zavřít
1 / 14
náhledy
Drobní hyperaktivní kolibříci dostali anglické jméno podle hučení, které vydávají jejich křídla kmitající šílenou frekvencí. Vládnou speciálními vlastnostmi, jimiž se liší od ostatních ptáků. Co všechno dokážou?
Autor: Profimedia.cz
Když v roce 1557 navštívil francouzský průzkumník Jean de Léry Jižní Ameriku, ve svém cestopise popsal jako jeden z prvních kolibříka. Z ptáčka se stal objekt touhy mnoha přírodopisců. Dostal přezdívku létající drahokam.
Autor: Getty Images
Vědci se domnívají, že před 40 miliony let žili předchůdci kolibříků v Evropě a poté migrovali do Jižní a Střední Ameriky, kde se před 20 miliony let vyvinuli až do současné podoby. Kolibřík mečozobec, žijící v pralesích v nadmořské výšce nad 2 000 metrů, dostal od přírody zobák delší, než je jeho tělo. (Na snímku Jamajka, jeden z ostrovů Karibiku, jehož je létající drahokam národním symbolem.)
Autor: Shutterstock
Kolibříci jsou akrobati. Jako jediní zástupci ptačí říše dokážou létat pozadu, kormidlují i kolmo nahoru a dolů, nebo „stojí“ ve vzduchu. Letecké manévry jim umožňují dlouhá křídla – vzhledem k tělu, kterými bleskurychle kmitají. Kolibříci jimi nemávají jako ostatní ptáci, ale konci křídel krouží v pravidelných elipsách a osmičkách. Rychlost kmitání je lidským okem nepostřehnutelná, kolibřík rubínohrdlý umí dosáhnout frekvence 200 pohybů za sekundu! Rychlý pohyb křídel má na svědomí hučení, podle kterého dostali kolibříci anglický název hummingbirds.
Autor: Profimedia.cz
Paradoxně jsou tito drobní ptáčci pořádní žrouti. Kolibříci jedí 16 hodin denně, spořádají polovinu své hmotnosti. Znamená to pro ně obletět kolem 50 květů. K sání nektaru používají speciální jazyk, který zajede do květiny 20krát za sekundu. Kolibříci mají podobnou funkci jako hmyz: přenášejí pyl z květu na květ a opylují květiny. Zobák je uzpůsoben květům, které se v jejich oblasti nejčastěji vyskytují. Kolibřík běloocasý nepohrdne ani hmyzem, který se ke květům přiblíží.
Autor: Shutterstock
Při odpočinku kolibříci upadají do hlubokého spánku připomínajícího hibernaci: jejich metabolismus zpomalí, klesne tělesná teplota a šetří se energie. Po probuzení musí okamžitě najít potravu. Přes den jejich tělo funguje extrémně rychle, proto kolibříci neustále létají z květu na květ a dopřávají si nektar s vysokým obsahem cukru. Hyperaktivním jedincům bije srdce 1 200krát za minutu, přitom se stačí 250krát nadechnout.
Autor: Profimedia.cz
Kolibříci také umí šetřit energií: podle vědců si pamatují, na kterém květu už byli, a umí odhadnout, kdy rostlina vytvoří opět dostatek nektaru, aby k ní mělo smysl letět. Zároveň území chrání silou – troufají si třeba na motýly, kterým poškozují křídla.
Autor: Shutterstock
V poměru ke své velikosti mají kolibříci velký mozek a umí ho využít, takže jsou tak trochu za koumáky. Kolibřík rezavolesklý dokáže odradit od svého území konkurenty tím, že brzy ráno obletí květiny na kraji svého teritoria, aby soky přesvědčil, že je tam málo nektaru a mají letět jinam.
Autor: Shutterstock
Kolibřík je také jako miniptáček v podstatě synonymem drobnosti. Všechny překonává sameček kalypty nejmenší s váhou necelé dva gramy a velikostí kolem pěti centimetrů, a to ještě polovinu délky tvoří zobák a ocas. Tento nejmenší pták na světě žije výhradně na Kubě. Průměrný kolibřík váží kolem čtyř gramů, migrující druhy se umějí před cestou vykrmit na dvojnásobek. Největší je kolibřík velký z Kolumbie a Argentiny s délkou přes dvacet centimetrů a hmotností až dvacet gramů.
Autor: Shutterstock
A co rodinný život kolibříků? Na to zapomeňte – jsou to samotáři a individualisté. Partneři se setkávají pouze na chvíli kvůli páření, stavba hnízda a starost o obvykle dvě vajíčka a později mláďata zůstává čistě na samičce.
Autor: Shutterstock
Hnízda kolibříků bývají často menší než golfový míček, samotné vejce je velké asi jako kávové zrnko.
Autor: Profimedia.cz
Hnízda mají kolibříci propracovaná, spletená z trav, lišejníků a pavoučích vláken.
Autor: Profimedia.cz
Pro Jamajčany je kolibřík národním symbolem.
Autor: Shutterstock
Jako národní symbol se kolibřík objevuje i na známkách.
Autor: Shutterstock
