Všech sedm koní už si rovněž zvyklo i samo na sebe, což je klíčové pro vytvoření zdravé sociální struktury tamní populace. Tým Zoo Praha, který na místě chování koní monitoruje, už také pozoroval první pokusy hřebce Zorra o páření s klisnami. (Více o transportu zde.)
„První dva týdny po transportu je situace ve Zlaté stepi velmi slibná. Zásadní je, že mladý hřebec Zorro dobře chápe svou roli a stal se vůdcem harému. Dokonce už se s klisnami Zetou II a Ypsilonkou úspěšně pářil,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Návrat koní Převalského do Kazachstánu |
„Zatím mají koně k dispozici přístřešek, ale ten se jim výhledově uzavře, aby si stále více zvykali na život pod širým nebem. Stěžejní bude zima, během které je třeba zjistit, zdali si koně vyhrabou potravu z pod sněhové pokrývky. Nejpozději příští jaro je pak čeká tzv. soft release, tedy otevřou se jim brány těchto obrovských ohrad a oni svým tempem zamíří do zcela volné přírody,“ vysvětlil další postup.
Návrat koní Převalského do KazachstánuKoně Převalského se do stepí středního Kazachstánu vrací po stovkách let. Zoo Praha chce do tamní přírody přepravit celkem 40 koní v průběhu příštích čtyř let. Takový počet koní by měl v ideálním případě zajistit životaschopnou populaci, která se bude dál množit bez zásahů člověka, podobně jako je tomu v západním Mongolsku. Další transport koní Převalského do Kazachstánu je naplánován na příští květen nebo červen. |
V jedné z ohrad nyní přebývá už zmíněný tříletý Zorro, stejně stará Zeta II a o rok starší Ypsilonka. Všichni jsou rodáci z Dolního Dobřejova, kde Zoo Praha vede chovnou stanici „převaláků“. Sousední ohradu obývají čtyři klisny, které přiletěly druhým letounem z Berlína: pětiletá Tessa, čtyřleté Wespe a Umbra a nejmladší ze všech sedmi koní, tříletá Sary. Druhou zmíněnou skupinu čeká příští jaro spojení s jiným hřebcem tak, aby byla od začátku na místě geneticky pestrá populace.
„Význam návratu posledních divokých koní do Kazachstánu má několik úrovní. Jednak jde o druh ohrožený vyhubením, který se vrátil na území svého historického výskytu. Současně přítomnost tohoto velkého kopytníka pomůže celému ekosystému – trusem budou koně šířit semena rostlin, hnojit stepní půdu a díky svým velkým kopytům v zimě umožní vodě lépe se dostat k vegetaci pod sněhem. V neposlední řadě jde o symbolickou rovinu, která souvisí s kulturou tamních obyvatel a jejich hledáním svébytné národní identity,“ doplňuje Bobek.
