Z vojenského prostoru tak pastva divokých koní, zubrů a praturů rok za rokem postupně vydupává doslova ráj plný ptáků, květů a motýlů. A vědci oceňují, že pozitivní přeměna proběhla díky velkým kopytníkům na rozsáhlých plochách o rozloze desítek a stovek hektarů.
„Díky aktivitě velkých kopytníků zde vznikla na desítkách hektarů unikátní mozaika druhově bohatých trávníků. Pastva velkých býložravců se tak ukazuje jako velice efektivní nástroj pro ochranu, obnovu a péči o přírodně cenné luční biotopy. Projekt pastvy velkých býložravců představuje jeden z vůbec nejúspěšnějších počinů v oblasti velkoplošného managementu nelesní krajiny v České republice,“ upozornil botanik Štěpán Janeček z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Také další vědci oceňují pozitivní přeměnu lokality, k níž došlo díky velkým kopytníkům. „Ukazuje se, že pastva velkých býložravců má jednoznačně pozitivní vliv na stav místního ekosystému. Před rokem 2015 zde byl druhově chudý hustý porost vysokých trav, které vytlačily většinu kvetoucích bylin. Zavedení pastvy tento biologicky nežádoucí stav rychle změnilo a dnes jsou zde na obrovských plochách květnaté travní porosty s roztroušenými keři. Unikátní je zde i obrovská rozloha souvislých extenzivních křovinatých pastvin, jakou dnes v teplých nížinách České republiky asi nikde jinde nenajdeme,“ zdůraznil botanik Milan Chytrý z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Významná část milovických pastvin patří do majetku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. „Všichni víme, že řada rostlin a živočichů, kteří mají v naší krajině domov, potřebuje šetrné hospodaření. Extenzivní pastva je cestou, jak tady některé vzácné druhy udržet. Právě proto působí na těch nejcennějších místech s finanční podporou státu, konkrétně Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, mnoho hospodářů, mimo jiné i Česká krajina. Chceme do krajiny její bývalou rozmanitost vrátit,“ konstatoval František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.