V přírodě je velká pravděpodobnost, že vás pes chytne klíště.

V přírodě je velká pravděpodobnost, že vás pes chytne klíště. | foto: Vethope

Přehledně o nejčastějších psích nemocech přenášených klíšťaty

  • 0
Současné vlhké počasí je obdobím s větším výskytem klíšťat. Psi a kočky si tak mohou z procházek přinést nevítaného hosta a s ním i některé závažné nemoci. Mezi nejčastější patří borelióza, erlichióza, anaplazmóza a babezióza.

„Přenašečem některé ze závažných nemocí, jako je například anaplazmóza, lymská borelióza, ehrlichióza nebo dirofilarióza je 28 % klíšťat. Každé dvanácté klíště pozitivní na borelie je přenašečem ještě dalšího patogenu,“ upozorňuje veterinář Marek Galbinec z kliniky Vethope.  Vyplývá to z výsledků z více než 13 000 vyšetřených klíšťat v laboratoři Protean.

Zaklíštění patří mezi nejčastější parazitární onemocnění psů a koček. Klíště obecné (Ixodes ricinus) se u nás vyskytuje nejhojněji. Představuje až 90 % populace klíšťat žijících v Česku. 

Sameček je červenohnědý až černý, samička je žlutočervená. Po nasátí má šedou barvu a velikost až do 1 cm. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích s křovinatých podrostem v nížinách a pahorkatinách v nadmořské výše do 600 m nad mořem. 

V přírodě se vyskytuje od dubna do října s maximem výskytu v květnu a září. Za příznivých podmínek se s klíštětem můžeme setkat po celý rok. V mírných zimách pozorujeme klíšťata na zvířatech i v lednu. 

Klíšťata jsou velmi ovlivněná venkovní teplotou a relativní vlhkostí. Vyžadují minimálně 6–9 °C na to, aby se mohla přisát. Také potřebují vlhkost vyšší než 70–80 %, a proto je prakticky nevidíme v suchých letních dnech.

Lymská borelióza

Lymská borelióza je nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty. Klíšťata rodu Ixodes ricinus přenáší borelii jak na člověka, tak i na psy. Původcem onemocnění je bakterie ze skupiny spirochet, Borrelia burgdorferi. 

Psi jsou často napadeni velkým množstvím klíšťat, proto je riziko infekce borelie poměrně velké. Borelie ovlivňuje imunitní systém tak, že vznikají chronické záněty různých orgánových systémů, které vedou k jejich trvalému poškození.

Postup pro odstranění klíštěte

  • U vašeho veterinárního lékaře si zakupte speciální pinzetu na odstraňování klíšťat.
  • Pinzetu umístěte co nejblíže k tělové části přisátého klíštěte.
  • Otáčejte pinzetou a uvolněte tak hryzadlovou část těla klíštěte, tzv. hlavičku, zlehka tahejte klíště směrem od těla.
  • Obraťte pinzetu a zkontrolujte, jestli jste vyndali opravdu celé klíště (hlavičku i tělo s nožičkami).
  • Klíště vložte do zkumavky nebo čisté uzavíratelné skleničky předplněné 70% ethanolem a uložte ji do chladničky pro případnou analýzu v laboratoři. 
  • Očistěte místo po přisátém klíštěti dezinfekčním roztokem nebo teplou slanou vodou.
  • NEPOUŽÍVEJTE KLASICKOU PINZETU! Tělová část klíštěte se lehce oddělí od hlavové části a zůstane v místě přisátí v kůži nepoškozená. Je pak častým důvodem infekce a následně nutnosti nasazení antibiotické léčby.
  • Pokud máte jakékoliv obavy, jestli jste klíště vyndali správně, kontaktujte veterinárního lékaře.

Příznaky této nemoci, která se často objevuje během léta a podzimu, jsou nespecifické: náhlé zhoršení celkového zdravotního stavu, občas vysoké horečky, záněty jednoho nebo vícerých kloubů (otoky, střídavé kulhání, odmítání pohybu), malátnost, zvětšení mízních uzlin, akutní či chronické onemocnění ledvin, zvracení, hubnutí, bolesti. 

Epizody kulhání obvykle trvají jen několik dní, i když může dojít k opakovaní. K dalším projevům patří neurologické a srdeční příznaky a celková malátnost. Pro nespecifické příznaky je stanovení diagnózy obtížné a často zpožděné.

Psy s protilátkami proti lymské borelióze je možné vakcinovat a tím chránit před možnou infekcí. Rizikové skupiny pro vakcinaci jsou psi s prokázaným klinickým onemocněním lymskou boreliózou potvrzeným např. kultivací borelie z nemocného jedince, kdy vakcinace již nezlepší stav vakcinovaného zvířete. 

Zárodky borelie zůstávají na dobře chráněných místech po celý život psa bez ohledu na léčbu nebo vakcinaci – například v kloubní chrupavce. Vakcinace již nemocného zvířete je tedy zbytečná, neboť i přes provedenou vakcinaci muže onemocnění boreliózou kdykoliv vypuknout.

„K diagnostice tohoto onemocnění používáme rychlý test SNAP 4Dx Plus. Potřebujeme k němu malý vzorek krve zvířete. Výsledky testu jsou pak k dispozici na počkání.“ vysvětluje veterinář. 

Tento rychlý test je vynikající pro screening psů infikovaných lymskou boreliózou. Pozitivní výsledky testu se však projevují teprve od 4–6 týdnů po kousnutí zvířete klíštětem.

Nejvhodnější je proto prevence. Pro psy existuje vakcína Biocan B proti lymské borelióze psů, která po revakcinaci chrání psa během jednoho roku. Vakcinace psů, kteří jsou pozitivní na boreliózu, ale ještě se u nich neprojevily klinické příznaky, je nezbytná pro zamezení nové infekce.

Ehrlichióza

Psí ehrlichióza je způsobena bakterií Ehrlichia canis nebo Ehrlichia ewingii, která napadá buňky imunitního systému. Bakterie mohou být přítomny po celé měsíce nebo roky bez klinických příznaků. 

Příznaky jsou nespecifické, což má často za následek pozdní diagnózu. V akutní fázi (1–3 týdny po kousnutí infikovaným klíštětem) se mohou objevovat záchvaty horečky, zvětšení mízních uzlin a sleziny, letargie, deprese, slabost, dýchací potíže nebo krvácení. 

V chronické fázi se vyskytují horečky, anémie, ztráta hmotnosti, krvácení z nosu, pneumonie, bolest očí, selhání ledvin, nedostatek koordinace a časté bakteriální infekce. Podobně jako u boreliózy je průběh tohoto onemocnění chronický, se zhoršující se tendencí.

Nemocní psi hubnou a trpí častými infekcemi kůže a dýchacího aparátu, které pak často končí eutanázií zvířete. Účinná vakcinace proti ehrlichia canis v současnosti zatím není k dispozici. Jedinou prevencí je pravidelná účinná ochrana proti klíšťatůma včasné odstranění přisátých klíšťat. 

Anaplazmóza

Anaplazmóza je infekce, kterou na vašeho psa může přenést klíště. Vzhledem k tomu, že je taky přenášena klíštětem obecným, Ixodes ricinus, je infekce B. burgdorferi a A. phagocytophilum často detekována společně a tyto dva patogeny můžou navzájem zvýšit patogenitu jeden druhého. 

Doba mezi infekcí a prvními symptomy je 4–11 dnů, i když mnozí psi nevykazují klinické příznaky nemoci ani 21 dní po infekci. Onemocnění se může projevovat horečkou, malátností, nechutenstvím, zvětšením sleziny, odporem k pohybu, ztuhlostí, slabostí, kulháním, bolestivostí kloubů, zvrácením a průjmem, anemií a snížením počtu krevních destiček.

Léčba spočívá v podání antibiotik. Psi rychle reagují na léčbu a zlepšení nastává během 24–48 hodin, normalizace příznaků během 6 dní.

Preventivní vyšetření na anaplazmózu se provádí na žádost majitele při každoroční preventivní prohlídce zvířete. U psů vystavených vysokému riziku nákazy (např. psi lovečtí, pastevečtí apod.) je vhodné provést diagnostický test 2× ročně – vždy na jaře a na podzim, mimo hlavní sezonu výskytu klíšťat. Diagnostika se provádí také jednoduchým Snap 4Dx plus testem.

Vakcína není v současnosti k dispozici. Proto se klade důraz hlavně na ochranu proti klíšťatům ověřenými typy přípravků (pipety, tablety nebo obojky).

Babezióza

Babezióza je vážné onemocnění člověka i psů způsobené prvoky. Druhy způsobující onemocnění u psů jsou Babesia canis a Babesia gibsoni. Tito prvoci napadají červené krvinky, v nichž se množí a způsobují infekci, která může mít velmi vážný průběh.

V České republice je nejvýznamnějším přenašečem babeziózy piják lužní (dermacentor reticulatus), který se vyskytuje v lesích kolem velkých řek. Dalším možným vektorem může být však i klíště obecné (Ixodes ricinus). 

V rámci Evropy se s babeziózou setkáváme nejčastěji v oblasti Středomoří (Chorvatsko, Řecko, Itálie). Stále častěji jsou však zaznamenávány případy onemocnění i v severnějších oblastech (Německo, Rakousko, Polsko) a především na Slovensku. Není tak výjimkou, že si pes může přivést nemoc z dovolené.

Inkubační doba babeziózy je 10–21 dní. Onemocnění může probíhat bez příznaků, akutně či chronicky. Asymptomatický průběh může být příčinou chronického únavového syndromu.

Akutní průběh se projevuje nechutenstvím, horečkou a celkovou skleslostí zvířete a po 2 až 3 dnech se objevuje krev v moči, žloutenka a zvětšení sleziny. V důsledku ztráty červených krvinek pak nastává anemie (chudokrevnost). V některých případech, zejména u štěňat a nemocných či jinak oslabených pejsků, může akutní stádium končit i smrtí.

V případě chronického průběhu babeziózy se objevují střídavé horečky, celkové snížení kondice a nechutenství. Objevují se záněty žaludku, sliznice dutiny ústní, záněty svalů, dušnost a postižení oběhové soustavy spojené se zvýšenou krvácivostí, postižení centrální nervové soustavy, které může vést k obrnám nebo až k epileptickým záchvatům. 

Onemocnění může být navíc komplikované další současně probíhající infekcí přenášenou klíšťaty, jako je ehrlichióza nebo borelióza.

Babezióza je léčitelná specifickými antibabeziálními přípravky na bázi dipropionátu imidokarbu, pentamidinu nebo diminazinaceturátu. Léky nejsou zatím v České republice registrované, musí se dovážet ze zahraničí a léčba tak může být velmi nákladná. 

Další nevýhodou těchto léků je možnost závažných vedlejších účinků a špatné snášenlivosti. Proto je podstatná především prevence a včasné zjištění možné infekčnosti klíštěte.

Velmi důležité je především zabránění přisátí klíštěte, k dispozici je celá řada prostředků proti klíšťatům. V případě, že je pes klíštětem napaden, je vhodné využít možnost zjištění rizika přenosu infekčních nemocí z přisátého klíštěte vyšetřením v laboratoři. Při včasném zjištění možnosti nákazy není léčba tolik náročná a nákladná, jako při plném propuknutí onemocnění.