Poslední ověřené fotky a videa s losem Emilem vznikly v listopadu. Ale emilologové, kteří se do něj během jeho letní poutě za lepším zamilovali, na něj nezapomínají. Sdružují se ve skupinách na Facebooku, skládají mu i písničky:
„Jedno ráno vystoupils z mlhy
malé růžky dlouhé nohy.
Kroky měříš pole, lesy,
Emile náš, no tak... kde jsi?“
V nejedné domácnosti se los Emil stal motivem vánočních perníčků. Jiní pro ostatní členy komunity vytvořili pro letošek kalendáře s Emilovými fotkami. Jste-li členem takové skupiny, zřejmě každý den zakončujete tím, že zkontrolujete, jestli los Emil někde nebyl spatřen. S lehkou nadsázkou lze říct, že los Emil je první mladý bojeschopný migrant bez dokladů, jehož přítomnost si Češi na svém území bezvýhradně přejí. Proč zrovna on se stal celebritou?
Proč dostal i jméno, jestliže po prastaré migrační trase z Polska absolvovalo podobnou stovky kilometrů dlouhou pouť už vícero losích jedinců před ním? Emilovi předchůdci šlapali krajinou v časech, kdy všichni lidé neměli mobily s foťáky a kdy každý druhý řidič auta neměl palubní kameru, takže výskyt bezejmenných „Emilů“ nikdo nedokumentoval. Taky neexistovaly sociální sítě, přes které si lidé informace o pohybu zvířete mezi sebou sdílejí, což rychle vytváří pocit sounáležitosti. Proto se z loňského putování losa stala road movie v přímém přenosu.
Opravdu žijí i v Česku. Dopravní značka „Pozor, los!“ u nás chybí, říká ochranář![]() |




















