Zvěřina je jedna z nejkvalitnějších potravin, hájí čas lovu šéf myslivců

  0:10aktualizováno  0:10
Zelené kamizoly, kulovnice přes rameno a lovečtí psi u nohou. Podzim je časem honů. „Snižovat stavy zvěře je nutné,“ říká pro magazín Víkend předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. A vysvětluje, že myslivost je především celoroční práce, lov je pouze jejím vyvrcholením.

"Smyslem honitby je udržet zdravou populaci zvěře, takže se loví zvěř samičí i samčí a redukují se tak stavy na adekvátní míru," vysvětluje předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. | foto: Shutterstock

Co by se v lese dělo bez myslivců?
Pokud by od myslivců za celý rok nepadl jediný výstřel, skokově by narostly počty zvěře spárkaté i zvěře, kterou v lese nevidíme rádi, například proto, že vytlačuje původní druhy. Byl by to zásadní problém, protože kusů by najednou bylo moc. Myslivci o les pečují, obhospodařují své honitby a udržují optimální stavy.

Myslivost je radost i dřina

Proč by vadilo mít víc zvířat v krajině?
Protože by napáchala škody v lesích i na polích. Dnes už na našem území nemáme původní přírodu, máme tady intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinu. Stoupá její úživnost, potravy pro zvířata je dnes prakticky neomezené množství. Problém je, že jako potravu pro zvěř obvykle zemědělci plodiny nepěstují. Stejně tak zvěř nesmí páchat škody na lesích.

Vidíte, měl bych spíš starost, že svým dětem už jelena jinde než v zoologické neukážu. Je to zbytečný strach?
Musíme si opravdu uvědomit, že tady nemáme nějaký Yellowstone. Nefunguje tady žádný samostatný ekosystém, kde by si příroda regulovala počty kusů jednotlivých zvířat sama. Člověk většinu české přírody vytvořil či alespoň pozměnil k obrazu svému. Systém je lidskou činností nenávratně nabouraný, a aby bylo soužití člověka a zvěře možné, je to opět člověk, kdo ho musí regulovat. Jestli bychom měli mít starost o to, které druhy naše děti nepoznají, pak je to zvěř drobná. Zajíci, ptactvo, to jsou teď nejvíce ohrožené druhy.

Z jakého důvodu?
Částečně za to může zemědělství, částečně za to mohou predátoři, někde to může být i vina černé zvěře. Divoké prase je schopné vybrat vejce z hnízd, sebrat vylíhlá kuřata, sebrat zajíce, kolouchy i srnčata. Takže ano, tady problém máme.

Jiří Janota (53)

Vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Předsedou Českomoravské myslivecké jednoty je od roku 2015. Mezi jeho zájmy patří kromě myslivosti i včelařství a literatura.

"Kočky mají v lese na svědomí nemalý počet vybraných hnízd ptáků, mladé zajíčky a další drobnou zvěř, která je i tak ohrožená. Proto se musí střílet, což se některým lidem nelíbí,“ říká mj. předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Ovšem s tím, že na vině jsou majitelé koček.

Konstatuje, že dnes se v lese pořád něco děje. Ráno nastoupí běžci, cyklisté, houbaři a jejich aktivita neskončí ani po setmění. Zvířata nemohou žít svůj přirozený denní rytmus.“ 

A řešení je na myslivcích, kteří mají černou zvěř regulovat. Jak se jím můžu stát?
Je zapotřebí přihlásit se do ročního kurzu, kde se žadatel připraví na zkoušky. Pokud je zvládnete, stanete se myslivcem. Součástí kurzu je například i střelba, ale většina uchazečů s ní problém nemá. Už jako děti povětšinou máme zkušenosti se vzduchovkou, často i se soutěžemi s malorážkou. Snahou každého myslivce je, aby při lovu mířil přesně a zvěř usmrtil okamžitě. Nikdo nechce zvíře jen postřelit a následně dohledávat.

Na co budu mířit nejčastěji?
Každá honitba má svá specifika. Smyslem je udržet zdravou populaci zvěře, takže se loví zvěř samičí i samčí a redukují se tak stavy na adekvátní míru. Zvěře musí být samozřejmě dostatek pro následující reprodukci. V některých honitbách dnes ve věkové struktuře populace chybí starší zvěř a myslivci se na to musí zaměřit.

Část zvěře loví myslivci sami. Některé spolky také využívají možnost prodeje trofejové zvěře, protože to pomáhá ekonomice daného spolku. Pokud vlastníte zbrojní průkaz a lovecký lístek, můžete si objednat možnost takové zvíře lovit. Cena se pohybuje v řádu tisíců až ke statisícovým částkám, záleží na daném kusu a domluvě všech zúčastněných. Pro každého lovce má cenu něco jiného. Někdo preferuje srnčí zvěř, někdo jelení. Není výjimkou ani to, že se jezdí lovit do zahraničí, po Evropě i mimo ni.

Pamatujete si svůj první lov? Trofeje jsou ovšem vizitkou, kterou chtějí mít nejen myslivci.
Pochybuji, že by si ho někdo nepamatoval. Myslivost ale není jen lov. Je to péče o zvěř, o prostředí. Pokud by neměl člověk rád i tuto činnost, nemohl by to dělat. Dneska je to koníček, je to zároveň ovšem služba společnosti. Vím, že to tak není veřejností vždy vnímané, ale služba to opravdu je.

Myslivecký slovníček:

  • Zvěř: Dělí se na srstnatou (savci) a pernatou (ptáci). Podle velikosti také na velkou (veškerá spárkatá, jako jsou srnci, jeleni a daňci či prasata, dále medvěd, rys, vlk, tetřevovití, bažant královský…) a drobnou (ostatní zvěř). 
  • Černá zvěř je divoké prase. 
  • Ochrana: Zvěř chráněnou je zakázáno lovit celoročně, hájená se smí střílet jen v určitých obdobích, nehájená je lovena po celý rok. 
  • Části těla: Světla má zvěř i lovečtí psi, oči mají dravci. Uši nemá nikdo, zvěř má slechy. Pouze pro zajíce je uznávané pojmenování ušák. Plováky mají kachny, vesla husy a běháky krocan či drop.

Proč?
Myslivci všechnu svou činnost vykonávají převážně ve svém volném čase, a ještě za to platí. Musí uhradit nájemné v honitbách, pořídit si vybavení, postarat se o zvěř. Musí zaplatit případné škody zvěří napáchané. Máte tu nákup krmení, další režijní náklady… Je to služba placená z vlastních zdrojů. Nakonec jsou to myslivci, jež v kteroukoli denní dobu přijede k autonehodě se zvěří sražený kus odklidit či dohledat. Jsou to myslivci, kteří na své náklady kolem silnic staví pachové či zvukové ohradníky, aby se nehodám se zvěří předcházelo. Lov je pouze vyvrcholením celoroční práce, kterou odvádíme v honitbě.

Chápu, že společné hony jsou pak tou největší slávou.
Mají své nezaměnitelné kouzlo. Je to společenská událost, při které se potkávají lidé se stejným zájmem a mohou si vyměnit své zážitky i zkušenosti. V dnešní době je sdružování lidí hodně na ústupu a myslím, že to společnosti hodně chybí. Myslivci jsou jedni z posledních, kteří udržují společenskou činnost po celé republice.

K plesům se ještě dostaneme, ale lov jako takový části společnosti přijde nehumánní. Co na to říkáte?
Mám občas pocit, že si někteří lidé myslí, že maso roste v supermarketech. Zvěřina je jedna z nejkvalitnějších potravin, kterou můžeme dostat. Je to maso z relativně volně žijící zvěře, pohybující se v relativně zdravé krajině a není do jejího vývoje zasahováno. Jaký je rozdíl mezi tím, že prase zabijí na jatkách, a ulovením zvěřiny?

Srnka je roztomilá a je nám jí líto.
Jsme odtrženi od reality života na venkově, která tu byla v dřívějších dobách. Nejsme zvyklí mít doma slepice, prase, a nevidíme tedy ani to, že je někdy potřeba udělat zabijačku. Smrt je pro nás něco, co vytlačujeme a nechceme o tom vědět. Jenže smrt je součást života. U lidí i u zvěře. Dřív musela pro obživu zabíjet většina populace, dnes to za většinu společnosti udělá někdo jiný a nakoupí se v supermarketu.

Také se o myslivcích říká, že se na lov rádi posilní alkoholem. Děje se to?
Nestává se to. Policie kontroluje podstatnou část společných akcí, takže si to nikdo nedovolí. Nicméně neštěstí se stát může. Stávají se v každodenním životě, mohou se stát i myslivcům. Snažíme se všechna rizika minimalizovat, ale vyloučit lidské pochybení nikdy nejde stoprocentně. Zásadní pravidlo je takové, že myslivec vždy musí vědět, kam střílí a na co střílí.

Pomohou třeba i reflexní pruhy na oblečení?
Ne každý tradiční myslivec tomu je nakloněný, ale pro bezpečnost jsou reflexní prvky dobrá věc. Jste pro člověka lépe viditelní a zvěř naopak tyhle věci vůbec nevnímá. Jinak zůstává naší barvou čistá zelená, ze zahraničí k nám samozřejmě pronikají i jiné lovecké vzory. Většina myslivců neuznává maskáče, s čímž souhlasím a nepovažuji je v lese za šťastné.

Myslivci mají většinou v oblibě zelené oblečené, ne maskáče. Ani Jiří Janota je...

Myslivci mají většinou v oblibě zelené oblečené, ne maskáče. Ani Jiří Janota je nepovažuje v lese za šťastné.

Zelená je jednou z tradic, jsou pro vás důležité?
Jsou základem všeho a přenášejí se z generace na generaci. Díky těmto tradicím byla myslivost zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví. Dřív byl myslivec uznáván jako ochránce zvěře a lesa, byl společensky velmi vysoce ceněn. Dnes je to trochu upozaďováno, myslivci jsou vnímáni jako lidé, kteří chtějí jen lovit a sbírat trofeje. Znovu říkám, že ta realita je jiná a jsou to stovky hodin práce.

Práce musí být i s přípravou plesů. Stále je o ně zájem?
Stále je myslivecké spolky pořádají na mnoha místech a je to vždycky velká událost. Pomáhá to k udržení kulturního i společenského života mimo města. Dřív se konalo takových akcí za rok daleko víc, svůj ples měli hasiči, myslivci, fotbalisti, zahrádkáři, rybáři a řada dalších. Dnes se to smrskává na myslivce, někde hasiče a případně fotbalisty. Zbytek organizací pomalu zaniká a je to škoda, s tím totiž zaniká i život na vesnicích a v menších městech.

Podle Jiřího Janoty je představa, že by nám velcí predátoři limitovali stavy...

Podle Jiřího Janoty je představa, že by nám velcí predátoři limitovali stavy zvěře nemyslitelná a scestná. "Myslím, že do určitých oblastí patří. Pouze je potřeba stanovit plán péče o chráněné živočichy, protože striktní ochrana může být kontraproduktivní," říká.

Myslivců neubývá?
Stárne nám členská základna, není tak silný příliv mladých zájemců jako dřív. Tragické to není, stále máme mladé a jsem za to moc rád. Za každého, kdo má zájem. V dnešní době je řada možností využít volný čas aktivitami, které jsou časově méně náročné. Myslivost je činnost celoroční a zodpovědná, proto tolik neláká. Každopádně platí, že pokud by se nám snižovala členská základna, bylo by víc práce pro všechny ostatní. Představa, že by nám velcí predátoři limitovali stavy zvěře, je opravdu nemyslitelná, scestná.

Zatím vlci regulují spíš stavy ovcí. Vymykají se kontrole?
Evropský soud určil, že v některých případech bude odstřel vlků možný. Znovu je ale potřeba vysvětlit, že to není o touze vlka ulovit. Myslím, že do určitých oblastí patří. Pouze je potřeba stanovit plán péče o chráněné živočichy, protože striktní ochrana může být kontraproduktivní. Pokud se populace namnoží, je potřeba ji regulovat a obnovit rovnováhu.

Proč se v Češku nenaučíme žít s vlky?

Chodí farmáři za myslivci s tím, aby s vlky pomohli?
Chodí. My jsme ale až koncovým článkem řetězu, který je potřeba spojit. Známý je příklad kormoránů, kteří se přemnožili takovým způsobem, že stát musel vyplácet odstřelné za jednotlivé kusy. Jinak by původně chráněný živočich mohl najednou ohrozit řadu jiných. Stejně tak není dobře, když se nám po lesích toulá medvěd a neexistuje žádný scénář, jak v takovou chvíli proti nebezpečným jedincům zasáhnout. Je to nezodpovědné, příslušná ministerstva musí zaujmout stanoviska.

Po lovu vlků si přijde na své i ptactvo, obzvlášť v zimě, podívejte se: 

Jak zodpovědní jsou v lesích běžní lidé?
Stále víc lidí využívá rekreační funkce lesů a naší krajiny obecně, ale i tady je nutné dodržovat pravidla. Mezi myslivci a návštěvníky čas od času ke střetům dochází. Někteří jedinci na obou stranách mají pocit, že jim les patří. Není tomu tak a v lese je potřeba zachovávat klid, nevyvolávat u zvěře zbytečný stres.

Co znamená zachovávat klid?
Dnes se v lese pořád něco děje. Ráno nastoupí běžci, cyklisté, houbaři a jejich aktivita neskončí ani po setmění. Běhá se s čelovkami, hledají se houby s rozsvícenými baterkami. V tu chvíli nemohou zvířata žít svůj přirozený denní rytmus a samozřejmě ani myslivec nemá prostor vykonávat svou činnost. Bojím se, že do budoucna to bude jen horší a vznikne poptávka po nastavení pravidel.

To bude těžké.
Bude to těžké, společnost to nebude chtít pochopit. Zároveň se to může ukázat jako nezbytné. Zvěř se navíc čím dál víc stahuje k aglomeracím, protože ji láká další možnost obživy a má zde podmínky pro život. Lov v takových lokalitách nese rizika, je poměrně složitý z pohledu bezpečnosti. Musíme se s tím poprat a splnit plán i v těchto oblastech.

Dochází stále ke střetům i s pejskaři?
Dochází a bude k nim vždycky docházet, protože někteří nejsou schopni pochopit, že jejich pes je jejich zodpovědnost. Dnes je to nastavené tak, že ne každý myslivec může zastřelit psa štvoucího zvěř, je to pouze na myslivecké stráži. Jsou s tím navíc takové problémy, že se k odstřelu sahá jen v krajních případech.

Proč je pes problém?
Protože pak nacházíme po lesích stržená srnčata, potrhané zajíce. To ty lidi vůbec nezajímá, mluví se pouze o zastřeleném psu. A nejde jen o psy, problémem jsou i další domácí zvířata, která se dostanou do volné přírody.

Například?
Například kočky, kterých je velké množství a dokážou se v lese poměrně dobře adaptovat a škodit. Mají na svědomí nemalý počet vybraných hnízd ptáků, mladé zajíčky a další drobnou zvěř, která je i tak ohrožená. Proto se musí kočky střílet, což se některým lidem znovu nelíbí. Není ovšem vinou myslivců, že se do přírody od lidí dostanou, za to mohou znovu jejich majitelé. Naší odpovědností pak je udržovat honitbu zdravou a prosperující.

Autoři:
  • Nejčtenější

Liška jako domácí mazlíček je jen pro trpělivé. Zdevastuje vám byt

V poslední době vzrostl zájem o lišky jako domácí mazlíčky. Zasloužila se o to i roztomilá videa mláďat a dospělých...

Venkovskou zahradu proměnili na ráj odpočinku. Jen té vody mohlo být víc

Stavět dům či renovovat starší stavení, a ještě kolem zakládat zahradu přináší nekonečné počítání. Řeč je hlavně o...

KVÍZ: Jak znáte historii psích plemen?

Mnoho dnešních plemen bylo za dobu své existence přešlechtěno na plnohodnotné domácí mazlíčky. V minulosti však byli...

Udělejte si z domova zelený ráj. Tyto odolné pokojovky zvládnou i stín

Že vám doma bez sluníčka nic zeleného neporoste? Ale kdepak, některé pokojové rostliny se cítí báječně i v tmavších...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VIDEO: Čeští modeláři se vrátili z mistrovství světa s hromadou medailí

Čeští plastikoví modeláři uspěli na mezinárodní scéně. Z britského Telfordu přivezli celkem 75 ocenění, z toho 14...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Pražské medúzárium je největší v Evropě, ukáže i smrtelně jedovaté žahavce

V pátek 15. listopadu se v Praze otvírá jedno z největších medúzárií na světě. Na střeše obchodního centra Arkády...

Liška jako domácí mazlíček je jen pro trpělivé. Zdevastuje vám byt

V poslední době vzrostl zájem o lišky jako domácí mazlíčky. Zasloužila se o to i roztomilá videa mláďat a dospělých...

KVÍZ: Jak znáte historii psích plemen?

Mnoho dnešních plemen bylo za dobu své existence přešlechtěno na plnohodnotné domácí mazlíčky. V minulosti však byli...

VIDEO: Pár dikobrazů v pražské zoo vychovává už dvanáctého babypankáče

Není mu ani měsíc, závislý je na matčině mléku, ovšem na hlavě už má nepřehlédnutelné číro a běhá si v expozici Afrika...

INSPIRACE NA VÁNOCE: Vánoční cukroví letos o  něco zdravěji
INSPIRACE NA VÁNOCE: Vánoční cukroví letos o něco zdravěji

Brzy tu máme první adventní neděli, a tak je načase začít sbírat recepty na vánoční cukroví. Z čeho tahle tradice vznikla a jak si letos sváteční dobrůtky připravit o něco zdravěji?

Najdete na iDNES.cz