Jsou to krysy, anebo potkani? „Krysu jsem za víc než dvacet let praxe nepotkal. Ve městě to byli vždy potkani,“ potvrzuje pražský deratizér Jan Rybníkář z firmy Desar.
Pracuje hlavně ve sklepích, garážích, teplovodních šachtách, kam si ho zvou majitelé či provozovatelé nemovitostí. Právě majitelé, ale i bytová družstva nebo společenství vlastníků podle zákona odpovídají za prevenci přemnožení hlodavců.
„Když v nemovitosti hlodavci nejsou, stejně je optimální provést deratizaci jednou za rok. V případě velkého výskytu se pak pasti kladou i čtyřikrát ročně,“ vysvětluje. A kolik služba stojí?
Pro činžák asi za dva tisíce
„Základní cena za preventivní deratizaci v klasickém pražském činžáku vyjde celkem na asi 2 000 korun,“ vypočítává Rybníkář. Každý si podle něj může koupit jed na krysy či spíš potkany sám, profesionální firmy ale používají jedy silnější.
„Je to proto, že lidé neuměli profesionálně jedy použít a trávili se třeba psi. Takže obchody dnes nabízejí spíš slabší jedy,“ říká.
Kdo se rozhodne potkany či krysy hubit sám, platí zde obdobná strategie jako na myši, i když s výjimkami. Pasti klademe podél zdí, protože tito obezřetní tvorové nemají dobrý zrak a jejich trasy vedou právě podél zdí, plotů a podobně.
Krysy i potkani jsou mimořádně inteligentní hlodavci. Naštěstí pro chalupáře obývají spíše městské aglomerace. Pokud se objeví i na vesnici, tak spíše na statku s chovem prasat či drůbeže nebo ve stodolách se zásobami krmiva.
Ve městech žijí pod povrchem, kam lidé nechodí. Důkazem budiž New York a loňská až téměř hororová nehoda jistého muže, který se při čekání na autobus propadl chodníkem do kanálů.
Spadl přímo do obřího hejna potkanů. Když ho po půl hodině hasiči vytáhli, vyprávěl, že hlodavci lezli všude kolem něho a on ani nevolal o pomoc, bál se, aby mu nevlezli do pusy.
Praha plná potkanů
Když se podíváme do podzemí hlavního města, ani tady moc krys nenajdeme, zato potkanům se daří. Pod Prahou jich podle odhadů žije asi pět milionů, tedy pět na jednoho obyvatele metropole.
Pět psích lovců, kteří váš domov nejlépe zbaví hlodavců:
27. února 2018 |
Praha, stejně jako další česká města, ale potkany i krysy pravidelně a plošně hubí, deratizace probíhá většinou od dubna do října. Návnady se pokládají přímo do kanalizační sítě, kde se otrávené zvíře nakonec buď rozloží, nebo doputuje do čističky.
Rozdíl mezi krysou a potkanem
Zatímco v českém či evropském prostředí dělá krysa obecná (Rattus rattus) člověku společnost už přes 2 000 let, potkan obecný (Rattus norvegicus) se do Evropy dostal až v 18. století.
Spokojené bydleníZatímco ve městě se často potýkáme s potkany, na venkovských zahradách jde spíše jen o myši. A s těmito hlodavci si umíme poradit tak, abychom se spokojeně mohli věnovat svým zálibám. |
Krysy původně pochází z teplých skalnatých krajin v Himálajích, z jižní a východní Asie a do Evropy se dostaly na lodích, proto se jim dříve také říkalo „krysa lodní“.
Dnes jsou v Česku spíše vzácné, tu a tam se ale ohnisko objeví. Původně se myslelo, že je vytlačili právě invazivní potkani, úbytek krys ale začal už ve středověku.
Způsobil to přechod od sušších dřevěných staveb, které jsou pro krysy ideální, ke stavbám kamenným a cihlovým, kde se, zejména ve sklepích, držela vlhkost. Další úbytek krys začal s rozvojem městských kanalizací.
Také potkani připluli do Čech a do celého světa na lodích. Stalo se tak s rozvojem námořní dopravy, kdy se rozšířili z bažinatých oblastí východní Asie zejména do Evropy a Severní Ameriky.
Přestože se potkani začali rozšiřovat později než krysy, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí je na mnoha místech nahradili, zejména ve vnitrozemí.
