Grifonka nebo brabantíka? Je to jedno, oba jsou antidepresivní psíci

Společenský pes, který je závislý na lidech, když na něj někdy houknete, že zlobí, klidně se urazí. Ale za chvíli vás svou přítomností ujistí o svém přátelství.

V podstatě jde o tři plemena, která jsou zapsána v 9. skupině FCI ve standardu 80 až 82. Vedle sebe se chovají grifonek belgický a bruselský a brabantík. Liší se barvou a srstí. Bruselský grifonek bývá černý, belgický černý nebo černý s pálením, brabantík může být černý, černý s pálením a nebo červený.

Podstatná je délka srsti. Grifonci mají delší srst, brabantíci mají hladkou. S tím, že chlupatého pejska musíte trimovat, hladkosrstého vyčesáváte kartáčem. „Jenže na druhou stranu braboši línají, grifoni ne,“ upřesňuje chovatelka Martina Čermáková z chovatelské stanice Černý Onyx. Vychází z toho, že psovi se musíte o srst starat tak jako tak, stejně jako tomu je i u dalších plemen.

Grifonci i brabantíci jsou společenské plemeno a jsou hodně závislí na lidech. „Rozhodně to není pejsek, kterého byste vystrčili na zahradu a už se o něj nemuseli starat. Snese i to, že jste dlouho v práci, ale počítejte s tím, že se pak na vás vrhne, vyskočí na klín a chce si tu dlouhou nepřítomnost užít,“ varuje ty, komu by to třeba nebylo příjemné.

Tito pejsci se potřebují vyběhat, a proto milují procházky do přírody. Podle chovatelky není třeba se bát, že by utíkali. „Drží se poblíž, jsou na páníčka fixovaní a rozhodně to nejsou tuláci,“ říká chovatelka. Psíci vám budou viset na rtech a chodit za patami. Pokud mu dovolíte spát v posteli, vděčně vám bude dělat šálu nebo čepici.

Ve smečce jsou nekonfliktní, nevyvolávají mezi sebou zbytečné šarvátky, hodně se chtějí zavděčit. Výchova musí probíhat v klidu, ale důsledně. Když na ně někdy houknete, dokážou se i urazit, ale zloba je rychle přejde. Milují děti, hrají si celé hodiny.

Grifonci a brabantíci jsou učenliví a inteligentní. Dobře se učí, lze s nimi tančit, dělat agility. Na druhou stranu si užívají i to, když se s vámi celý den povalují v křesle.

Patří mezi poměrně bezproblémová plemena, netrpí žádnými zvláštními neduhy. Občas bývají problémy s porody, někdy dochází až k císařskému řezu.

Kdo by měl zájem o štěňátka, měl by vyhledat chovatele, který dobře pejsky socializoval. Navštivte chovatele a pozorujte jeho smečku. Pokud byste dostali pejska, který nezažil lásku feny a páníčka, vyroste z něj bojácný jedinec, který se bude krčit strachem při každém hlasitějším příkazu.