„Na sběru a konzumaci hub jsou nebezpečné dvě věci. Tou první je špatné skladovaní a nedostatečná úprava hub, které mohou způsobit zejména gastrointestinální potíže – průjem a zvracení po jejich požití,“ říká Aleš Průcha, vedoucí Metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
Jak je skladovat |
U mladých pacientů podle něj většinou nehrozí žádné závažné komplikace, starší lidé – vzhledem k riziku rozvoje dehydratace – přijímají do nemocnice na 24 až 48 hodin k léčbě infuzí a monitorování životních funkcí. Jde o relativně málo závažnou komplikaci, naštěstí se právě s ní potkávají lékaři nejčastěji.
Toxinů je víc
Druhou nebezpečnou věcí je požití primárně jedovatých hub, kterých je celá řada a obsahují velkou škálu toxinů. Z nich některé způsobují opět „pouze“ gastrointestinální potíže. Například hřib satan nebo většina hub obsahujících termolabilní toxiny, které po rozkrojení modrají, ale adekvátně dlouhou tepelnou úpravou se inaktivují).
„Problém nastane, když se tyto houby suší, nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení, které však opět nezpůsobí žádné závažné komplikace,“ doplňuje Průcha.
Závažnější problém způsobují houby obsahující například látky na bázi isoxazolu, typicky obsažené v muchomůrce tygrované, kterou lze při neznalosti zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku. První příznaky otravy se projevují asi za půl až tři hodiny (průměrně 2,5 hodiny) po požití pokrmu.
Dostavují se zažívací problémy, ale může dojít také ke zrakové a časové dezorientaci – účinek připomíná alkoholové opojení. Otravu muchomůrkou tygrovanou mohou doprovázet i halucinace, podobně jako při požití lysohlávek nebo muchomůrky červené. Opět jde o méně závažné případy intoxikací houbami, s fatálními komplikacemi se při nich lékaři prakticky nepotkávají.
Nejnebezpečnější je muchomůrka zelená a některé bedly
Největším zdravotním problémem je skupina hub, které obsahují silné toxiny, amanitiny nebo faloidiny. Sem patří například muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel (např. bedlička chřapáčová a jiné).
Atlas hubPomocník pro houbaře rozdělený nejen podle názvu, ale podle rozdělení na jedlé, nejedlé či jedovaté. |
Tyto toxiny po vstřebání vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci hub.
Otrava se začne projevovat nejprve zvracením a průjmem, což většinou vede k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je vše v pořádku.
V dalším průběhu otravy muchomůrkou zelenou však nastává již akutní selhání jater a poté i ledvin. Neléčená intoxikace končí smrtí mezi 7. až 9. dnem.
„V případě, že má pacient po požití hub gastrointestinální potíže, tedy průjem nebo silně zvrací, měl by vždy vyhledat lékaře. Velkou pomocí pro nás je, pokud s sebou donese houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky (zvratky, stolici). Z těch pak můžeme dohledat spóry či zbytky hub a jasně identifikovat, které houby byly požity. Zrychlí se tak určení diagnózy a zahájí adekvátní léčba,“ doporučuje lékař.
