zavřít
1 / 19
náhledy
V naší přírodě se můžeme setkat zhruba s šesti sty nepůvodních druhů zvířat. Některá sem doputovala sama, jiná uprchla z kožešinových chovů, další člověk záměrně vysadil. Víc než stovka z nich je považována za invazní. Mnohé z nich znáte, o jiných pravděpodobně nemáte ani tušení, seznamte se s výběrem DOMA Dnes.
Autor: Getty Images
Pokud mají tato zvířata dostatek prostoru a vhodné podmínky, mohou působit nemalé nepříjemnosti nejen okolní přírodě, ale i lidem. Ty nejrizikovější druhy, které můžeme potkat v naší přírodě, figurují na evropském seznamu invazních druhů. Jsou to: husice nilská, krab čínský, mýval severní, nutrie říční, ondatra pižmová, psík mývalovitý, rak mramorovaný, rak pruhovaný, rak signální, slunečnice pestrá, střevlička východní, sumeček černý či želva nádherná. Sršeň asijská (na snímku), patří k druhům, s nimiž se i u nás pravděpodobně brzy setkáme. A která z invazních druhů zvířat jsou u nás ta nejznámější?
Autor: Getty Images
ŽRAVÁ BERUŠKA Slunéčko východní pochází sice z Asie, ale do Evropy a Severní Ameriky bylo v 80. letech záměrně vypuštěno proto, aby likvidovalo mšice a jiný hmyz, který škodí v zemědělství. Tuto roli plní opravdu zdatně, bohužel vzhledem ke své žravosti ničí kde co, dokonce dovede požírat i larvy našich slunéček. Poprvé se u nás slunéčko východní objevilo v roce 2006, od té doby se rozšířilo po celé republice. Nejčastěji je k vidění v pozdním létě, kdy si začíná hledat místo k přezimování, nejlépe v různých obydlích.
Autor: Getty Images
Popsat, jak se slunéčko východní pozná, může být obtížné, vytváří totiž řadu různých barevných mutací. Na snímku jeho larvy, u nichž je běžný kanibalismus. POSTRACH VČEL Sršeň asijská byla před dvaceti lety zavlečena do Francie se zásilkou keramiky z východní Asie. Od té doby se šíří západní Evropou, nejblíže k nám byla zaznamenána ve východním Bavorsku. Je tedy téměř jisté, že se s ní nejpozději za pár let setkáme i u nás. Zpozornět by měli hlavně včelaři, protože tato sršeň dovede likvidovat obyvatelky úlů ve velkém.
Autor: Getty Images
POSTRACH VČEL Sršeň asijská byla před dvaceti lety zavlečena do Francie se zásilkou keramiky z východní Asie. Od té doby se šíří západní Evropou, nejblíže k nám byla zaznamenána ve východním Bavorsku. Je tedy téměř jisté, že se s ní nejpozději za pár let setkáme i u nás. Zpozornět by měli hlavně včelaři, protože tato sršeň dovede likvidovat obyvatelky úlů ve velkém.
Autor: Getty Images
Zatímco naše sršně obecné (na snímku) mají včely jen za příležitostnou potravu, sršně asijské si z nich mnohdy dělají hlavní součást jídelníčku. Proto už nyní probíhají přípravy, abychom je u nás odhalili včas a mohli účinně zasáhnout. Probíhají jednání s hasiči týkající se zásahů proti této sršni, vytváří se i mobilní aplikace Nahlaš sršeň.
Autor: Shutterstock
Protože sršeň asijská (na snímku její hnízdo) je už několik let během letní okurkové sezony mediálním hitem, lidé často posílají svá pozorování s podezřením na její výskyt na e-mail invaznidruhy@nature.cz. Naštěstí se zatím jedná o záznamy našich méně známých druhů hmyzu, jako jsou pilořitky, žahalky, vosy prostřední, nesytky či drvodělky. Sršeň asijská u nás zatím zachycena nebyla.
Autor: Getty Images
KLONY ÚTOČÍ Severoameričtí raci přenášejí račí mor, plísňové onemocnění smrtelné pro domácí druhy raků. Pokud se američtí a naši raci setkají v jenom potoce, ti domácí to mají většinou spočítané, protože vůči račímu moru nejsou odolní. V našich vodách se šíří už tři druhy amerických vetřelců. Rak pruhovaný k nám doputoval po Labi koncem 80. let minulého století z Německa. Raka signálního lidé ve stejnou dobu sami vysadili ve snaze posílit početnost mizejících populací našich raků. A nově máme hlášen i výskyt raků mramorovaných (na snímku), což bohužel bývá dílo nezodpovědného akvaristy, který je vypustil. Právě tento rak však představuje největší nebezpečí. Hodila by se parafráze s názvem Epizody II Star Wars: Klony útočí. Tento druh totiž postrádá samčí pokolení – stačí jedna samička, která naklade vajíčka. Z nich se pak vylíhnou její klony, které již po čtyřech měsících vytvářejí další klony…
Autor: Profimedia.cz
RYBÍ INVAZE Téměř všudypřítomná je střevlička východní, drobná rybka omylem dovezená počátkem 80. let minulého století s násadou býložravých ryb z Asie. Potravně konkuruje plůdku ostatních ryb a navíc v našich rybnících oždibuje sliz ze šupin i velkým kaprům. To pak vede ke vzniku různých mykóz.
Autor: Depositphotos
Karas stříbřitý obývá naše vody také přibližně 40 let a je rozšířen po celé republice. Výborně se množí a dokáže se křížit s některými našimi kaprovitými rybami. Přítomností těchto ,stříbrňáků’ nejvíce trpí karas obecný a slunka. Mimochodem karas stříbřitý někdy tvoří drtivou většinu rybí obsádky, čímž ovšem trpí rovněž ryby chované kvůli produkci. On sám přežívá poměrně snadno prakticky kdekoliv, je totiž velmi nenáročný například na obsah kyslíku ve vodě.
Autor: Getty Images
Relativní novinkou v našich vodách je hlaváč černoústý. Živí se dravě, loví různé vodní bezobratlé, rybí plůdek či larvy hmyzu. Prvně byl zaznamenán před osmi lety na Labi, kde se však od té doby dost masivně šíří a každým rokem postupuje dál a dál.
Autor: Getty Images
Také slunečnice pestrá patří mezi invazní druhy ryb, jejichž výskyt v našich vodách není zrovna žádoucí.
Autor: Getty Images
AMERICKÁ KRÁSKA Pokud se na procházkách setkáte se želvou, půjde s největší pravděpodobností o želvu nádhernou. Její rozmnožování je v našich podmínkách zatím sporadické, zimy totiž snáší hůře. Nicméně s klimatickou změnou se to může rychle změnit. Želvy nádherné vypouštějí do přírody lidé, kteří si původně pořídili malou roztomilou želvičku, a nepočítali s tím, že vyroste. Želvy jsou dlouhověké, ve volné přírodě přežívají desítky let. Zatím se nezdá, že by pro naši přírodu představovaly zásadnější problém, snad kromě vodních ptáků, které ruší v hnízdění, když se chtějí vyhřívat na slunci.
Autor: Depositphotos
ROZTOMILÍ CHLUPÁČI Velký problém představují invazní šelmy. Mýval severní a norek americký jsou původem ze Severní Ameriky, psík mývalovitý z Dálného východu. Norek (na snímku) si v blízkosti vod uloví prakticky cokoliv, co má odpovídající velikost. V bezpečí nejsou ryby, raci, ptáci, žáby ani hadi. Představuje těžkou konkurenci pro naše lasicovité šelmy.
Autor: Getty Images
Mýval se zase zabydlel v lesích, zejména v západní části republiky. Sice vypadá jako mazlík, ale také spořádá kde co. Výborně šplhá i plave. Jde o chytré zvíře, snadno se přizpůsobí.
Autor: Depositphotos
Naštěstí se u nás mýval severní ještě nenaučil využívat dostupnosti potravy v blízkosti člověka. V Americe se běžně setkávají s tím, že mýval vybírá popelnice, loví drobné domácí zvířectvo, ničí úrodu.
Autor: Depositphotos
Třetím do party je psík mývalovitý. Není to nějak zvlášť čilý predátor, dost často se spokojí i s mršinami. Nicméně obojživelníci či na zemi hnízdící ptactvo se před ním musejí mít na pozoru.
Autor: Getty Images
NUTRIE NEKRMIT! Oblíbenou kratochvílí posledních let je krmení nutrií na březích řek.Je však dobré vědět, že jde o invazní druh, který právě zažívá populační boom. Nemalou měrou se na něm podílí právě přísun potravy. Toto zvíře z Jižní Ameriky hůř snáší zimu, ale ve městech se mu daří dobře. Přenáší různé parazity, jako jsou kokcidie, motolice či svrab, hrabáním nor narušuje břehy, poškozuje rostliny na březích a ohrožuje hnízdění vodních ptáků.
Autor: Shutterstock
Veverka popelavá je původem ze Severní Ameriky a ve Velké Británii se stala pro původní a drobnější veverku obecnou vážnou potravní konkurentkou. A nejen to. Přenáší smrtelnou nemoc proti níž je sama imunní, zatímco pro veverky obecné jsou veverčí neštovice fatální.
Autor: Depositphotos
