Paní Eva si v předposledním dílu sedmé řady pořadu Kočka není pes pozvala Kláru Nevečeřalovou, aby jí poradila, jak odnaučit jedenáctiměsíčního obřího kocourka mainské mývalí kočky chytat ptáčky. Od sýkorek po drozdy. S šestiletou dcerou jim totiž téměř každý den kopaly na zahradě hrobečky.
Snažit se odnaučit kočku něco tak přirozeného, jako je lov, je v podstatě nesmysl. Začít je potřeba z druhé strany, vysvětlovala znalkyně kočičího chování Klára Nevečeřalová. V první řadě by majitelé neměly kočkám k lovu ptáků pomáhat vytvářet podmínky: třeba u paní Evy se ukázalo, že o strom s ptačím krmítkem je opřená stará branka, pro kocoura ideální žebřík.
Kdo pouští kočku ven, dopřeje jí i trochu toho zabíjení. Řešení je složité |
S nějakými ztrátami příroda u ptactva počítá, ale nemělo by se tomu určitě chodit naproti. A tvářit se, že je strašně roztomilé, když se váš úspěšný lovec – v tomto případě kocourek Rocky – chlubí svými oběťmi a ulovené ptáčky nosí pyšně domů. Chovného kocoura sice paní Eva původně chtěla držet jen doma, nicméně jakmile jednou ochutnal volnost, logicky ho tam nemůže udržet. A neví, jak kocourovi vysvětlit, že by zpěváčky na zahradě ráda zachovala.
Mainské mývalí kočky jsou skutečně takoví něžní chlupatí obři:
22. října 2017 |
Proto paní Klára rozdala jasné instrukce: zamezit mazanému něžnému a současně drsnému lovci šplhat po stromě nainstalováním speciální zábrany přímo na jeho kmen. A samozřejmě odstranit kus plotu opřený přímo pod stromem s krmítkem, který slouží Rockymu jako užitečný žebřík.
Lovit ptáky se podle ní Rocky neodnaučí, ale přinejmenším je potřeba mu v tom bránit – vytvořit na zahradě takové podmínky, které ptáčkům dají šanci přežít, i když se tam tento něžný chlupatý obr prochází. Jak Klára Nevečeřalová totiž navíc prozradila, mainské mývalí kočky jsou schopné používat své tlapky podobně jako člověk – prsty dokážou sevřít do dlaně a uchopit do ní jak nepozorného ptáčka z krmítka, tak třeba vytáhnout bezbranné ptáče z hnízda, třeba i z ptačí budky.
U krmítka byla původně opřená stará plotová brána, která Rockymu sloužila jako žebřík. Tu odstranili a navíc na strom nainstalovali speciální límec, jen ho musí posunout výš.
Zábrany na kmenech stromů jsou opravdu potřebné a hlavně účinné. Manžel paní Evy sice ochranný bodlinatý límec na strom připevnil moc nízko, takže ho budou muset posunout vzhůru, ale během prvního měsíce už se osvědčil. Za celý měsíc prý paní Eva s dcerkou pohřbívaly jen jednoho ptáčka, a to je obrovský úspěch. Pokud vám tedy také kočky – třeba i od sousedů – na zahradě loví ptáky, už víte, jak tomu lze účinně zabránit.
Rolničku Klára nedoporučuje. Jednak je pro kočky trápení, celý den poslouchat rolničku, jejíž zvuk vnímají mnohem intenzivněji než člověk. Navíc stejně ztrácí účinnost – kočky prý brzy zjistí, že když rolnička navlhne, tak necinká. A jsou schopny ji úplně cíleně namáčet třeba v kalužích.
Před ptáky vás ovšem může kocour chtít i chránit:
Úspěšný byl i Rudolf Desenský s Jack Russelem
Jako teriér je Jack Russell celkem pochopitelně pes plný energie. Jeden takový jedenapůlroční žije v rodině paní Jarmily, mladé maminky téměř roční dcerky. Bohužel Raf trápí své majitele hned několika problémy – chová se totiž jako anarchista: bez ostychu kouše paničce nohy, pokousal i jejího partnera, neposlouchá, krade dětské hračky. Prostě své majitele naprosto ignoruje.
Rudolf Desenský vidí hlavní příčinu toho, že se pes úplně vymkl kontrole, v předčasné kastraci. Rafovi prý nebyl ani rok. Paní Ludmile prý to doporučovali s tím, že si díky tomu zachová své štěněcí chování, což viděla jako výhodu.
Vykastrovaný pes bohužel však také ztrácí kromě schopnosti dospět i přirozené psí chování a špatně se socializuje s ostatními psy. A s výchovou musíte začít v podstatě od začátku. Raf byl prý před kastrací celkem ukázněné štěně.
Raf podle Desenského v první řadě potřebuje pořádně utáhnout uzdu, vždyť nemá žádné zábrany a neposlouchá ani v bezprostřední blízkosti malé dcerky. Bylo tedy potřeba začít pořízením couračky (a to i na doma), nastolit mu přísná pravidla a nenechat ho dělat, co sám chce. Paní Ludmile se to naštěstí začalo už po měsíci dařit, takže má celá rodina šanci se s Rafem pěkně sžít a fungovat s malým dítětem i vychovaným psím parťákem.