Jsou to takové klidné a nafrněné baculky s kulatými tvářemi a velkýma očima, které jsou vám sice stále nablízku, ale nijak vás svou přítomností neobtěžují, jak potvrdila pro KINO iDNES.cz jejich chovatelka Marina Seninová.
Britka nemusí být modrá |
Nechají se samozřejmě podrbat či hladit, pokud zrovna samy chtějí, ale na nějaké větší intimnosti je moc neužije. Bližší kontakt s člověkem zrovna nevyhledávají, proto je také zkušení chovatelé moc nedoporučují do rodin s malými dětmi, které naopak zcela pochopitelně po mazlení s kočičkou touží. Na druhou stranu jsou to kočky trpělivé, drápky jen tak nevytáhnou.
U nás se tyto jakoby plyšové kočky staly po roce 1989 jedním z nejoblíbenějších plemen právě díky své nezávislosti, nenáročnosti, trpělivosti a roztomilosti současně. To, že jsou i tvrdohlavé, už nehraje takovou roli.
V počtu odchovaných koťat v registrovaných chovech u nás se britky drží každoročně na předních pozicích, není tedy problém vytipovat si chovnou stanici a koťátko si pohlídat. Většina solidních chovatelů navíc nemá problém s nezávaznou návštěvou a je dobré podívat se na vlastní oči, do čeho jdete.
Přestože je britská krátkosrstá kočka nejoblíbenější v modrém zbarvení, britky mohou mít kožíšek stříbrného tygra i čokoládově hnědý, dvoubarevný, želvovinový nebo třeba skořicový. Podle očí poznáte, zda jde opravdu o britku - ty by měly být oranžové až měděné, ne žluté.
Ale ať už si domů přinesete koťátko modré nebo skořicové, počítejte s tím, že se ta malá hravá šelmička v dospělosti promění ve vznešeného pecivála.
19. prosince 2011 |
