Na roztomilém laboratorním záběru otevře jedna z myší ústa svého bezvědomého partnera a vytáhne jeho jazyk, aby vyčistila dýchací cesty. Prokázala tak různé užitečné záchranářské činnosti, včetně čichání, ošetřování a olizování hlavy, které urychlují probuzení z bezvědomí. Studie vyšla například v časopisu Science nebo ScienceAdvances.
Toto vrozené chování je způsobeno aktivací prospěšného hormonu oxytocinu, známého také jako hormon lásky.
Co je to oxytocin?Oxytocin, známý jako hormon lásky, je hormon produkovaný v mozku. Tato chemická látka se přirozeně uvolňuje z mozku do krve u lidí a jiných savců během sociálního a sexuálního chování. U žen se produkuje během porodu, aby pomohl vytvořit vazbu mezi matkou a dítětem, a stimuluje produkci mateřského mléka. Chemikálie se také uvolňuje při milování, což jí vysloužilo přezdívku hormon mazlení. U myší je oxytocin uvolňován během projevů emocionálního „ladění stavu“, chování podobného empatii. |
Na Youtube byli uživatelé ohromeni záznamem a komentáře zdůrazňovaly překvapení: „Fascinující! Nikdy bych si nepomyslel, že myši dokážou něco takového.“ Další dodal: „To je důvod, proč je jejich populace tak obrovská.“
Na této studii se podíleli odborníci z University of Southern California (USC), University of California v Los Angeles a University of Science and Technology of China.
V nouzových situacích lidé často vykazují instinktivní chování první pomoci vůči ostatním, zahrnuje masáže hrudníku a umělé dýchání. Bylo však nejasné, zda i zvířata vykazují podobné chování, když je ohrožen jejich společník.
Laboratorní seznamka
Aby to zjistili, vědci rozdělili laboratorní myši do párů, z nichž některé byly již s partnerem obeznámené. V každé kleci byla jedna myš znecitlivěná a druhá nikoliv, přičemž celý experiment trval 13 minut.
Průměrně myši strávily přibližně 47 % času interakcí s bezvědomým partnerem, přičemž vykazovaly tři druhy chování.
Věk plazů neskončil, věk plazů trvá. Aspoň v nádherných ostrovních rájích |
„Začínají čicháním, pak následuje ošetřování a následně velmi intenzivní nebo fyzická interakce,“ řekl spoluautor studie Li Zhang pro New Scientist. „Pak otevřou ústa myši a vytáhnou její jazyk.“
Myši vytahovaly jazyk svého partnera ve více než 50 % případů. Tyto akce podle vědců nebyly pravděpodobně motivovány touhou po vzájemné sociální interakci nebo zvědavostí na něco nového. I když byla myš ve stresu, ale ne v bezvědomí, měla prospěch z tohoto „sociálního ošetřování“ (allogrooming), jak vědci zjistili.
Jak se očekávalo, myši strávily více času péčí o svého bezvědomého partnera, pokud se s ním již předtím seznámily. Podle doprovodného článku biologů z University of Colorado Boulder není vrozená touha zachránit život v říši zvířat neznámá.
VIDEO: Přiškrcená volavka v ohrožení. Kvůli kelímku na krku se nemohla krmit |
V přírodě je to běžné
Pozorováním různých druhů zvířat v přírodě se podařily zdokumentovat záchranné akce kvůli kolegům, kteří se zhroutili v důsledku nemoci, zranění nebo smrti.
Chování myši vůči vrstevníkovi v bezvědomí
Tato chování zahrnují dotýkání, ošetřování, narážení a někdy i intenzivnější fyzické akce, jako je úder. Sloni, šimpanzi a delfíni dokážou podle Williama M. Sheerana a Zoe R. Donaldsonové zasáhnout pomocí dotýkání, narážení a dokonce i nošením indisponovaného jedince.
„Tato zjištění dokazují, že impuls pomoci ostatním ve stavu extrémního stresu je společný mnoha druhům a zdůrazňují neuronové mechanismy, které řídí instinktivní záchranu,“ říkají.
Prdí hadi? A kdo vylučuje maggi v kostkách, papír nebo se topí v kravím lejnu? |
Lidé, kteří jsou svědky něčího kolapsu a následně provádějí kardiopulmonální resuscitaci (soubor úkonů prováděných při zástavě základních životních funkcí – dechu nebo krevního oběhu), uvádějí, že zasáhli, protože intuitivně chápali, že postižený člověk by jinak zemřel.
