Už před deseti lety se kudlanky nábožné zabydlovaly nejen v teplotně příznivém Polabí, ale i v Praze nebo na Pálavě. A ejhle, deset let uplynulo a suverénně se staly součástí české fauny. Přitom ještě koncem 20. století byla kudlanka nábožná vzácným obyvatelem jižní Moravy.
„Díky teplejšímu klimatu a intenzivní dopravě už se ovšem podle zatím sesbíraných dat rozšířila téměř po celé republice, s výjimkou jižních a západních Čech, přičemž se nevyhýbá ani vyšším polohám. Dokonce ani Krkonoším,“ konstatují entomologové Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Dominik Vondráček z Národního muzea.
Tři kudlanky, které byste mohli potkat v Česku |
A jako by to nestačilo, nové kudlanky jsou na obzoru – na naši jihovýchodní hranici totiž doslova klepají další dva druhy. Jedná se především o velkou kudlanku zakavkazskou (Hierodula transcaucasica), která je podle některých studií označovaná i jako kudlanka tenkozubá (Hierodula tenuidentata). „Poznáte ji podle nápadných bílých skvrn přibližně uprostřed předních křídel a chybějících tmavých skvrn na vnitřní straně předních končetin,“ vysvětlují vědci. Druhou je drobnější kudlanka Spallanzaniho (Ameles spallanzania), která se mimo jiné vyznačuje skákavým pohybem a zkrácenými křídly u samic. Viz fotogalerie.
Pomozte vědcům zmapovat kudlanky nábožné v ČR! Kudlanka nábožná  Kudlanka zakavkazká  Kudlanka Spallanzaniho Česká společnost entomologická ve spolupráci s Národním muzeem a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy vyhlásila veřejnou mapovací akci s cílem dokumentovat současné rozšíření kudlanky nábožné v ČR. Pokud kudlanku nábožnou objevíte, dejte o ní vědcům vědět prostřednictvím aplikace iNaturalist, ať už využijete mobil přímo v přírodě nebo zprávu o ní pošlete později doma z webového rozhraní z počítače. |
Jak poznáte kudlanku nábožnou?
Díky tomu, že kudlanky jsou opředeny řadou pověstí a mýtů, které se týkají především sexuálního kanibalismu – tedy toho, že samice během páření sežere samečka – pozná je téměř každý. „Tento jev se u kudlanek skutečně vyskytuje, přestože k němu dochází přibližně jen v jedné třetině případů. Dospělí samci žijí jen krátkou dobu, zpočátku proto pro páření vyhledávají především syté partnerky, které produkují více feromonů,“ popisují entomologové strategii samců kudlanek.
Ovšem jak se jejich život chýlí ke konci, i tito samci přestávají být vybíraví a více riskují. „V případě napadení však páření nekončí ani po ukousnutí hlavy samce. Rozmnožovací akt je totiž řízen nervovou soustavou nacházející se ve zbytku těla,“ prozrazují odborníci další fascinující detail ze sexuálního života kudlanek.
Sexem ke smrti. Páření zvířat mívá občas podivuhodný scénář |
Kudlanku nábožnou bylo možné si z bezprostřední blízkosti prohlédnout během loňského V. ročníku Velké výstavy bezobratlých v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se obvykle koná jednou za dva roky. Najdete ji na našem videu i s komentářem entomologa Petra Šípka – a spolu s dalšími zajímavými exponáty.
7. června 2025 |
Právě díky pověstnému kanibalismu, velkým očím a postoji, který připomíná modlící se postavu, přitahuje kudlanka nábožná neustále lidskou pozornost. Tento druh je zatím jediným zástupcem kudlanek, který se trvale vyskytuje v ČR, to se však může snadno změnit.
Proč Hmyz roku?Česká společnost entomologická vyhlašuje iniciativu Hmyz roku každoročně od roku 2021. Cílem akce je představit široké veřejnosti zajímavé zástupce hmyzu, rozšířit povědomí o problematice jejich ochrany, přispět k jejich popularizaci a zapojit veřejnost do jejich monitoringu. |
S oteplováním se totiž Evropou šíří další druhy, které již doslova klepou na dveře Česka. Nebo už u nás žijí? To by naši vědci rádi zjistili, proto se na veřejnost obrací s výše uvedenou výzvou. Pokud totiž kudlanku nábožnou (Mantis religiosa) potkáte, jen stěží ji přehlédnete – se svými sedmi až osmi centimetry patří kudlanka nábožná mezi naše největší druhy hmyzu.
Svou velikost kudlanky ovšem kompenzují nenápadným zeleným či žlutavě hnědým zbarvením. V jejím vzhledu se odráží i dravý životní styl kudlanky, vysvětlují entomologové. „Mají velmi pohyblivou hlavu a nápadně velké oči. Dominantní je ale masivní a otrněný přední pár tzv. „loupeživých“ končetin. Ty také vedly k jejímu českému pojmenování, jméno kudlanka je odvozeno od slova „kudla“. Navíc kudlanka útočí ze zálohy – po zaměření provede extrémně rychlý výpad, kterým se zmocní své kořisti.
Dospělé kudlanky většinou máte šanci potkat od července do října. Po páření kladou samice na různý podklad asi tři sta vajíček do pěnovitého obalu, tzv. ootéky. V té vajíčka přezimují, larvy se líhnou v dubnu či květnu dalšího roku, po šesti až osmi svlecích dospívají a mohou se pářit.
Samci kudlanky či vose stavitelce tváří v tvář. Na to se někdy čeká i roky |
Kudlanky nejsou jediným hmyzem, který se k nám z jihu šíří. Naše příroda je bohatší také o další druhy pavouků. Například o zápřednici.
9. srpna 2024 |
