Šest jedlých druhů na seznamu 46 chráněných hub
Česká vyhláška č. 395/1992 Sb. definuje celkem 46 zvláště chráněných druhů hub. Najdeme mezi nimi 27 druhů kriticky ohrožených, 13 silně ohrožených a 6 ohrožených. Právní předpisy sice nepoužívají gastronomickou kategorii jedlá houba, avšak mezi těmito chráněnými poklady figuruje nejméně šest druhů, které byly v minulosti sbírány pro svou vynikající chuť.
Ochrana hub spadá pod § 49 zákona č. 114/1992 Sb., který houby logicky i právně řadí mezi planě rostoucí rostliny. Zákon zakazuje tyto druhy sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit v jejich přirozeném vývoji. Zákaz se navíc vztahuje i na jejich přechovávání, přepravu či prodej.
| Druh | Kategorie ochrany | Gastronomie |
|---|---|---|
| Hřib královský | kriticky ohrožený | jedlý |
| Hřib moravský | kriticky ohrožený | jedlý |
| Hřib Fechtnerův | kriticky ohrožený | jedlý |
| Muchomůrka císařka | kriticky ohrožená | výtečná jedlá |
| Lanýž letní | kriticky ohrožený | ceněná delikatesa |
| Klouzek žlutavý | silně ohrožený | jedlý |
Hřib královský, moravský a Fechtnerův… Čím se liší od běžných hřibů?
Růžovočervený klobouk, sytě žluté rourky a žlutý třeň, který po rozříznutí téměř nemodrá – to je hřib královský (Butyriboletus regius). Záměna s běžným hřibem smrkovým nebo dubovým je sice u zkušeného houbaře méně pravděpodobná díky výrazně růžovému zbarvení klobouku, méně znalý sběratel ho však může považovat za podezřele hezký pravák. Roste od května do září v teplých listnatých lesích, zejména pod duby.
Hřib královský poznáte podle nápadně růžovočerveného klobouku a žlutého třeně. Přestože je jedlý, v Česku patří mezi chráněné druhy.
Hřib moravský (podloubník moravský, lat. Aureoboletus moravicus) je drobnější hřib s hnědooranžovým kloboukem a žlutookrovými póry. Jeho nejzajímavějším poznávacím znakem je dužnina, která má po rozříznutí charakteristickou vůni připomínající kokos nebo kopr. Na rozdíl od běžných suchohřibů je vázán výhradně na vyhřátá stanoviště s duby a hráze rybníků.
Hřib moravský (Aureoboletus moravicus)
Hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri) poznáte podle stříbřitě šedého až bělavého klobouku, žlutých pórů a nápadného růžovo-červenavého pásku v dolní části třeně. Po otlačení či na řezu jeho dužnina intenzivně modrá. Vyskytuje se velmi vzácně ve světlých listnatých lesích na vápnitých podložích.
Hřib Fechtnerův
Muchomůrka císařka je v Itálii delikatesa, v Česku kriticky ohrožený druh
Muchomůrka císařka (Amanita caesarea) patří k nejslavnějším jedlým houbám historie – holdovali jí už římští císaři. Zatímco v jižní Evropě je vyhledávanou surovinou, v České republice jde o kriticky ohrožený druh, jehož sběr je přísně zakázán.
Na rozdíl od jedovaté muchomůrky červené nebo jedlé růžovky má muchomůrka císařka nápadně sytě žluté lupeny, žlutý třeň i žlutý prsten. Její klobouk je oranžovočervený (zpravidla bez bílých teček) a vyrůstá z mohutné, čistě bílé kalichovité pochvy u báze třeně.
Muchomůrka císařka
Klouzek žlutavý pod borovicemi mezi klouzky obecnými
Klouzek žlutavý (Suillus flavidus) je jediným silně ohroženým zástupcem z naší šestice. Od běžného klouzka obecného ho spolehlivě odlišíte nejen subtilnějším žlutoolivovým kloboukem a velkými hranatými póry, ale především jeho životním prostředím.
Tento druh je přísně specializován na rašeliniště, podmáčené lesy a rašeliníkové koberce v blízkosti borovic. Pokud najdete drobný slizký klouzek přímo v mokrém mechu rašeliniště, nůž ponechte v kapse.
Klouzek žlutavý vypadá nenápadně, ale v košíku skončit nesmí. Je silně ohrožený a zákonem chráněný, typicky ho najdete v mokrém mechu pod borovicemi.
Lanýž letní – chráněná houba, kterou u nás hledají psi
Podzemní poklad v podstatě nelze najít očima. Lanýž letní (Tuber aestivum) roste pod povrchem půdy v teplých dubových a bukových lesích. Má bradavičnatý černohnědý povrch a mramorovanou dužninu s intenzivním aromatem.
Znáte hřiby, které byste měli nechat v lese? |
Zatímco v zahraničí se lanýže běžně sbírají pomocí cvičených psů a na trhu dosahují ceny stovek eur za kilogram (u malých balení v maloobchodě přepočtem i desítek tisíc korun), v Česku naráží hledání na legislativní zeď. Zákon chrání nejen plodnici samotnou, ale i její biotop – jakékoliv rozrývání půdy či dobývání hlízy ze země je hodnoceno jako nelegální poškození zvláště chráněného druhu.
Lanýž letní (Tuber aestivum)
Deset, dvacet, nebo sto tisíc korun? Podle čeho se sazba řídí
Média často straší houbaře paušální částkou sto tisíc za uříznutý hřib. Realita podle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 87) je však tvárnější a rozlišuje závažnost přestupku:
- Mírnější zásah: Za nedovolený zásah do přirozeného vývoje chráněné rostliny lze fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 Kč.
- Zničení ohroženého druhu: Za zničení druhu v kategorii ohrožený činí horní hranice 20 000 Kč.
- Zničení kriticky či silně ohroženého druhu: Teprve při zničení plodnice kriticky nebo silně ohroženého druhu, kam spadá celá naše šestice, dosahuje zákonný strop 100 000 Kč.
Konkrétní výši pokuty určuje správní orgán podle přestupkového zákona č. 250/2016 Sb. Zohledňuje se míra zavinění, počet utržených kusů, poškození okolního prostředí i to, zda šlo o úmysl, nebo neúmyslnou chybu. U právnických či podnikajících osob mohou pokuty dosáhnout podle § 88 až dvou milionů korun.
V národním parku a v CHKO platí přísnější režim
Pokud k nelegálnímu sběru či zničení chráněné houby dojde ve zvláště chráněném území, tedy v národním parku, CHKO či rezervaci, přistupují orgány ochrany přírody k přestupku s maximální přísností. Zákon č. 114/1992 Sb. zde umožňuje uplatnit přísnější sazby a teoretický strop pokuty pro fyzickou osobu se tak může vyšplhat až na dvojnásobek, tedy k 200 000 Kč.
Strážci přírody mohou na místě v blokovém (příkazním) řízení uložit pokutu do výše 10 000 Kč, vyšší sankce se následně řeší ve správním řízení před příslušným orgánem ochrany přírody (správa NP, AOPK ČR či krajský úřad).
Hřib královský
Fotografie místo nože
Pokud v lese narazíte na houbu, u níž máte podezření, že jde o chráněný druh, dodržujte následující postup:
- Ponechte ji na místě: Houbu nesbírejte, neřezejte ani nenaklápějte.
- Kvalitně ji zdokumentujte: Udělejte detailní fotografii klobouku, třeně i rourků/lupenů ze strany bez poškození plodnice. Vyfoťte také nejbližší okolí a stromy.
- Zaznamenejte polohu: Uložte si přesné GPS souřadnice a datum nálezu.
- Informujte odborníky: Nález spolu s fotografiemi odešlete České mykologické společnosti nebo Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Pokud chráněnou houbu uříznete omylem a zjistíte to až doma, dalším přechováváním či konzumací situaci nezlepšíte. Nejlepším postupem je nález zdokumentovat a při případném prověřování spolupracovat s orgány ochrany přírody, k čemuž přestupkový zákon přihlíží jako k polehčující okolnosti.
| Parametr/oblast | Pravidlo nebo zákonná sazba |
|---|---|
| Právní úprava | Zákon č. 114/1992 Sb. (§ 49, § 87, § 88) |
| Prováděcí vyhláška | Vyhláška č. 395/1992 Sb. (46 chráněných druhů) |
| Nedovolený zásah (fyzická osoba) | Pokuta až 10 000 Kč |
| Zničení kriticky ohroženého druhu | Pokuta až 100 000 Kč |
| Sankce ve zvláště chráněném území (NP, CHKO) | Možnost navýšení pokuty až na dvojnásobek (až 200 000 Kč) |
| Sankce pro právnické osoby | Pokuta podle závažnosti až do 2 000 000 Kč |
| Pokuta na místě v lese (od strážce přírody) | Bloková pokuta max. do 10 000 Kč (vyšší částky až ve správním řízení) |
