„Při konzumaci hub je potřeba pamatovat na jejich těžší stravitelnost, což znamená, že jejich konzumace náš organismus více zatíží,“ upozorňuje Dana Sasaková, nutriční terapeutka dialyzačních středisek.
„Pro starší lidi je lepší zařadit je do jídelníčku spíše přes den než navečer. Je třeba také zdůraznit, že houby by se neměly podávat s větším množstvím tuků, vajec, knedlíků, krupice. K houbovému jídlu se hodí chléb nebo brambory,“ dodává odbornice na výživu.
Špatná stravitelnost, ovšem minimum kalorií
Houby nejsou příliš vhodné pro lidi, kteří mají trávicí problémy, zatěžují totiž žlučník a játra i žaludek. Obsahují chitin, který sice pročistí střeva, ale právě on může za špatnou stravitelnost.
Především hřiby a lišky však mají nízký obsah sodíku, jsou proto vhodné pro lidi trpící vysokým krevním tlakem. Betaglukany zase snižují hladinu cholesterolu a aktivují imunitní systém.
Plusem je, že houby obsahují minimum kalorií. Díky mnoha prospěšným látkám přitom mohou významně obohatit stravu veganů, ale i vegetariánů.
Pokud ovšem veganům nebude vadit, že houby nejsou rostliny. Tvoří samostatnou říši, do níž vedle klasických hub patří i plísně a kvasinky. Podle posledních odhadů vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR existuje na světě 6,28 milionu druhů hub, u nás je zjištěno asi 10 tisíc druhů.
Šli najisto a našli obří pýchavky. Byly z nich luxusní řízky i guláš |