Martináč hrušňový není jen „naším gigantem“, je také největším motýlem Evropy.
Označovaní nočních motýlů za „můry“ je sice obecně zažité, nicméně nepřesné. I noční motýl je zkrátka motýl. Rozdíl mezi ním a denním je jen v tom, že denní je pestřeji zbarvený, na konci jeho tykadel je jakási „palička“ a létá ve dne.
Největší
Pojďme si představit našeho největšího motýla. Je jím martináč hrušňový. Tento velkolepý noční motýl, který má rozpětí křídel až šestnáct centimetrů, se vyskytuje hlavně v jižnějších částech naší země, přesněji na jihu Moravy, ale také v Polabí. Jeho domovinou je totiž především jižní Evropa, Malá a Střední Asie a severní Afrika.
Nápadné housenky martináče hrušňového – které mohou měřit až dvanáct centimetrů – jsou žravé a nehodují jen na listech hrušní, ale i jiných ovocných stromů. A nejen těch, pochutnají si na vrbách i dalších listnáčích. Jejich žravost má svůj důvod. Dospělý jedinec martináče totiž nemá ústní ústrojí ani zažívací trakt, a tak je živ jen ze zásob, které nastřádal coby housenka.
Úkolem dospělce je jen se zase rozmnožit. A tak samička, která je těžší než samec, přistane na kmeni a ze svého baculatého zadečku začne vylučovat feromony. Nevysiluje se letem. Voňavé signály samec ucítí pomocí tykadel, která připomínají hřebínky. Kopulace motýlího páru trvá neuvěřitelných čtrnáct až šestnáct hodin. Brzy poté samec umírá a samička naklade vajíčka na tenké větvičky. Tím se i její život završil.
KVÍZ: Poznáte, který hmyz vás může bodnout a jestli se máte bát? |
