Zřejmě nejznámější jedovatou houbou je muchomůrka zelená, kde se příznaky projeví poměrně rychle, nejčastěji v řádu hodin. Zrádnější jsou houby, které se běžně sbírají, ale příčinou problémů je nesprávná příprava.
Pavučinec plyšový
Odejdou vám ledviny a ani si nevzpomenete, že jste před čtrnácti dny jedli houby. Způsobit to může smrtelně jedovatý pavučinec, který naštěstí svým vzhledem ke sběru úplně neláká. Více o pavučinci plyšovém v našem Atlasu hub.
I tak má své oběti. V Polsku dokonce byla v minulém století zaznamenaná hromadná otrava. Pokud máte v knihovně houbový atlas po dědovi, můžete u obrázku pavučince plyšového (nebo také kožnatky plyšové, jak se mu dříve říkalo) najít údaj „jedlý“.
Hnojník inkoustový či třpytivý nekombinujte s alkoholem
Když si dáte smaženici z této houby a pak ji zapijete alkoholem, bude to mít opravdu nepříjemné následky. Tyto hnojníky obsahují látku podobnou antabusu.
Atlas hubPřehledně seřazené stovky hub nejen podle jména, ale i kategorií jako jedlé, nejedlé nebo jedovaté. |
Nevolnost začíná pocením, brněním a končí úporným zvracením. Čím víc alkoholu, tím větší problém.
Údajně není radno po hnojníkovém jídle pít alkohol dva až tři dny. Navíc jednou nevolností to nekončí. Kdo se v uvedeném čase napije alkoholu podruhé, bude zvracet znovu.
Lysohlávky můžete zaměnit s jedovatými čepičatkami
Některé lidi houbičkový výlet do změněného vědomí láká, jiné děsí. I podle toho ho popisují.
Jedni v superlativech, druzí ve snaze zastrašit uvádějí i rizika, která nejsou podložená. V našem Atlasu hub najdete dva druhy, a to kopinatou a českou, obě mají jedno společné: považují se za halucinogenní.
Lysohlávky jsou podobné houbám, které rostou na podobných místech a jsou jedovaté. Typicky čepičatky nebo helmovky (výjimkou je helmovka tuhonohá). A ještě jedna věc – lysohlávky v košíku jsou přestupkem, ve větším množství dokonce trestným činem.
Po muchomůrce zelené selžou játra a ledviny
Otrava naší nejjedovatější houbou je zákeřná hned nadvakrát. Nejprve v tom, že se neprojeví hned. Lidem začne být zle obvykle po osmi až dvanácti hodinách po konzumaci.
Zde vkládejte vaše fotografieUkažte, jaké jste měli štěstí při houbaření. Nejlepší fotografie zveřejníme. Nechceme po vás, abyste ukazovali vaše „tajná místečka“, ale budeme rádi, pokud do formuláře přidáte alespoň přibližnou lokalitu a popis druhů hub, které jste našli. A pokud uvedete i popis toho, jak s nimi naložíte, bude to úplně nejlepší. Klidně přidejte i oblíbený recept na pokrm s houbami. Pro přidání fotky a popisu klikněte zde. |
Nevolnost si pak člověk se snědenými houbami nemusí hned spojit. Když člověk vydrží, protrpí se nevolností ke zdánlivému zlepšení situace.
A to je druhá zákeřnost, pocit úlevy postiženého ukolébá, myslí si, že je všemu zlému konec, a tak nevyhledá lékaře. Ještě v tuto chvíli by měl šanci na záchranu. Jinak následuje jaterní nedostatečnost, otok mozku, bezvědomí a smrt. Ta nastává pátý až šestý den po konzumaci.
Zrádné václavky
Cože? Václavky? Vždyť to je přece ceněná jedlá tržní houba. Václavka smrková roste především na smrku, vyznačuje se výrazně tmavě šupinatým kloboukem bez olivových tónů. Oproti tomu václavka obecná roste pouze na listnáčích.
Václavky potřebují alespoň dvacet minut tepelné úpravy. Obsahují totiž jedovaté látky, které se zničí teplem. Ostatně nejsou v tom samy. Dobře povařte i modrající hřiby a čirůvku fialovou.
Velké množství hub vám to může spočítat
Našli jste spoustu bedel, udělali si řízky a k večeři se jich přecpali k prasknutí, protože byly vynikající? A dali jste si je navíc s tatarkou?
Následná nevolnost nemusí znamenat, že byste si obalili muchomůrky. Prostě jste to přehnali se smaženým a váš žlučník vám to spočítal.
