Vy tvrdíte, že ve veterinární praxi je trochu chaos, protože veterináři mohou mít problémy sledovat nejnovější poznatky.
Ano, to je jedna možnost, že se nevzdělávají, protože my veterináři nemáme povinné postgraduální vzdělávání. Nikdo nás k němu nedonutí, když nebudeme chtít. Máme nepovinný systém sbírání bodů, za které máme slevy na knihy. Pokud někdo nechce knihy číst, vlastně ani nemá motivaci se dál vzdělávat. To je rozdíl od humánních doktorů.
Být specialistou se zde vyplatí mnohem méně v porovnání se zahraničím. Pokud má člověk vlastní praxi a vybuduje si jméno, nestrádá. Žádný veterinář dnes nestrádá.
