Právě v úterý má podle ČHMÚ (Český hydrometeorolologický ústav) významně zasáhnout aktivita komárů zhruba dvě třetiny území Česka. Tedy české země i jižní Moravu (viz foto).
Na českém území podle Wikipedie žije 40–50 druhů komárů ze šesti rodů. Vyskytují se obvykle nejvíce v lužních lesích, v okolí řek a vodních ploch.
Do lidských obydlí zalétá zejména komár pisklavý (Culex pipiens) a přímo s lidmi žije jeho poddruh komár obtížný (Culex pipiens molestus), který se vyvinul v prostorách londýnského metra. Po povodních se zvyšuje výskyt komára záplavového (Aedes vexans). Vyskytují se tu i komáři rodu Anopheles, kteří ještě v 50. letech 20. století sužovali malárií jižní Moravu.
Předpověď aktivity komárů pro úterý 13. 9. 2022
Samičky většiny z asi 3 000 druhů sají krev teplokrevných živočichů. Přitom často přenáší velmi nebezpečné nemoci (zejména malárii), čímž každoročně nepřímo zahubí miliony lidí.
„Jako přenašeči nemocí ale mají komáři v Česku jen okrajový význam. Ve srovnání třeba s klíšťaty přenášejícími encefalitidu a boreliózu je to asi jako zrno písku a Mt. Everest,“ říká biolog František Rettich ze Státního zdravotního ústavu, který se výzkumem komárů zabývá už od roku 1966.
Nebývalá aktivita
Podle Českého hydrometeorologického ústavu je vývoj komárů ovlivněn počasím, zejména teplotou a vlhkostí, po celou dobu vývoje jedinců. S tím jsme se mohli setkat zhruba před čtrnáctI dny, kdy při vysokých teplotách stoupla i relativní vlhkost vzduchu.
Tehdy jste v bytě mohli naměřit i v bytech relativní vlhkost klidně přes 70 % a začali jste si připadat jako v tropech. Prádlo neschlo a oblečení bylo jako polovlhké podle slavné hlášky z knížky Ivana Krause: To na tobě doschne.
Tehdy se zároveň na sociálních sítích začaly objevovat první zmínky o nadměrném výskytu komárů i v místech, kde to nebylo vůbec obvyklé, tedy i na místech, kde takový masivní výskyt předtím vůbec nevyskytovat.
Pocítili jste letošní zvýšenou aktivitu komárů?
„Šla jsem jenom vyhodit odpad a než jsem se vrátila, dostala jsem alespoň deset bodanců,“ říká jedna z postižených. Podobné jsou i ostatní zážitky. „Než jsem přejela autobusem z Chodova na Háje, měla jsem všechno, kde jsem neměla oblečení, úplně pokryté štípanci,“ říká zase další. Mnozí dokonce přistoupili k nákupu moskytiéry.
I tohle je obraz změny klimatu.
Už několik dní spíme doma v moskytiéře.
Jsem na to zvyklý v tropech, ale v životě by mě nenapadlo, že to bude nutnost i v Praze. Před pár lety by mě představa moskytiéry ve střední Evropě nejspíš rozesmála. Jenže, u nás je to aktuálně tak zlý, že to bez toho nejde. Večer do ní utíkáme.
Na stránkách ústavu se můžete podívat, jak se vyvíjí aktivita komárů. Je z toho zřejmé, že aktivita se postupem času den po dni zvyšuje, až bude v úterý tak velká, že zasáhne celý západ republiky včetně jižní Moravy.
Jak komáry ovlivňuje změna klimatu
Klimatické změny způsobují posun areálu teplomilných druhů z jižních oblastí více na sever. To platí i pro druhy komárů. Další zvyšování průměrné teploty ČR tak může přispět k zavlečení a usazení nových druhů komárů a tím ovlivnit také zdejší spektrum nemocí přenášených komáry.
Jak nás komár vyčucháPříroda ho vybavila receptory umístěnými na tykadlech, které registrují oxid uhličitý – neviditelný plyn vylučovaný naším dýcháním. Jakmile ho komár ve vzduchu zachytí, vydá se po stopě ve směru, ze kterého plynu přibývá. |
„Zvyšování průměrné jarní teploty může vést také k rychlejšímu jarnímu vývoji komárů a tedy i dřívějšímu zahájení komáří sezony. Na druhou stranu vysoké letní teplotní extrémy mohou naopak zvýšit mortalitu jedinců některých komářích druhů,“ píše hydrometeorologický ústav.
Vývoj komárů je totiž ovlivněn počasím, zejména teplotou a vlhkostí. Teplota zkracuje čas pro natrávení krve samičkou, což je nezbytný předpoklad pro vytvoření vajíček. Teplota urychluje rovněž embryonální vývoj nakladených vajíček i rychlost vývoje larev. Při chladnějších jarních teplotách trvá vývoj larev několik týdnů.
Jako optimální je u komárů uváděn rozsah teplot 15–28 °C, maximum mezi 30–40 °C. Vývoj a aktivita komárů pozitivně koreluje také se vzdušnou vlhkostí.
Pro letovou aktivitu je jako optimum uváděn rozsah relativní vzdušné vlhkosti nad 40 %. Komárům svědčí také bohaté srážky, neboť ty vytvářejí vhodná stanoviště pro vývoj komářích larev.
Během deště jsou komáři schopni letu, silný déšť však jejich aktivitu může dočasně utlumit. Letová aktivita bývá rovněž narušena silným větrem.
Už před zhruba patnácti lety se například na Moravě objevil středomořský druh komára Anopheles hyrcanus. „Je to významný objev pro české komárology, pro obyčejné lidi to má ale nulovou hodnotu. Dostal se k nám pravděpodobně s oteplením klimatu, které je na pohybu komárů po Evropě jasně patrné,“ popsal František Rettich.
Podle jeho názoru tím však nehrozí přenos nemocí jako malárie. Současný nadměrný výskyt komárů vzhledem ke zvyšujícím teplotám a vlhkosti však každopádně svědčí o tom, že letos to nebude poprvé ani naposled a budeme si na podobné nálety muset začít zvykat.
