Mravence většina lidí považuje za samozřejmou součást naší přírody. Kdy se na planetě Zemi objevili?
Nejstarší fosilní záznam mravenců je starý asi sto milionů let. Jde o vzorky z přelomu svrchní a spodní křídy (názvy geologických období cca před 100 až 66 miliony let, resp. 145 až 100 miliony let, pozn. red.) a k dispozici máme fosilie v jantaru pocházející z Barmy a z Francie. Protože tito nejstarší známí zástupci mravenců jsou dosti různorodí a mnozí nesou různé specializované orgány, soudíme, že mravenci jako skupina živočichů vznikli ještě zhruba o 50 milionů let dříve, nejstarší formy však nemáme doložené. Skupiny mravenců známé z úplně nejstarších dob, ze 100 milionů let starých vzorků, dnes nežijí, vymřely patrně ve stejnou dobu jako dinosauři, tj. s koncem období křídy před 66 miliony let. Fosilie předků moderních mravenců, jejichž potomci žijí i dnes, jsou ovšem jen o málo mladší, dosahují stáří asi 90 milionů let.
Problém je trošku s tím, co vlastně mravenec je. Mravenci jsou definováni souborem znaků, z nichž je nejdůležitější existence metapleurální žlázy (žláza vylučující látky antibiotické povahy, pozn. red). Tento orgán je pro mravence unikátní. Jeho vývod se nachází v zadní části hrudi, ale u řady fosilií nemusí být viditelný. Základním znakem mravenců je i sociální způsob života, ten se však z fosilií těžko odvozuje.
Jak stárnou, začínají mraveniště opouštět a chodí víc a víc ven. Ty nejchytřejší jsou průzkumníky, hloupější ven nechodí.