Volšička z Pohostince Monarch

Vede Pohostinec Monarch v Praze, který se pyšní zvláště vyzrálými hovězími steaky. Přesto neoznačuje svoji restauraci...

Tatarák s koňakem i indické kari. Uvařte si oblíbená jídla Karla Gotta

Takto si Karel Gott užíval v restauraci u italského kuchaře Emanuela Ridiho.

Karel Gott, který 14. července slaví životní jubileum, nepatří k vybíravým celebritám. Miluje tradiční česká jídla, ale...

Statek v malebném údolí s rozlehlou zahradou, které dopřávají volnost

Jezírko v zahradě založili rodiče před třiceti lety. (Statek v údolí na...

Téměř tři čtvrtě hektaru na jihovýchodním svahu a na něm zpustlá zahrada se starými třešněmi. To byla před třiceti lety...

Další z rubriky

Na chov včel na střeše potřebujete speciální plemeno i letité zkušenosti

Pět včelstev v plné práci na střeše Státní veterinární správy na pražských...

V Praze je v současnosti na osm set včelařů a více než pět a půl tisíce včelstev, z toho pětatřicet jich je umístěno na...

Vyfoťte divy pražské zoo a vyhrajte vstupenky. Nejlepší snímky zoo vystaví

Pelikán v pohybu

Už potřetí vyhlašuje Zoo Praha fotosoutěž, které se mohou zúčastnit všichni návštěvníci. Pro letošní ročník připravilo...

OBRAZEM: Každý dvacátý divoký kůň z Exmooru se pase v Česku. Stačilo pět let

V Česku žijí teprve od roku 2015 a skvěle se jim tu daří. Po sčítání letošních...

V Česku žijí teprve od roku 2015 a skvěle se jim tu daří. Po sčítání letošních přírůstků ve stádech divokých koní...

Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete
Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete

Chcete někomu udělat radost pohledem, který domalujete a vybarvíte s dětmi? Připravili jsme celou sérii, kterou si zdarma stáhnete. Využít ji mohou i účastníci našeho Letního kolotoče.

Najdete na iDNES.cz