Do povědomí lidí už se dostaly stránky zvirevnouzi.cz, kde v případě potřeby najdou kontakt na nejbližší záchrannou stanici. Od roku 2007, kdy Národní síť záchranných stanic vytvořila centrální evidenci, se počet přijatých zvířat zpětinásobil.
Výhledy dalšího financování záchranných stanic jsou však nyní nejasné. „Poprvé po několika letech pravidelné podpory odmítlo péči o zvířata, respektive o zvěř v záchranných stanicích dotačně podpořit ministerstvo zemědělství. Jejich zhruba 1,5milionová dotace bude nyní citelně chybět,“ uvádí Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Fotogalerie zvířat v nouzi v záchranných stanicích |
Zjevně se podle ochranářů také nepodaří dodržet slib bývalého ministra životního prostředí navýšit pravidelnou dotaci Národní síti o pět milionů korun. Přitom provozní náklady záchranných stanic už dávno přesáhly sto milionů korun ročně. Naštěstí významně zvýšily podporu stanicím kraje, tedy s výjimkou Karlovarského a Olomouckého, i města a obce. „Nicméně, stávající úroveň péče o zvířata bude – pokud se nenajdou další finanční prostředky – v roce 2026 ohrožena,“ upozorňují ochranáři. Ti současně věří, že by chybějící prostředky mohli případně získat ve veřejné sbírce.
Vykrmená mláďata veverek vrací pražská záchranka do Šárky i Stromovky |
Stanice pomohou každé jiřičce i vzácným druhům
Podle loňských statistik se v záchranných stanicích nejvíc přijímají ježci a holubi hřivnáči, kteří se proto poprvé v historii dostali mezi ptáky na první místo. Kromě běžných druhů ovšem záchranné stanice přijaly i některé rarity. Šlo například o oceánského ptáka buřňáka severního, což je současně první záznam tohoto druhu na území České republiky.
Dalším u nás velmi vzácným mořským druhem byla chaluha malá. Záchranu potřeboval i orel křiklavý, orel skalní, tři orli královští a třicet jedna orlů mořských – což je neuvěřitelné číslo u takto vzácného druhu. Dále orlovec říční, kolpík bílý, tetřev hlušec, čtyři vlci či dva rysi.
Mají vypnout a nespalovat energii. Místo hibernace končí zmatení třeba na wc |
Číselně sice v roce 2025 přijaly záchranné stanice o 32 zvířat méně než v roce předchozím (kdy to bylo 40 816), o pokles jde ale jen zdánlivě. V roce 2024 totiž počty zvířat důkladně zamíchaly zářijové povodně, kdy záchranné stanice během tří dnů přijaly víc než 2,5 tisíce jiřiček obecných. „Taková situace se naštěstí v roce 2025 neopakovala, přesto došlo k poklesu o pouhých 32 zvířat. A to se do příjmů tradičně nezapočítávají městští holubi – protože dle naší legislativy nejde o volně žijící druh. Těch se v roce 2025 do stanic přijalo celkem 3 092 a poskytla jim péči většina stanic, dobrovolně a zdarma,“ vypočítává Petr Stýblo.
VIDEO: Z ochmýřených ptáčat vypiplali ušaté sovy. Vypustili je v Praze |
| Deset nejčastěji přijímaných druhů v roce 2025 a srovnání s rokem 2024 | |||
|---|---|---|---|
| Pořadí 2025 | Druh | Počet příjmů | Pořadí 2024 |
| 1 | ježek západní | 4 527 | 1 |
| 2 | ježek východní | 2 525 | 7 |
| 3 | holub hřivnáč | 2 452 | 6 |
| 4 | poštolka obecná | 2 285 | 4 |
| 5 | netopýr hvízdavý | 2 210 | 3 |
| 6 | rorýs obecný | 1 817 | 8 |
| 7 | kos černý | 1 617 | 5 |
| 8 | kachna divoká | 1 456 | 9 |
| 9 | hrdlička zahradní | 1 262 | 11 |
| 10 | zajíc polní | 1 249 | 12 |
Expanze holubů hřivnáčů do městRok od roku se v záchranných stanicích přijímá víc a víc holubů hřivnáčů, což potvrzuje celoevropský trend masového pronikání těchto původně lesních holubů do měst. Holub hřivnáč se v roce 2025 stal poprvé nejčastěji přijímaným ptákem a po ježcích i třetím nejčastěji přijímaným zvířecím druhem. |
