Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Na jeden povel mi najdou cokoliv mrtvého. Od ptáků přes savce až po kus masa, který může být otrávený,“ popisuje Hlubocká práci svých Chesapeake Bay retrívrů Vickyho a Irbis. Zásah může trvat hodiny a znamenat kilometry nachozené v těžkém terénu. Nejhorší případy připomínají scénáře z kriminálních filmů. „Na jednom místě jsme měli přes 20 obětí. Jedno otrávené zvíře spustí řetězec – další ho sežere a uhyne také,“ říká psovodka. Psi pak systematicky pročesávají okolí v okruhu až jednoho kilometru. Cílem je jediné: najít všechno, co by mohlo dál zabíjet.
Výcvik na hraně života
Naučit psa, aby nesežral kus masa, bývá pro běžného majitele výzva. Naučit ho, aby jej ignoroval ve chvíli, kdy může být smrtelně nebezpečný, je ještě úplně jiná liga. „Jsou to stovky a stovky opakování. Pes se učí, že se návnady nebo mršiny nesmí dotknout, nesmí ji olíznout. Jen přijde, zaštěká a dovede mě zpět,“ vysvětluje Klára Hlubocká.
Výcvik trvá zhruba rok – a musí být stoprocentní. Sebemenší chyba může psa stát život. Jed se totiž vstřebává i přes kůži nebo výpary.
Za roky praxe se Hlubocká podílela na odhalení několika pachatelů. Jejich motivace ji ale stále zaráží. „Ten člověk často vůbec neví, kolik zvířat zabije. Otráví lišku, ta uběhne stovky metrů a na ní se otráví dravec. Je to řetěz smrti,“ popisuje.
Psovodka Klára Hlubocká se svými dvěma svěřenci na území Národního parku České Švýcarsko. (květen 2025)
Kdo jsou traviči? Rybníkář i elitní myslivec
Klára Hlubocká pomohla odhalit tři odsouzené traviče. Prvním byl rybníkář, který používal dva druhy jedu. Oba se našly jak v otrávených zvířatech okolo jeho rybníků, tak při domovní prohlídce. „Měl kamenně tvrdou tvář celou dobu, co se u něj prohlídka dělala. I když se to potom našlo, tvářil se, že u toho nebyl, že to nikdy neudělal.“
Další dva byli myslivci. Jeden se přiznal při domovní prohlídce, druhý při výslechu. „Ten druhý byl elitní myslivec, předseda mysliveckého sdružení, chovatel loveckých psů. Mně vůbec nebere rozum, jak takový člověk dá k rybníku otrávenou návnadu, aby otrávil vydru,“ říká psovodka. Jako důvod uváděli, že nemají rádi dravce a lišky, nebo že řešili škody způsobené vydrou.
Při domovních prohlídkách nechybí policie, přesto bývají situace vyhrocené. „Jeden muž byl nejdřív milý. Když psi označili skříň, zrudl a začal nadávat. Museli ho odvést,“ vzpomíná a dodává: „Kdyby mohl vraždit očima, dostanu plnou dávku.“
Tresty? Spíš symbolické
Přestože travičství může mít devastující dopad na chráněné druhy, tresty jsou podle Hlubocké stále nízké.
„Pokud člověk předtím trestaný nebyl, tak nevím, kolik by toho musel pozabíjet, aby dostal nepodmíněný trest. V prvním přelomovém případě padla podmínka a zabavení věcí používaných k trávení. U myslivců jde automaticky o odebrání zbrojního průkazu, což je pro ně trest. V jednom z těch případů přibyla i peněžitá pokuta 250 000 korun.“
Jaký typ psa je na takovou práci vhodný? Proč je v republice jediná, kdo se pátrání po otrávených návnadách a zvířatech věnuje? A jaký nový systém pátrání do Česka přivezla ze Spojených států amerických? I o tom mluví Klára Hlubocká v Rozstřelu
