„Území farmy bylo v minulosti negativně ovlivňováno socialistickou intenzifikací zemědělství a lesnictví. Tehdy bylo naprosto běžné rušit krajinné prvky, a tak postupně došlo ke scelení téměř všech malých pozemků, ať už šlo o ornou půdu, louky nebo pastviny. Stromy se prostě vykácely a keře zlikvidovaly. Potok Včelnička byl mimo les narovnán a vydlážděn. Mokré louky v nivě potoka byly většinou odvodněny. Původní jedlo-bukové lesy byly postupně převedeny na smrkové monokultury. A pak přišel rok 1992 a my jsme věděli, že takhle to být rozhodně nemá. A začali jsme revitalizovat a měnit okolí naší farmy k lepšímu,“ říká Miroslav Šrůtek a dodává: „začali jsme postupným přechodem farmy do ekologického režimu na přibližně 40 hektarech orné půdy a luk. Následovalo zatravnění části orné půdy, revitalizace potoka Včelnička a výstavba systému čištění odpadních vod pro obec Benešov, včetně kořenové čistírny a dočišťovacího rybníka, meandrování části toku a výstavba přehrádek v horní části potoku Včelnička, obnova průtočného rybníka, obnova vlhkých luk, včetně výstavby třech tůní a samozřejmě obnova remízů a liniové zeleně.
A to všechno dalo základ pro fungování Šrůtkovi ekologické farmy – ostrovu polí, luk a pastvin plných remízků, mezí a křovin - obklopenou lesy a meandrujícím potokem v obci Benešov u Kamenice nad Lipou. Je to místo, kde ekologické hospodaření není jen trendem současné doby, ale spíše životním postojem, který dává klid a harmonii. Už více než 30 let tu Miroslav Šrůtek hospodaří šetrně k přírodě – bez chemie, v souladu s rytmem krajiny a se silným důrazem na obnovu biodiverzity a krajiny poškozené nešetrnými zásahy, provedenými v 50. letech minulého století. Má to štěstí, že pro své hospodaření může využít jak podpory a zázemí rodiny, tak poznatků a informací získaných v rámci své vědecké a univerzitní pedagogické činnosti. Na téměř 160 hektarech půdy tak vytváří prostředí, které je prospěšné nejen pro zvířata, která chová, ale i pro biodiverzitu a krajinu jako celek.
Na farmě, která se věnuje produkci biomléka, žije přibližně 100 ks skotu (z toho 50 dojnic), které se pasou na pastvinách a dávají vzniknout biomléku s jasným původem. Krmeny jsou vlastním ekologickým obilím, luskovinami a jetelotravními směskami, které si farma sama na svých pozemcích pěstuje. K produkci biomléka farma využívá dojícího robota a každá dojnice, včetně plemenného býka, tu má své jméno.
Co je BIO?
BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani jiné chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.
Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jednou za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou.
Jaká loga se používají k označení biopotravin?
- Národní značení
Česká republika používá pro produkty ekologického zemědělství označení „BIO zebra“
Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.
- Evropské značení
Evropská unie používá pro produkty ekologického zemědělství označení „Bio List“.
Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.
