Tento objev poprvé dokládá, že hmyz viditelně reaguje na jídlo podle toho, zda mu chutná, či nechutná, což naznačuje, že vnitřní život včel a čmeláků se může podobat savcům daleko více, než se dosud předpokládalo.
Na rozdíl od savců, u nichž jsou mimické reakce na jídlo běžně považovány za důkaz vnitřního prožívání přesahujícího pouhou potřebu nasytit se, byl hmyz dlouho vnímán spíše jako jakýsi biologický stroj.
„Mezi nahlížením na hmyz jako na zvířata, nebo jako na jakési miniaturní roboty, vždy panovalo určité napětí. Toto je další krok k tomu, abychom ukázali, že včelí život má i svou vnitřní dimenzi,“ uvádí spoluautor studie, profesor Andrew Barron z Macquarie University.
Při experimentech vědci krmili čmeláky vodou s různou koncentrací cukru, soli nebo chininu – látky dodávající hořkost toniku. Po doušku sladkého roztoku čmeláci opakovaně vystrkovali glosu, což je orgán podobný jazyku sloužící k nasávání tekutin, přičemž čím sladší nápoj byl, tím častěji jej vyplazovali, zatímco sůl a hořkost v nich vyvolávaly otřásání hlavou.
Experiment měl prověřit čmeláky. A ukázal, jak chytře obejdou pravidla |
Zajímavým zjištěním bylo, že čmeláci vystrkovali jazyk i při pití čisté nebo slané vody, pokud byli předtím vystaveni horku a bez přístupu k tekutinám, což potvrzuje, že jde o projev skutečného uspokojení z nápoje, nikoli jen o mechanickou reakci na cukr.
Ve studii publikované v časopise PNAS vědci pomocí farmakologických metod zkoumali biologické mechanizmy v pozadí tohoto chování a zjistili, že vyplazování jazyka nesouvisí s dopaminovým systémem motivace k přijímání potravy. Místo toho se ukázalo, že chování posiluje endokanabinoidní neuronová dráha, která je u savců spjata s emočním a afektivním hodnocením.
Hýčkejte čmeláky, neohrožené opylovače s fascinujícím způsobem života |
Jde o významný posun, neboť rozklíčování procesů uvnitř drobných mozků hmyzu o hmotnosti pod jeden miligram představovalo pro vědu dlouho nedosažitelný cíl.
Přestože výzkumy již dříve ukázaly, že čmeláci dokážou řešit složité hlavolamy, používat nástroje, rozpoznávat lidské tváře, počítat do čtyř a chápat koncept nuly, tyto schopnosti byly vždy vysvětlovány mechanicky. Zjištění, že hmyz reaguje na chutě výrazem tváře, však otevírá dveře k hlubšímu pochopení jeho psychologie.
Vědci naučili hrát čmeláky fotbal. Šokovalo je, jak to šlo snadno |
„Zatím přesně nerozumíme tomu, co čmeláci doopravdy prožívají, ale dokážeme pozorovat chování podobné emocím. Důležité je, že jsme získali praktický ukazatel jejich vnitřního života, se kterým můžeme dále experimentálně pracovat,“ vysvětluje profesor Barron.
Tento objev naznačuje, že mozek hmyzu dokáže zprostředkovat vnitřní prožívání, které je výrazně složitější, než se předpokládalo.
„Mnohým lidem nedělá problém přijmout, že hmyz dokáže vnímat, učit se a rozhodovat se, ale už výrazně méně ochotně přijímají představu, že by mohl věci vyhodnocovat jako příjemné, či nepříjemné. Naše zjištění tuto intuici narušují,“ dodává Barron.
Proč byste měli chtít na zahradě čmeláky a jak je tam dostat |
Do budoucna plánují vědci dále zkoumat propojení mezi mozkovou aktivitou a subjektivním prožíváním, což by mohlo vysvětlit, jak přesně vnitřní život vzniká z neuronálních procesů. Pokud se jejich teorie potvrdí, bude to mít zásadní dopad na to, jak nahlížíme na celou přírodu.
„Z hlediska organizace mozku není mezi čmelákem a mouchou žádný zásadní rozdíl – to znamená, že bychom měli celkově přehodnotit, jak s hmyzem zacházíme a jak na něj reagujeme,“ tvrdí vědci.
