184 lidí v nemocnici za jediný rok
Počty se meziročně výrazně mění podle toho, jaká je houbařská sezóna. Data ÚZIS zveřejněná IKEM ukazují, že v letech 2019 až 2024 se počet hospitalizovaných po požití hub pohyboval od 122 do 281 lidí ročně. V roce 2024 jich bylo 184. Jeden z pacientů podstoupil transplantaci jater a dva lidé zemřeli.
| Otravy houbami v Česku podle údajů ÚZIS | Počet hospitalizovaných |
|---|---|
| 2019 | 191 |
| 2020 | 140 |
| 2021 | 122 |
| 2022 | 281 |
| 2023 | 134 |
| 2024 | 184 |
| Transplantace jater v roce 2024 | 1 |
| Úmrtí v roce 2024 | 2 |
Čísla se týkají hospitalizací po požití hub, nikoli všech telefonátů na Toxikologické informační středisko. Toxikologické informační středisko (TIS) řeší také případy, kdy lidé mají pouze podezření na otravu a nakonec se ukáže, že snědli jedlou houbu, která byla například špatně tepelně upravená nebo skladovaná.
Nejčastější otrava nemusí být ta nejhorší
Pošlete své houbařské úlovkyPošlete fotografie ze svých výletů za houbami, nejlépe v šířkovém formátu, a připište lokalitu, odkud jste přinesli své úlovky. Nechceme po vás, abyste prozradili dopodrobna „své místečko“, ale napište alespoň oblast. A nezapomeňte napsat, jaké houby se vám podařilo najít, a pár slov o tom, jak a za jakých okolností se to povedlo. Děkujeme. |
Když se řekne otrava houbami, není dobré hledat pouze jeden druh, který by byl viníkem číslo jedna. Záleží totiž na tom, zda sledujeme počet otrav, závažnost průběhu nebo počet hospitalizací.
Muchomůrka tygrovaná patří mezi časté příčiny takzvaných pravých otrav. Toxikologové ji zmiňují jako jednu z hub, které si lidé pletou s jedlou muchomůrkou růžovkou nebo šedivkou.
Muchomůrka zelená je jiný případ. IKEM ji označuje za nejčastější příčinu hospitalizace v závažném stavu. Její nebezpečí spočívá také v tom, že první příznaky se mohou objevit až po 7 až 13 hodinách. Člověk tak může dlouho věřit, že je všechno v pořádku.
Pošlete své houbařské úlovkyPošlete fotografie ze svých výletů za houbami, nejlépe v šířkovém formátu, a připište lokalitu, odkud jste přinesli své úlovky. Nechceme po vás, abyste prozradili dopodrobna „své místečko“, ale napište alespoň oblast. A nezapomeňte napsat, jaké houby se vám podařilo najít, a pár slov o tom, jak a za jakých okolností se to povedlo. Děkujeme. |
Muchomůrka zelená: Když otrava přijde až po několika hodinách
Muchomůrka zelená patří mezi nejnebezpečnější houby, na které lze v Česku narazit. Její zrádnost není jen v toxicitě, ale také v časové prodlevě.
Spletl si ji s bedlou. Muž snědl tu nejjedovatější houbu, přežil jen zázrakem |
Podle Toxikologického informačního střediska se první výrazné příznaky otravy muchomůrkou zelenou objevují přibližně za 7 až 13 hodin. Následuje úporné zvracení a průjem, později může dojít k vážnému poškození jater a ledvin.
IKEM upozorňuje, že právě časová prodleva může vést k tomu, že člověk zamění otravu za běžnou střevní infekci. V těle přitom mezitím pokračuje působení toxinů. Za 4 až 7 dnů se může rozvinout akutní selhání jater nebo ledvin.
Klobouk muchomůrky zelené může být zelený, olivový nebo nažloutlý a její bílé lupeny zůstávají světlé. Má prsten a pochvu na bázi třeně a patří mezi nejnebezpečnější houby našich lesů.
Nejčastěji se plete s bedlou nebo žampionemMuchomůrka zelená nemusí mít ani výrazně zelený klobouk. Může být také bělavá nebo nažloutlá. Zvlášť nebezpečné jsou záměny s mladými žampiony a bedlami. Při určování proto nestačí dívat se pouze na barvu klobouku. Důležitá je celá stavba houby, včetně prstenu a pochvy na bázi třeně  |
Muchomůrka tygrovaná: Častá záměna za růžovku
Muchomůrka tygrovaná patří mezi houby, které způsobují prudké neurotoxické otravy.
Houbaři ji mohou zaměnit například za muchomůrku růžovku, známou jako masák, nebo za muchomůrku šedivku. Podle mykologů je jedním z důležitých rozlišovacích znaků prsten. U muchomůrky tygrované je hladký, zatímco u růžovky a šedivky rýhovaný.
Příznaky otravy mohou nastoupit už během 30 minut až dvou hodin. TIS u tohoto typu otravy uvádí například slinění, slzení, bolesti břicha, změny krevního tlaku, halucinace, křeče nebo poruchy vědomí.
Muchomůrka tygrovaná má šedohnědý klobouk s bílými vločkami a na třeni prsten i výrazně zduřelou bázi. Je jedovatá a může se splést s jedlou muchomůrkou růžovkou.
Pavučinec plyšový: Otrava, na kterou můžete přijít až za týdny
Ještě záludnější je pavučinec plyšový. U něj nemusí člověka vůbec napadnout spojovat pozdější zdravotní potíže s houbovým jídlem.
První obtíže mohou přijít přibližně po 24 hodinách, ale závažné poškození nebo selhání ledvin se může rozvinout až za dva až tři týdny. Právě dlouhá prodleva je důvodem, proč je při vyšetřování důležité lékařům říct, že člověk v předchozích dnech nebo týdnech jedl houby.
Pavučinec plyšový patří mezi naše nejjedovatější houby. Jeho nebezpečnost přitom mykologové odhalili až v 50. letech po hromadné otravě v Polsku.
Otrávit se můžete i houbou, která není jedovatá
Ne každá hospitalizace po konzumaci hub znamená, že člověk snědl jedovatý druh. Toxikologické informační středisko upozorňuje také na potíže po nedostatečně tepelně upravených nebo špatně skladovaných houbách.
Chodíte na houby s igelitkou? Hazardujete se zdravím, zapařené houby způsobují těžké otravy |
A právě tady přichází na řadu jedna běžná houbařská chyba. Čerstvé houby nepatří do uzavřeného igelitového sáčku. Vlhkost se v něm hromadí, houby se mohou zapařit, poškodit a rychleji se kazit. Státní zemědělská a potravinářská inspekce proto mezi požadavky na jakost hub uvádí, že nesmějí být mimo jiné zapařené ani nadměrně vlhké.
Nejlepší je vzdušný proutěný košík. Po návratu z lesa pak houby co nejdříve proberte, poškozené nebo zapařené kusy vyřaďte a zbytek zpracujte. Pokud je potřebujete nějakou dobu uchovat, dejte je do chladu.
Když máte podezření na otravu, nečekejte na další příznaky
U podezření na otravu houbami není dobré čekat, jestli se člověku udělá lépe. Některé nebezpečné otravy mají právě tu vlastnost, že se projeví až s odstupem.
Houby jsou nebezpečnější než zmije. Mléko může otravu zhoršit, líčí toxikoložka |
Při podezření na otravu je důležité co nejdříve kontaktovat odborníky. Pokuste se zjistit, jakou houbu člověk snědl, a zachovejte zbytky hub nebo jídla. Mohou pomoci také případné zvratky či další materiál k identifikaci.
Toxikologické informační středisko VFN je dostupné nepřetržitě na číslech 224 919 293 a 224 915 402. Při závažných příznacích je samozřejmě namístě volat zdravotnickou záchrannou službu na 155.
Nejbezpečnější houba je ta, kterou bezpečně poznáte
Česká houbařská sezona může pokračovat ještě dlouho, ale pravidlo se nemění. Do košíku patří pouze houby, u nichž si je houbař skutečně jistý určením. A pokud si nejste jistí, jestli je houba opravdu ta, za kterou ji považujete, lepší je nechat ji v lese než riskovat, že místo smaženice skončíte v nemocnici.
Nemocnice ve Varech otevřela mykologickou poradnu, pomáhá nejen při otravě |
