Možná si řeknete, že je to odvaha, koncentrovat na jedno místo právě plemena, jako je anglický bulteriér, stafordšírský bulteriér, americký staford či pitbul, a dokonce i křížence těchto plemen. Nicméně sraz má jasně daná pravidla a všichni psi tu vždy jsou povinně a bez pardonu na vodítku.
Tato akce, která se od roku 2014 koná každoročně, si totiž klade za cíl předvést, že s bull plemeny je i přes jejich pošramocenou pověst možné velice dobře vycházet. „Chceme ukázat široké veřejnosti, jací úžasní parťáci tito psi doopravdy jsou, když se s nimi normálně pracuje a nenechají se růst jako dříví v lese,“ vysvětlila smysl tohoto již tradičního setkávání pořadatelka Kateřina Kašparová.
V Praze se takto bull plemena sešla již poosmé a všichni si užili jak nejrůznější soutěže či ukázky výcviku, tak samotnou společnost podobně naladěných lidí i psů. Rekord, 705 bull psů na jednom místě, z roku 2018 sice překonán nebyl, nicméně i letošních 503 psích účastníků (každý je pečlivě zapsán a je mu přiděleno číslo) je krásné číslo.
Co je na bull plemenech obdivuhodné? „Typická je pro bulíky obrovská láska k lidem, se kterou se rodí. Stafbulíkům se dokonce přezdívá dog nanny, tedy psí chůva k dětem. Tím, že jsou hodně bytelní, leccos vydrží, tak se k malým dětem hodí, i když si mnozí myslí pravý opak,“ vysvětluje Kateřina Kašparová, jak tyto psy ze své vlastní zkušenosti vidí.
Podle ní jsou to psi opravdu vyrovnaní, klidní, a když se dobře socializují a dobře se vychovají, jsou to skvělí parťáci. „Dětství s bulíkem každému dítěti jenom závidím,“ konstatuje organizátorka akce, které vadí, že jsou tato plemena často prezentována jako krvelačné příšery, které baží po krvi a rvou se na potkání. „Je pravda, že se ne úplně snesou s jinými psy, což se týká hlavně pitbulů a amstafů, ale lidi milují bezvýhradně,“ dodává.
Ovšem nic není zadarmo a všechno má své ale. „Potřebují dobrou socializaci a důsledný přístup, potřebují prostě vychovat a vycvičit, a pak jsou prostě skvělí,“ nedá na bully dopustit Kašparová. Nicméně dodává, že zkazit lze samozřejmě jakéhokoli psa, klidně i rodinného labradora. Vše je o přístupu a zodpovědnosti toho, kdo je na druhém konci vodítka.
Kynoložka a zkušená psí trenérka Hana Böhme o tom ví své, výcvikem u ní prošla řada služebních psů (belgické ovčáky dokonce cvičí i pro strážce rezervací v Africe), bullů i dalších plemen. Aktuálně jí prý chodí na cvičák dokonce i čivava, protože během covidu si psa pořídili i ti, kteří o psím kamarádovi nikdy dříve neuvažovali.
Stafbulíci jsou ideální psi k dětem, samozřejmě při správné výchově a socializaci. Pak se používají dokonce i na canisterapii:
10. dubna 2014 |
V každém případě Hana Böhme radí všem majitelům bullů zůstat nohama na zemi a uvědomit si, že všechna bull plemena patří mezi teriéry. A ti prostě mají potenciál být problémoví, proto je tak důležitá jejich perfektní ovladatelnost. Sice nejsou tak chytří jako třeba ovčáci, ale dobře vycvičit je samozřejmě lze. „Hlavně je důležité u nich nepodporovat agresivitu, to v podstatě může být jediný problém,“ varuje kynoložka a psí trenérka.
Bullové vyžadují důslednou výchovu i výcvik, ostatně jako každý jiný pes. Pak jsou to skvělí parťáci, s nimiž můžete vyrazit kamkoliv.
Proto radí jít s každým psem na cvičák a dát si s ním aspoň deset lekcí, protože žádný učený z nebe nespadl. Což se týká psů i jejich majitelů, obzvlášť pokud si třeba pořídí svého prvního psa. Hanka sama se v oboru stále vzdělává, nejčastěji u svých zahraničních kolegů.
Je prostě důležité mít na vědomí, o co příjemněji se vám bude s vaším milovaným bullem žít s vědomím, že například při procházce nenapadne jiného psa, že ho můžete odložit a počká na vás, že v restauraci nebudou mít ostatní hosté ani tušení, že vám leží pod stolem a podobně. Prostě jak se bude váš „bull“ chovat, tak budou lidé nahlížet i na další „bulíky“.