Patří k ozdobám každého akvária, a přestože se přirozeně vyskytuje na opačné straně světa, snad každé malé dítě ho pozná lépe než třeba domácího pstruha nebo okouna. Není divu. Tak výrazně a vesele zbarvenou rybku aby člověk pohledal.
Symbióza se sasankou
Klaun očkatý obývá korálové útesy mezi Austrálií a jihovýchodní Asií. Nejčastěji se vyskytuje do hloubky 15 metrů, kde je voda ještě pěkně prohřátá.
Filmaři ubytovali taťku Merlina a jeho nezvedeného syna Nema mezi chapadly žahavé sasanky a v tomto ohledu si nemuseli nijak vymýšlet. Klauni skutečně žijí v symbióze s některými druhy mořských sasanek, zejména se jedná o sasanku velkolepou, obrovskou nebo Mertensovu.
Ryby mě už poznají podle tváře, tvrdí správkyně korálového útesu |
Zatímco sasanka poskytuje klaunovi bezpečné útočiště před některými predátory, ryba zbavuje svého hostitele parazitů a zahání pryč dotěrné ryby, které si chtějí zpestřit jídelníček okusováním jejích ramen. Samotného klauna chrání před žahavými buňkami vrstva slizu na kůži.
Fakta a zajímavosti
|
Rybka je teritoriální a monogamní, samice bývají větší než samci. Rozmnožování probíhá obvykle celoročně, pouze v nejsevernějších oblastech výskytu si klauni dávají pauzu v nejchladnějších měsících.
Hlavní díl práce je přitom na samci. Nejprve nedaleko své sasanky vytvoří „hnízdo“ v útesu, do něhož samice naklade až 1500 oranžových vajíček.
Tření obvykle probíhá v časných hodinách a často během úplňku. Až by člověk řekl, že si klauni potrpí na romantiku.
Starostlivý tatínek
O budoucí potomstvo se stará pouze samec. Jikry bedlivě střeží, kontroluje jejich stav a usilovným pohybem ploutví zajišťuje přísun čerstvé vody.
Pokud některá z jiker podlehne plísni, samec ji odstraní. Zhruba po týdnu se z vajíček narodí malé larvy, které jsou součástí planktonu, poté se z nich stávají malé rybky.
Ryby mě už poznají podle tváře, tvrdí správkyně korálového útesu |
Zajímavé je, že se rodí pouze samci a někteří z nich se stávají samicemi až v dospělosti. Pokud v některé komunitě klaunů vyhynou samice, jeden ze samců změní pohlaví.
Někdy se dokonce může stát, že o toto privilegium soupeří několik samců a pohlaví změní pouze ten vítězný. Během několika hodin projde kompletní transformací, při níž se změní nejen jeho pohlavní orgány, ale i chování.
Tento fascinující proces zatím není přesně zmapovaný, ale vědci se domnívají, že klauni dokážou změnit pohlaví pouhou „silou myšlenky“. Při transformaci se mění funkce mozku, mizí buňky typické pro samčí mozek a naopak se množí buňky charakteristické pro mozek samic.
Nemusí však dojít k úplné proměně, nedotčené mohou být pohlavní žlázy i hladiny hormonů v krvi, a v takovém stavu „na půl cesty“ mohou být klauni očkatí i několik let. Ve společnosti ostatních ryb jsou ale považováni za „jasné“ samičky.
Řada z nich nicméně prodělá kompletní metamorfózu a je schopna klást jikry. Tuto dovednost tvůrci filmů Hledá se Nemo (2003) a Hledá se Dory (2016) zatím ponechali bez povšimnutí, ale třeba ji využijí v chystaném třetím díle.
